Je mnoho způsobů, jak zbohatnout. Jistému Hiramu Stevensu Maximovi (1840-1916) ale nejdřív chyběl ten správný nápad, jak se dostat k penězům. Rodákovi a zapřisáhlému a zručnému samoukovi z amerického Sangerville přitom rozhodně nelze upřít kreativitu. Během svého života toho vynalezl opravdu požehnaně a má na kontě 271 patentů. Škálu měl přitom opravdu širokou – od pastiček na myši, přes mentolový inhalátor pro léčbu astmatu, kulmu, sprinklery, motory až po kávovou náhražku, elektroměr a elektrické lampy. Dokonce pracoval i na létajících strojích a vedl neúspěšně spor s Edisonem ohledně prvenství při vynálezu žárovky. Všechny tyto vynálezy mu sice zajistily slušné živobytí, ale do bohatství to mělo pořád ještě daleko – o slávě nemluvě.

Ve čtrnácti se Maxim vyučil kočárníkem (neplést s bývalým ministrem financí) a vystřídal skutečně devatero řemesel – od barmana po písmomalíře. Později pracoval v dílně, kde byla vynalezena plynová lampa. Nadaný šikula se vypracoval v podniku na hlavního inženýra. Na technické výstavě v Paříži v roce 1881 se dal do řeči s jedním návštěvníkem, který mu dal neobvyklý tip: Vymyslete přístroj, jímž by se lidé mohli účinněji navzájem vraždit. Na tom určitě zbohatnete.

Hromadné ničení - záruka úspěchu

Myšlenka na konstrukci účinného zabijáckého stroje už Maxima nepustila. Odstěhoval se do Londýna, kde si založil vlastní firmu. Dumal a montoval, až v roce 1885 představil veřejnosti svůj nový vynález: kulomet. První pokusy vyrobit podobný stroj se sice objevily už v 16. století, ale až Maximovi se podařilo využít zpětného rázu při výstřelu tak, aby vyhodil prázdnou nábojnici, natáhl znovu závěr a naládoval do komory nový náboj. Chlazení vodou pak mělo zabránit přehřívání.

Maximův kulomet, který už na přelomu století využívaly téměř všechny vojenské mocnosti, zvládl 600 ran za minutu (kadence "tatatatatatata", jak by řekl poručík Troník) a byl prototypem všech následujících modelů. Hiram Maxim byl za vodou – získal slávu a bohatství, po nichž vždy tolik toužil. O marketing se starat nemusel: Každá válka, kde se použily jeho kulomety, byla tou nejlepší reklamou. "Je to nejstrašlivější nástroj, jaký jsem kdy viděl nebo jaký jsem si kdy dokázal představit," prohlásil například rakouský arcivévoda při předváděčce ve Vídni. Načež obratem objednal kvanta tohoto pekelného stroje pro rakousko-uherskou armádu.

Maxim svůj stroj neustále vylepšoval: snížil například jeho hmotnost pod 70 kilogramů, vyvinul bezdýmný střelný prach, aby se kulomet tolik nezanášel, nebo vymyslel nový nábojový pás, který by se dal založit do šesti sekund.

Dobrodinec a lidumil?

"Pan Maxim je jedním z největších dobrodinců, jakého kdy svět poznal. Uchránil více mužů před úmrtím ve vysokém věku než kdokoliv před ním," prohlásil o něm v roce 1900 britský ministerský předseda Robert Cecil. Následující rok pak královna Viktorie povýšila Maxima za zásluhy do šlechtického stavu. Tou dobou už měl i britské občanství.

Pokud je známo, svědomí Maxima kvůli jeho vynálezu nikdy netrápilo a nelámal si hlavu ani s osudy postřílených vojáků nebo  nějakým vlasteneckým cítěním. A to ani tehdy, když byl svědkem toho, jak se jeho kulometem masové navzájem likvidují armády na bojištích první světové války.