Začala v Polsku, Maďarsku a Turecku studená občanská válka?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Obdobím studené občanské války možná jednou dějiny nazvou to, co se dnes odehrává v Turecku, Polsku a Maďarsku. Vlády v těchto třech zemích si totiž volební vítězství vyložily jako nárok na totalitu. Chovají se podle toho a pranic nedbají na protesty, které jejich kroky vyvolávají doma i v cizině.

Demonstranti ozdobili květinami bariéry před budovou polského Sejmu

Demonstranti ozdobili květinami bariéry před budovou polského Sejmu,zdroj: Profimedia.cz

Podobně jako studená válka je i studená občanská válka nejen mocenskopolitický konflikt, ale také ideologická bitva o myšlení lidí. Proto se vede tak neúprosně a proto jí občanská společnost dokáže jen velmi obtížně čelit. Zastává totiž hodnoty liberalismu, který sám o sobě není a ani nemůže být totalitní.

Je třeba se připravit na to, že turecká, maďarská ani polská vláda nedají pokoj, dokud tu svou studenou občanskou válku nevyhrají. Jejich cílem je přizpůsobit společnost jejich představám, kulturně ji převychovat a svou moc zabetonovat bez ohledu na to, zda svými metodami porušují hodnoty právního státu, demokracie a dělby moci.

PiS se hned od začátku pustila do razantní přestavby

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského se do překopání společnosti pustila s pořádnou razancí hned poté, co se v listopadu 2015 moci ujala vláda premiérky Beaty Szydlové. Díky mocenskému trojúhelníku Jaroslaw Kaczyński-Beata Szydlová-Andrzej Duda se jí dosud podařil prakticky každý úder, který polské demokracii zasadila - především to schytala média a justice.

PiS argumentuje tím, že polská justice od pádu komunismu neprošla žádnou reformou. Podle kritiků se přitom vláda snaží získat vliv na volbu soudců. Obě komory parlamentu, v nichž má PiS většinu, schválily minulý týden zákon o reformě soudcovské rady, tedy ústavního orgánu, který dohlíží na nezávislost justice a je vybaven kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jmenování soudců, jejich kontroly a penzionování. Nový zákon při jmenování soudců dává větší slovo poslancům a podle kritiků porušuje ústavní dělbu moci.

Sejm navíc debatuje o kontroverzním návrhu zákona o reorganizaci nejvyššího soudu. Ten by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. De facto by tak podřídil nejvyšší soud ministerstvu, které by si mohlo odvolávat a jmenovat soudce podle libosti. Proti reformám protestují v polských městech tisíce lidí.

PiS přitom již před časem ovládla ústavní soud a kontroluje rovněž prokuraturu. Prosadila reformu, kvůli níž ústavní soudci nemohou neomezeně kontrolovat práci kabinetu. Prostřednictvím mediálního zákona také proměnila veřejnoprávní rozhlas a televizi v "národní kulturní ústavy" a o práci přišla řada novinářů.

Rebel Duda?

Prezident Duda ovšem překvapivě pohrozil, že bude nynější projednávaný zákon o nejvyšším soudu vetovat, pokud se kontroverzní justiční reforma nezmění. Že by se právě Duda přes noc stal nezávislým, když se o něm dosud hovořilo jako o loutce v rukou šéfa PiS Kaczyńského? Že by to byl zrovna Duda, kdo by zastavil revoluci, kterou svými podpisy pod sporné zákony pomáhal rozdmýchávat? Anebo zaujal pozici rozvážného politika, aby opozici vzal část argumentů, s nimiž vytáhla do boje proti vládě?

Jasnou odpověď zatím ještě nelze dát. Kdo sledoval Dudova vystoupení, těžko může sázet na to, že by prezident najednou obrátil. Opozice ovšem předpokládá, že vládnoucí strana bude jeho výhrady víceméně ignorovat.

Kvůli zásahům do justice Evropská komise už na počátku roku 2016 zahájila proti Polsku proceduru sledující stav právního státu. Podle komise návrhy změn soudního systému výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi.

Kvůli posledním krokům polské vlády nyní komise Varšavu opět vyzvala, aby reformu zastavila. Kaczyński to ale označil za politický akt a vzkázal EU, aby se do věci nepletla. Přiblížila se tak chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi odebráním některých hlasovacích práv.

Tak daleko ale situace dojde jen těžko. O věci by musely rozhodnout jednomyslně ostatní státy a Maďarsko už dalo najevo, že s jeho podporou počítat nelze. Budapešť tak učiní už jen pro vlastní prospěch, protože je v podobné situaci. Před týdnem totiž komise kvůli novému maďarskému zákonu o nevládních organizacích zahájila řízení, které může v několika fázích skončit až před unijním soudem a případnou vysokou pokutou. Obdobný postup už běží i kvůli maďarskému zákonu o vysokých školách. 

Tagy: zahraničí Turecko Polsko Evropská komise polská vláda polská politika justice a soudy Maďarko

Zdroje: vlastní,Die Welt,Der Standard