Z naštvaných reakcí českých matek by se dalo očekávat, že v pondělí vezmou banky útokem stovky, nebo alespoň desítky kojících žen. Nakonec se jich v několika bankách sešlo jen pár a protest korunovalo faux pas jedné z demonstrantek, jíž se odmítlo dítě nakojit a brečelo.

Od Kojící guerilly, která protestní happening svolala, se následně distancovala Laktační liga, což je v současné době největší nezisková organizace podporující kojení v Česku. Není divu. Protesty kojících žen sice vyvolaly ve společnosti diskuzi, která je vždy žádoucí, akce Kojící guerilly se ale stala terčem posměšků a propagaci kojení spíše uškodila.

Základní právo, nebo nemístnost?

Ostatně, nejde jen o Kojící guerillu, ale celkově o vyhrocený přístup žen žijících s pocitem, že jim jejich okolí odpírá jejich základní právo, když se na jejich kojení na veřejnosti dívá skrz prsty. Apriori útočný tón nemůže vyvolat nic jiného než protiútok.

Obdobně je to i s lidmi, kterým kojení na veřejnosti připadá nechutné nebo přinejmenším nemístné. Rady, aby maminky s kojenými dětmi raději seděly doma, nebo když už to musí být, tak kojily na záchodě, jsou obdobně nesmyslné. Umíte si představit, že obědváte na toaletě? Dokážete zůstat doma rok, dva? Zkuste to. Proč ne?

Faktem ale je, že kolem kojení panuje řada mýtů a celkově je dnes stále ještě tabuizované. Není to problém, který vznikl v poslední době. Kojení se přesunulo za zavřené dveře už před mnoha lety. Napomohla tomu lobby firem vyrábějících umělou výživu, která se desítky a desítky let snaží lidem vsugerovat, že kojit není potřeba a malé dítě můžete krmit i mnohem civilizovaněji než ze "špinavého prsu". A pak v neposlední řadě také sexuální revoluce.

Prso jako erotický symbol

Prso už zkrátka mnoho let není v představách západní společnosti primárně zdrojem potravy pro naše potomstvo, ale erotickým symbolem. Uznejte sami: představa muže kropícího semenem prsa své partnerky, která z nich následně kojí své dítě, není úplně lákavá. Můžete si postesknout, že je to škoda. Taková je ale realita.

I kdyby Kojící guerilla pořádala nájezdy na banky a další úřady týden co týden, symbolika prsu jakožto erotického nástroje se jen tak nezmění. Napomoct rehabilitaci kojení může pouze pozitivní propagace a debata. Extremismus ale jakoukoli diskuzi z principu znemožňuje. I když je kojení úctyhodná záležitost, agresivní prosazování kojení na veřejnosti, která si už od kojení odvykla, může spíš uškodit než prospět.

Kojení je samozřejmě přirozené, jenže západní společnost si vytvořila odstup od celé řady věcí, které jsou přirozené. V mnoha případech je to dobře. Jistě by nebylo příjemné potkávat ve městě například nahé lidi, ač je nahota přirozená. A asi bychom nechtěli, aby návštěvníci restaurací dávali u stolu průchod svým přirozeným potřebám.

Za návrat kojení do veřejného prostoru naopak stojí za to bojovat. Už jen proto, že masáží výrobců umělé výživy jsme přišli o povědomí, že mateřské mléko je nejlepší možná strava lidských mláďat. Pornoprůmysl zase připravil prso o jeho původní symboliku. Bylo by ale fajn, kdyby se tento boj odehrával civilizovanými prostředky, nikoli extremistickými výstupy kojících exhibicionistek.

Koneckonců s kojením na veřejnosti to dnes už není tak špatné, jak by to mohlo vypadat z reakcí na internetu. Máma krmící dítě v parku nebo v kavárně v drtivé většině případů už nikoho ani nepřekvapí, ani nepobouří. Na celém skandálu s maminkou vykázanou z banky není nejhorší ani netaktní ochranka, ani vlažná reakce banky, ale lidé stojící ve frontě. Buďme příště opravdu civilizovaní a pouštějme matky s malými dětmi před sebe.