Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček

Úřad podle něj oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun, navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil. Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.

„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček. Zdůraznil, že úřad je při stanovování složek vázán zákonem. „Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,“ dodal Trávníček.

Podle úřadu nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. U domácností a malých podnikatelů na hladině nízkého napětí, kteří letos platily za energie ceny na úrovni vládního stropu, se tak podle ERÚ průměrná cena elektřiny prakticky nezmění. U plynu by se pak měly koncové ceny snížit. Úřad však zdůraznil, že změny budou velmi individuální podle toho, jaké smlouvy a závazky měly spotřebitelé letos.

Výrazněji stoupnou regulované ceny u velkých odběratelů. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Více než polovinu nárůstu podle ERÚ tvoří příspěvky na obnovitelné zdroje. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.

Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.

ERÚ nyní mírně upravil svůj původní návrh, který představilo na konci října. Navrhovaný nárůst v konečném rozhodnutí hlavně u elektřiny v případě všech odběratelů o několik procent snížil. Před měsícem úřad například počítal s nárůstem regulovaných cen elektřiny pro domácnosti o 71 procent.

Podnikatelé se obávají dopadu růstu cen energií, Fiala odmítl plošnou podporu

Dopad vysokého nárůstu regulované složky ceny energií může být podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka pro část firem a podnikatelů kritická, a hrozí tak snížení jejich konkurenceschopnosti. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že vhodným řešením není plošná podpora. Věří, že s firmami vláda dojde k rozumné dohodě. Pomoc chce stát podle premiéra tam, kde by „k problémům skutečně došlo“. Průmyslové firmy a podnikatelé chtějí s vládou o řešení stoupajících nákladů na energie dál jednat. Podle Fialy konzultace mezi ministerstvem financí a zástupci firem pokračují.

Prezident komory dnes uvedl, že rozumí potřebě velkých investic do obnovitelných zdrojů a nutnosti udržování rovnováhy v síti. Vliv na firmy však podle něj bude značný. „Dopady rychlého a vysokého nárůstu regulované části ceny však může být pro část podnikatelů kritická a může je v tvrdé konkurenci znevýhodňovat, protože cena elektřiny se výrazně do ceny výrobků a služeb promítá. Proto vítáme, že se ERÚ ve spolupráci s vládou snaží dopady na domácnosti a firmy vybalancovat a nárůst ceny rozložit v čase. Přesto budeme nadále jednat s vládou o tom, jak pomoci energeticky náročným firmám, kde nárůst regulované části energie bude výrazný,“ uvedl Zajíček.

Komora už v minulých týdnech avizovala, že po chystaném zvýšení regulované složky ceny energií mohou náklady některých firem na energie několikanásobně stoupnout. To by následně ohrozilo jejich konkurenceschopnost v zahraničí. 

Vláda podle Babiše nezvládla boj s cenami energie a měla by zcela ovládnout ČEZ

Vláda nechce pomáhat průmyslu s cenami energie, boj s rostoucími cenami nezvládla, a tím zavinila vysokou inflaci. Ve sněmovně to dnes řekl bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš na mimořádné schůzi svolané k cenám elektřiny v příštím roce. Vládě radil, aby zcela ovládla energetickou skupinu ČEZ, v níž má stát většinový podíl. Měla by vykoupit akcie od zbývajících akcionářů. Se stejným doporučením vystoupil také lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, podle kterého by Česko mělo také například vystoupit z trhu s emisními povolenkami a urychlit výstavbu jaderných bloků.

Na nákup akcií od menšinových akcionářů ČEZ by měla vláda podle Babiše použít peníze z dividendy, kterou od firmy stát obdržel. „Když budete vlastnit 100 procent ČEZ, tak tam můžete rozhodovat,“ uvedl. Poukázal na to, že nyní vláda nemůže kvůli menšinovým akcionářům prosadit nižší cenový strop na elektřinu.

„Zrušme emisní povolenky, zastropujme ceny energií, nakupujme tam, kde je to levné, a vyvážejme elektřinu jen tehdy, když jí bude přebytek,“ nabádal Okamura. Vedle urychlení projektů výstavby nových bloků jaderných elektráren volal po omezení podpory obnovitelných zdrojů na solární a větrné ostrovy, které nezatíží přenosovou síť. „Žádáme Fialovu vládu, aby pomohla českým občanům a firmám s drahými cenami energií v příštím roce,“ zdůraznil Okamura, jenž za nynějšími cenami vidí zejména „neschopnost a nekompetentnost“ kabinetu a zelenou politiku Evropské unie.

Babiš ve svém projevu reagoval na Fialův projev. Premiér podle něj nepochopil důležitost elektřiny. „Většina lidí, která vás poslouchala, vám nerozuměla,“ vzkázal Babiš Fialovi. „Vy už vůbec nechcete pomáhat firmám,“ tvrdil. Premiéra obvinil, že neví, co se v tuzemsku děje.

Vyčítal vládě i podle něj malou podporu občanům, například to, že stanovila horní hranici ceny elektřiny mimo jiné čtyřikrát výše než na Slovensku. Na tom podle něj vydělali miliardy obchodníci s elektřinou, kterým nikdo neprokázal, za kolik skutečně elektřinu nakoupili. Připomínal, že ještě jeho bývalá vláda zavedla nulovou daň z přidané hodnoty na elektřinu a teplo v posledních dvou měsících roku 2021.

Okamura navrhl desítku usnesení, o nichž by sněmovna měla hlasovat. Měla by podle představ SPD vyzvat vládu mimo jiné k opatřením, aby ceny plynu a elektřiny byly příští rok nižší než letošní stropy, k daňové podpoře průmyslu, k jednání s Evropskou komisí o odstoupení od závazku zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a k přehodnocení ukončení provozu uhelných elektráren.

Teplárny hodnotí cenové rozhodnutí ERÚ jako selhání při ochraně zákazníků

Tuzemské teplárny hodnotí dnešní cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jako selhání. Úřad podle nich přenesl na zákazníky neuhrazené faktury ruského Gazpromu vůči firmě NET4GAS, která je provozovatelem přenosové soustavy. Zároveň úřadu vyčítají, že nevyužil veškeré možnosti, jak omezit dopad mimořádné situace na spotřebitele. ČTK to dnes sdělilo Teplárenské sdružení ČR. Už dříve sdružení uvedlo, že nárůst regulovaných cen energií zřejmě zastaví případné zlevňování tepla z plynu. ERÚ už dříve uvedl, že při sestavování cen musel reflektovat propad objemu tranzitovaného plynu přes území ČR.

„Vypořádání připomínek, které jsme uplatnili k návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu, potvrdilo naši domněnku, že Energetický regulační úřad skutečně přehodil na zákazníky v České republice neuhrazené platby společnosti Gazprom za rezervovanou přepravní kapacitu. To považujeme za zásadní rozpor nejen s elementárními principy regulace ale i slušnosti. V rámci Teplárenského sdružení se poradíme, jak budeme dále postupovat,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, kupuje státní podnik ČEPS. NET4GAS mimo jiné eviduje pohledávku kolem 70 miliard korun u ruské firmy GAZPROM Export, která přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes ČR. ČEPS nyní bude podle ministra pohledávku po ruské společnosti vymáhat.

Sdružení kritizovalo plánované zvýšení regulovaných cen už v předchozích týdnech. Podle něj přesun větší části nákladů provozovatele českých plynovodů NET4GAS na zákazníky navýší regulovanou část ceny plynu o deset procent. Podle sdružení jde navíc fakticky o placení pohledávek státem kupované společnosti.

ERÚ v reakci v minulém týdnu uvedl, že musel při změně poplatků za přepravu plynu reflektovat změny toků plynu po vypuknutí války na Ukrajině, tedy výrazný propad objemu tranzitovaného plynu přes území ČR. „Podle energetického zákona totiž musíme zajistit spolehlivý a bezpečný provoz soustav, a tedy zajistit úhradu oprávněných nákladů, které s jejich (bezpečným a spolehlivým) provozem vynakládají provozovatelé soustav,“ řekl mluvčí ERÚ Jan Hamrník. Zvýšení poplatků je podle něj zároveň výrazně nižší, než požadoval Net4Gas při vyjednáváních během roku.