Hlavním problém jsou nízké výdělky, kvůli kterým se nedaří nabrat dost lidí a nové pracovní síly si také udržet. 

"V zařízeních se snižují kapacity. Poptávka se zvyšuje a my budeme uzavírat oddělení a snižovat počet lůžek. Zaměstnanci jsou přetěžováni. Péče se omezuje na to nejnutnější. Od července, kdy začnou dovolené, nejsme schopni zajistit kvalitu služeb," uvedl prezident APSS Jiří Horecký. Podle něj v zařízeních chybí až kolem 10 tisíc pracovníků. 

O snížení kapacity Domova u Biřičky o desetinu už požádala Královéhradecký kraj šéfka zařízení Daniela Lusková. "Není možné zajistit důstojnou a plnohodnotnou péči o 350 bezmocných seniorů. Nyní chybí 12 procent personálu, tedy pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Potřebujeme 40 lůžek nechat neobsazených, abychom zajistili základní péči. Procházku, i když o ni klient žádá, nebo doprovod k lékaři už zajistit nemůžeme," popisuje Lusková. Domov má přitom 560 nevyřízených žádostí o umístění.

Podle šéfky odborů Dagmar Žitníkové se kvůli nedostatku personálu v některých zařízeních musí starat jeden pracovník i o 30 bezmocných klientů. "Lidé, kteří se starají o postižené a seniory, mají opravdu směšnou odměnu za práci. Částka 18 tisíc hrubého je téměř výsměchem. Nástupní plat v různých průmyslových zónách je 20 tisíc až 25 tisíc korun, a to bez stresů a nočních směn," dodala Žitníková.

Ministerstvo práce chce situaci řešit změnou platových tarifů. Vládě chce předložit návrh nařízení, podle něhož by tarifních tabulek mělo být místo devíti od července šest. Lidé z nejnižších stupňů by se posunuli do vyšších. Přilepšit by si tak mohli vedle pracovníků v sociálních službách i lidé v kulturních zařízeních, umělci či zdravotní sestry. 

Horecký toto nařízení označil za "minimální akt". 

O situaci asociace a odboráři už jednali s premiérem Bohuslavem Sobotkou, zatím bez výsledku. Nyní chtějí jednat také s ministrem financí Andrejem Babišem.

Právě ministerstvo financí se změnou, která by znamenala zvýšení výdajů z rozpočtu, nesouhlasí. Podle podkladů pro vládu by ve druhém pololetí stát musel navíc vydat 1,08 miliardy korun a kraje a obce 763,9 milionu. 

Dle Žitníkové by v sociálních službách přesun do vyšších tabulek vyšel do konce roku na 600 milionů. Odbory požadují, aby se pracovníci nepřeřadili do třetí, ale do šesté tarifní stupnice, kde jsou zdravotníci. To by stálo asi  800 milionů korun. Podle Horeckého by na stabilizaci sociálních služeb bylo třeba asi 1,2 miliardy korun.