Česká firma v Kyrgyzstánu jako bílý kůň Moskvy?

EXKLUZIVNĚ MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Přišla česká firma k vodní elektrárně v Kyrgyzstánu jako slepý k houslím nebo je bílým koněm Moskvy?

Přípravy na stavbu nové hydroelektrárny na řece Naryn poblíž elektrárny Kambarata-2

Přípravy na stavbu nové hydroelektrárny na řece Naryn poblíž elektrárny Kambarata-2,zdroj: Profimedia.cz

Z perspektivního podnikatelského projektu ve Střední Asii se stal mezinárodní skandál. Neznámá česká firma Liglass Trading vyhrála soutěž na dostavbu obřího projektu vodních elektráren Verchně-narynské kaskády v Kyrgyzstánu za značně podivných okolností.

Do aféry je namočen Pražský hrad a zřejmě také vedení středoasijské republiky, které podepsalo dohodu s českou společnosti navzdory negativnímu stanovisku vlastního ministerstva zahraničí.

Nyní už skandální projekt Liglass Trading v Kyrgyzstánu může být propletencem dvou až tří faktoru, které se k smůle České republiky sešly v jednom konkrétním projektu.

Populisté si kápli do noty

Kyrgyzstán měl být středoasijským Švýcarskem. S touto vizí přišel po rozpadu Sovětského svazu první prezident země Askar Akajev. Politické a ekonomické svobody brzy vzaly za své. Prvního a následně i druhého prezidenta svrhly revoluce. Samotný Kyrgyzstán bojuje s ekonomickými problémy a doposud se nemůže zbavit cejchu jedné z nejchudších republik regionu. Jen nádherná kyrgyzská příroda a křišťálově čistá voda připomínají cosi švýcarského.

Právě voda má pro Kyrgyzstán strategický význam. Je fakticky jediným vlastním zdrojem energie, který středoasijská republika má. Velká naleziště ropy nebo plynu zde nejsou. Obě suroviny musí Kyrgyzstán dovážet. Zároveň, horské řeky jsou jediný zdroj energie, který může pokrýt rok od roku rostoucí deficit elektřiny, s nímž se republika potýká. Nedostatek elektrické energie je natolik citelný, že pravidelně dochází k odpojování elektřiny. A to i v hlavním městě Biškeku.

Z hlediska kyrgyzské energetické bezpečnosti je dostavba Verchně-narynské kaskády mimořádně důležitá. Proto se kyrgyzská vláda snaží dostavbu využít jako politické téma. Současný prezident Almazbek Atambajev slíbil, že realizace projektu bude zahájena do konce jeho prezidentského mandátu. K tomu dojde letos na podzim. Na další funkční období Atambajev kandidovat nebude, avšak novou hlavou republiky se může stát jeho chráněnec, současný předseda vlády Sooronbaj Žeenbekov.

Aby se prezident Atambajev mohl pochlubit úspěšnou politikou a tedy udržet si i nadále vliv, potřebuje voličům ukázat něco mimořádného. Co může být větší politická bomba než nový, vážený investor z daleké Evropské unie, který zbaví zemi energetických problémů?

Zájem české firmy o vodní elektrárny v Kyrgyzstánu je pro tamního prezidenta darem z nebes. Na to poukazují kyrgyzští experti. Liglass Trading měl původně zájem pouze o výstavbu malých vodních elektráren. Verchně-narynské kaskády dostala česká firma post faktum. Bez výběrového řízení.

Spekuluje se proto o tom, že obří hydroenergetický projekt mohl být Liglass Trading vnucen, aby se prezident Atambajev mohl prezentovat jako muž činu. To by odpovídalo autoritativním sklonům, kterými se proslavil.

"Ve skutečnosti skandál vznikl pouze proto, že se objevila velká mezinárodní zpráva o tom, že česká firma nahradí ruský holding RusGidro v projektu velkých vodních elektráren. Ale ve skutečnosti to vypadá tak, že si to nepřáli. Oni spoléhali na to, že vyhrají tendr na malé elektrárny. Nikdo se nedomníval, že Češi dostanou velké," sdělil Tiscali kyrgyzský politický komentátor Edil Bajsalov.

Politická past, do které zřejmě spadla česká firma, ve skutečnosti vyhovuje i Pražskému hradu. Před blížícími se prezidentskými volbami je vhodné ukázat Miloše Zemana jako schopného lobbistu českých firem. Právě on doporučil svému kyrgyzskému protějšku Liglass Trading. Taková image může alespoň částečně překrýt Zemanovu schůzku neschůzku s Donaldem Trumpem, ale i pochyby o jeho zdravotním stavu.

Zde si proto mohli dva prezidenti - jeden, který zavírá novináře do vězení, druhý, který by je nejraději nechal likvidovat – kápnout do noty.

Za vším hledej Moskvu

Dostavbou vodních elektráren Verchně-narynské kaskády se původně zabýval ruský holding RusGidro. Pro Rusko neměl projekt zásadní ekonomický význam. Dostavba byla součástí štědré návnady, aby se Kyrgyzstán připojil k ruskému integračnímu projektu v postsovětském prostoru, Eurasijskému ekonomickému svazu.

Završit projekt se Rusům nepodařilo. V lednu 2016 kyrgyzská vláda odstoupila od smlouvy s Moskvou. Jak tehdy uvedl prezident Atambajev, Rusko přerušilo financování stavby kvůli ekonomické krizi. Problémy s nedostatkem prostředků následně přiznal také Kreml. Bez ohledu na oficiální verzi o chybějících financích, vyhození ruského holdingu z projektu vyvolalo napětí mezi Moskvou a Biškekem.

"Protože RusGidro je státní společnost, nezajímala ji otázka výdělečnosti, Pro společnost to byla záležitost prestiže, působení v zemi a kontroly nad tokem největší řeky ve Střední Asii. Svou roli hrála i korupce," vysvětluje Bajsalov.

Podle kyrgyzského experta nelze vyloučit verzi, že za Liglass Trading stojí Moskva. Ta by se prostřednictvím české firmy mohla dobývat buď návratu do projektu  Verchně-narynské kaskády, případně zamezení přístupu do projektu konkurence z Číny.

"Pokud bychom se zabývaly geopolitickou rovinou celého skandálu, je možné se domnívat, že Rusko mohlo nalákat Atambajeva na bílého koně, aby si s ním vyřídilo účty za odstoupení od původní dohody. Zároveň také Moskva chtěla zamezit tomu, aby místo ní do Kyrgyzstánu přišli jiní hráči, například Čína," myslí si  Bajsalov.

Politický komentátor je přesvědčen, že ve výsledku bude smlouva s českou firmou zrušena a po prezidentských volbách v zemi se do projektu Verchně-narynské kaskády znovu vrátí Rusové.

Verzi o tom, že za Liglass Trading může stát Moskva, nevylučuje ani kyrgyzská investigativní novinářka Elnura Alkanova. Jak sdělila Tiscali, Rusko nemá zájem o posilování pozice Číny ve Střední Asii a může se snažit zabránit růstu vlivu Pekingu různými způsoby. Třeba nejasnou českou firmou.

O tom, že určité vazby mezi  Liglass Trading a RusGidro se vší pravděpodobností existuj,í vypovídá seznam objektů, na jejichž stavbě se údajně česká firma podílela. Liglass Trading se podle původní oficiální stránky (v současné době je kompletně změněna pod kyrgyzské projekty a údaje zmizely) zúčastnila stavby Zagarižská vodní elektrárny na ruském Severním Kavkazu. Elektrárna přitom patří RusGidru.

Peníze až na prvním místě

Pokud odhlédneme od geopolitiky a hry mocností ve středoasijském regionu, v níž se čeští podnikatelé mohli stát pěšáky, kyrgyzská aféra firmy Liglass Trading vzbuzuje dojem špinavého kšeftíku.

"Korupční motiv celé záležitosti spočívá v tom, že kyrgyzská vláda poskytla právo na výstavbu národního projektu za bezmála jednu miliardu dolarů neznámé malé firmě, která je pouhou poradenskou společností a nemá zkušenosti se stavbou vodních elektráren. Přitom tato firma neodpovídá žádnému kritériu vypsané soutěže," vysvětluje Elnura Alkanova.

Klíčovou osobou v získání zakázky na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu je Jiří Vojtěchovský. Na webu Liglass Trading je uveden jako generální ředitel firmy pro euroasijský region. Podle oficiálního životopisu se Vojtěchovský věnuje podnikatelským projektům na postsovětském prostoru. Nejdříve jako manager společnosti ESA Group, následně působil v jím založené ESI Eastern Investment a od roku 2013 vykonává funkci výkonného ředitele Liglass Tradingu.

Obchodní rejstřík o Vojtěchovském odhaluje o trochu víc. Třeba to, že koncem letošního ledna 2017 založil společně s Michaelem Smelíkem Česko-kyrgyzskou obchodní komoru, jejíž cílem je "podporovat obchodní a hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Kyrgyzstánem, hájit zájmy českého hospodářství v Kyrgyzstánu, zájmy kyrgyzského hospodářství v České republice a podporovat zájmy svých členů".

Vojtěchovský není v Kyrgyzstánu neznámou osobou. Jeho firma ESI Eastern Investment, která se do února loňského roku nazývala City Food, se zabývá v republice mimo jiné prodejem alkoholických nápojů. Podle našich informací společně se Smelíkem měl dlouhodobý zájem dostat se na kyrgyzský energetický trh.

Jak se českému prodejci alkoholu podařilo vyhrát státní tendr a porazit dokonce čínskou konkurenci? Vojtěchovský zřejmě dokázal vyvolat masivní lobbistickou vlnu. Skandální dopis kancléře Vratislava Mynáře, který odeslal do kanceláře kyrgyzského prezidenta, mohla být přitom pouze pojistka.

"Vojtěchovský má kontakty s lidmi kyrgyzského prezidenta. Jde o velmi vysoké známosti," říká Edil Bajsalov.

Podle jeho slov to dokazuje skutečnost, že Liglass Trading vyhrál tendr navzdory negativnímu hodnocení, které vládě poslal kyrgyzský velvyslanec v Rakousku pokrývající zájmy země i v Česku, a na jehož základě bylo proti dohodě s českou firmou rovněž ministerstvo zahraničí Kyrgyzstánu.

"V jakékoliv zemi je pozice ministerstva zahraničí vážný faktor při schvalování důležitých státních rozhodnutí. A proto pouze dva nebo tři lidé v zemi mohou škrtnout zásadně negativní hodnocení našeho velvyslanectví ve Vídni," dodává kyrgyzský expert.

Tagy: Česko zahraničí domácí kyrgyzstan české firmy zahraniční obchod Češi v zahraničí zahraniční politika Česka Liglass Trading

Zdroje: Vlastní