Sněmovna normu schválila hlasy 78 ze 132 přítomných poslanců, proti jich bylo 21. Pro návrh zvedli ruku poslanci vládních ČSSD a KDU-ČSL a opozičních KSČM a Úsvitu. Z vládního hnutí ANO pro předlohu hlasovali tři poslanci, většina se zdržela.

Dolní komora pozměnila souhlas zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl podle schváleného návrhu sociálního výboru nesouhlasit s jeho poskytnutím jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.

Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna odmítla úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na zkrácení hraniční doby hospitalizace o čtyři na tři dny.

Poslankyně ANO Radka Maxová neprosadila návrh, aby ošetřovatelské volno mohli dostat jen manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci a druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Starat se budou moci například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, nebo jejich manžel, registrovaný partner, či druh. Maxová se s ohledem na široký výčet možných ošetřovatelů obávala možného zneužívání institutu.

Sněmovna neschválila ani další úpravu, jež by vyloučila z nároku na ošetřovné lidi, kteří by se starali o člověka s přiznaným příspěvkem na péči.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.

Hospodářská komora novelu kritizuje

Hospodářská komora nesouhlasí se zaváděním nových sociálních dávek v tak nepřehledném a administrativně komplikovaném systému české státní sociální podpory. Stát zavádí i další změny, které zaměstnavatele zatěžují, například otcovskou poporodní péči či zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého jde o problematiku spadající do oblasti sociální politiky, nikoli pracovněprávních předpisů. Zaměstnanci mají nahradit terénní pečovatele. "Navíc si nemyslím, že péčí dokážou nahradit vyškolený jak zdravotnický, tak psychologický personál," dodal Dlouhý.

Nová dávka podle komory zvýší podnikatelům administrativní zátěž v podobě dalších formulářů, úpravě účetních systémů či výdajů na kontroly. Zneužívání dávky komora očekává v podobě opakovaného čerpání dávky, a to i v jednom roce. Krom dávky dlouhodobého ošetřovného navíc zaměstnanci mohou pobírat od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, což by navíc v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být pro příbuzné velmi výhodnou alternativou k práci, varuje komora.