Psychosociální podpora při umírání má být sociální službou, rozhodl kabinet
20. 2. 2017 – 14:00 | Zpravodajství | luk
Ministerstvo práce chce do konce roku prosadit novelu, která by mezi sociální služby zařadila psychosociální podporu pro vážně nemocné či umírající. Podle akčního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2018, který schválila vláda, má ministerstvo také připravit návrh na zvýšení výdělků v sociálních službách či zákonné úpravy financování péče o děti, seniory, postižené a další potřebné jako mandatorního výdaje.
Ministerstvo si od opatření slibuje zlepšení služeb i financování. Materiál shrnuje úkoly na letošek a příští rok v deseti oblastech. Týkají se přeměny ústavní péče na péči komunitní, udržitelného financování, kontroly kvality služeb, úpravy registrací, vzdělávání pracovníků či tripartitního jednání.
Podle plánu měl letos vzniknout návrh na zařazení paliativní a hospicové péče mezi sociální služby. Ministerstvo práce tak chtělo doplnit chystanou novelu, která má zajistit sociální a zdravotní péči a její financování.
Zaměstnavatelé, Středočeský kraj či ministerstvo zemědělství měli k záměru výhrady. Navrhovali ho z plánu vypustit. Resort zdravotnictví uvedl, že paliativní a hospicovou péči už upravuje legislativa o zdravotních službách. Ministerstvo práce tedy při vypořádání připomínek souhlasilo s tím, že by se do zákona mezi sociální služby letos místo toho měla dostat "psychosociální podpora při umírání".
Vláda schválila Akční plán rozvoje sociálních služeb v ČR. Návrh @MMarksova by měl zlepšit financování i kvalitu poskytovaných služeb.
— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 20. února 2017
Podle resortu práce nynější úprava dostatečná není. V nabídce jsou odlehčovací služby, ty ale neodpovídají potřebám umírajících a jejich blízkých, uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu. Letos připraví i návrh na zvýšení výdělků pracovníků v sociálních službách. Odbory dlouhodobě žádají přidání, podle nich jsou příjmy pracovníků v sociálních službách podprůměrné.
Ministerstvo práce by do roku 2020 rádo dostalo do zákona také to, aby výdaje na sociální služby byly mandatorní. Zatím provozovatelé každý rok žádají o dotace, na které ale není nárok. Možnosti zákonné úpravy chce resort letos a v příštím roce prověřit, připraví i vzorec pro rozdělování peněz mezi kraje. Navrhne několik variant. Podle nich by peníze měly mít jisté například vybrané druhy služeb.
Letos má vzniknout plán kroků pro přechod od ústavní péče k péči v komunitě. Kapacity ústavů by se měly snižovat. Využijí se i evropské peníze. Letos by měl být na stole také návrh právní úpravy komplexní rehabilitace a jejího financování. Pokračovat má reforma psychiatrické péče.
Zákon o sociálních službách začal platit v roce 2007. Předloni v Česku bylo téměř 5600 registrovaných sociálních služeb, využívalo je 126 tisíc lidí. Podle odhadů je v sociálních službách asi 100 000 úvazků. Výdělky jsou ale nízké. Ti, co pečují o potřebné, pobírali 12 000 až 15 000 korun hrubého. Sociální pracovníci s odbornou či vysokou školou měli 18 000 až 22 000 korun.
Celkem v ČR působí asi 17 500 sociálních pracovníků. Příspěvky na péči dostává přes 330 000 seniorů a postižených, v roce 2007 jich bylo o 75 000 méně. Se stárnutím společnosti zájem o pomoc a opatrování poroste.