Učitelka, politička a feministka Františka Plamínková se výrazně zapsala do naší historie. Měla podíl na tom, že ženy získaly volební právo a učitelky mohly zakládat rodiny. Za první republiky se také snažila zlepšit podmínky a šance žen v tehdejší společnosti. Odvážnou osobnost a bytostnou demokratku nacisté 30. června 1942 zavraždili na kobyliské střelnici.

Cimrmanovu hru Vlasta tak trochu připomíná případ skromného venkovského lékaře z Arkansasu, který své tajemství úspěšně skrýval skoro celý život.

Švýcarské město Lausanne drží noční hlídku na vrcholku své katedrály již od roku 1405. Do této funkce ale nikdy nejmenovalo ženu, dokud Cassandre Berdozová po dlouhém boji nezískala práci, která byla jejím dětským snem.

Americká armáda rozvolnila pravidla pro své členy, hlavně tedy vojačky, které dostanou šanci připadat si víc jako ženy. Budou si moct například barvit šediny, vlasy místo do upnutého drdolu sepnout do culíku, lakovat si nehty či nosit drobné náušnice. Mužům sice velení také barvení vlasů dovolilo, nošení plnovousu ale zakazují i nová benevolentnější pravidla.

Vzestup cyklistiky na konci 19. století přinesl ženám nečekaný benefit. Právě první kola hrála zásadní roli v úplných počátcích emancipačního hnutí. S trochou nadsázky lze říct, že ženy osvobodila právě možnost nasednout a šlápnout do pedálů. 

Říjen přináší výročí hned dvou ze tří průkopnic českého ženského lékařství. Jména Bohuslavy Keckové, Anny Bayerové a Anny Honzákové už dnes asi nikomu mnoho neřeknou, ve své době však byly tyto statečné ženy raritou.

Před 125 zemřel Vojta Náprstek. Svérázný chlapík měl pestrý život a proslul jako příznivec pokroku, významný feminista a zakladatel dnešního Náprstkova muzea v Praze. 

Působí to trochu jak pěst na oko: Tradiční indiánský oděv hýřící barvami a k tomu klasická buřinka. Proč si domorodé dámy z Bolívie oblíbily tento bizarní módní doplněk, který jim vesměs nepadne a – ruku na srdce – vlastně ani moc nesluší?