Cílem reformy je zbavit psychiatrickou péči stigmatu a přesunout ji z nemocničních zařízení do center s týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Šéf odborné psychiatrické společnosti Martin Anders však upozornil, že právě tady v současnosti vidí problém.  "Úzké hrdlo lahve je počet zaměstnanců. Budeme muset provést změny ve vzdělávání. Psychiatrie se pak může stát atraktivním oborem."

Fungování center se podle Anderse ověří v pilotních projektech, kterých by mělo být 15. Jedná se i se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, že by v nich proplácela psychiatrické sestry.

"V psychiatrii pořád patříme na východ, potřebujeme se dostat na západ - ke komunitní péči. Na to ale potřebujeme peníze," řekl k tématu ministr Ludvík. Podle něj je nutná i politická podpora.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá. Zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborné společnosti loni v červnu podepsali memorandum, podle něhož by se částka měla zvyšovat. Ludvík uvedl, že psychiatrie bude jednou z priorit při sestavování úhradové vyhlášky pro příští rok, podle níž se péče hradí.

Podle dřívějších informací by Česko na reformu mohlo do roku 2023 z evropských fondů získat asi čtyři miliardy korun. Roční provoz 30 center, která by měla existovat do roku 2022, by měl vyjít na 450 milionů korun. Podle náměstka Romana Prymuly je nutné zajistit financování i po skončení čerpání evropských dotací. Podmínkou je udržitelnost projektů aspoň ještě dalších pět let.

Prymula také doplnil, že v psychiatrických nemocnicích je nyní asi 8000 lůžek následné péče. Při postupném snižování jejich počtu by se měl do center postupně přesouvat i personál z nemocničních zařízení.