Ruská vojensko-průmyslová komise by měla letos na jaře dostat na schválení raketu, kterou po vzoru raketového nosiče od firmy SpaceX bude možné opakovaně používat k dopravování lehčích nákladů na oběžnou dráhu Země. Raketa pod názvem Angara 1.2 by měla být vybavena technologií, která jí umožní přistát na předem určeném místě.

Podle generálního ředitele Státního kosmického vědeckovýrobního střediska M. V. Chruničeva Alexeje Varočka je na stole několik variant přistávacího mechanismu. Lehká raketa může být vybavena, podobně jako Falcon 9, motorem poháněným metanem, nebo padákem, který by změkčil návrat na Zemi. Ruští inženýři navrhují také oprášit projekt rakety se skládacími křídly, které se rozevřou poté, co bude náklad vynesen na oběžnou dráhu.

O "okřídlené Angaře" se hovořilo v Rusku před pěti lety. Mělo jít o jednu z variant rakety patřící do rodiny perspektivních raketových nosičů stejného názvu. Vzhledem k pomalému uvádění raket Angara do provozu - poslední nosič odstartoval před třemi lety a další se vznese snad v roce 2021 - z původních plánů sešlo.

Buran, Bajkal a vrtulníková lapačka

Ruští experti nepopírají, že k oprášení starého nápadu recyklovatelnou raketou je inspirovaly úspěchy americké společnosti SpaceX s raketou Falcon 9.

"Ano, je to především spojeno s úspěchy Ilona Muska a jeho společnosti SpaceX," sdělil v rozhovoru pro Tiscali.cz Igor Afanasjev, redaktor ruského odborného časopisu Novosti kosmonavtiki.

Podle jeho slov byla v Sovětském svazu a posléze v Rusku, počínaje 60. léty, vyvíjena raketová technika s opakovatelnou použitelností. Z různých důvodů, v některých případech šlo o technické problémy, v některých o nedostatek financí, tyto projekty zůstaly ve většině případů pouze na papíře.

"Jediný velký projekt, který byl dokončen, byl program vícenásobného kosmického systému Eněrgija-Buran. Stroj provedl dva lety, a poté byl projekt ukončen. Tento systém se podobal americkému programu Space Shuttle," dodává ruský expert.

K vícero použití přitom neměla být pouze kosmická loď, ale také plánovaný první stupeň nosné rakety. Nosič pojmenovaný Bajkal měl po oddělení od druhého stupně fungovat jako bezpilotní letoun a přistát na letišti nedaleko od místa startu rakety. Po neúspěchu Buranu se předpokládalo, že by mohl být použít v projektu Angara. Maketa rakety byla dokonce vystavena v roce 2001 na Pařížském aerosalonu. Poté zmínky o ní mizí.

Velmi netradiční způsob, jak zvýšit použitelnost kosmické techniky byly úvahy o jejím zachycení při přistávání. Rusové přišli s nápadem, že vrtulník by mohl při návratu zachytit první stupeň rakety nebo dokonce přistávací kabinu s kosmonauty. V 90. letech bylo údajně provedeno několik úspěšných testů. Vrtulníková lapačka se ale nakonec neujala.

Stojí to za to?

V Rusku vývoj raket s opakovatelnou použitelností ztroskotal na ztrátovosti. Rusové si spočítali, že používat Angara s křidélky bude 1,7krát dražší, než použití jednorázového nosiče. A proto první stupně dál padají do kazašské stepi jako před padesáti lety za Gagarina.

"Musk dokázal, že lze opakovaně použít některé části nosiče a dokonce kosmickou loď. Finanční stránku ale tají. Existují sice názory že start použité rakety je levnější, než start nové, ale i tak je velice sporný ekonomický smysl projektu," míní Afanasjev.

Raketová technika k vícenásobnému použití, kromě různých výhod v porovnání s moderní technikou na jedno použití, má dle experta také nemálo nedostatků. Výhody převáží v těch případech, kde je třeba organizovat pravidelné dodávky nákladů na oběžnou dráhu. V tomto případě se po určité době technika na více použití ekonomicky vyplatí.

"Při těch počtech startů raket, které provádí USA, Rusko a Čína, není účelné zavádět techniku na více použití. Je to příliš složitá a drahá záležitost," míní.

Všeuměl konkuruje Rusku

Před několika lety americká agentura NASA přestala vysílat rakety na oběžnou dráhu Země. Mělo to být zlaté období Ruska, které chtělo na dominantním postavení na trhu vydělat. Jenže nepočítalo s Muskem. Jeho SpaceX agresivně vtrhla do kosmickém byznysu a nepříjemně tlačí Rusy ke zdi.

"Musk je silný konkurent ale pouze pro část ruských kosmických aktivit. Pro tu část, která se zabývá vysíláním aparátů do vesmíru, zejména soukromých organizací. V této oblasti Musk hraje prim," říká ruský specialista.

Podle jeho slov má ale Rusko širší záběr, než speditérství na oběžnou dráhu. "Kromě toho vyrábíme družice a podílíme se na projektu Mezinárodní vesmírné stanice, vysíláme kosmonauty do vesmíru a kosmické aparáty k jiným planetám. Tím se Musk pochlubit nemůže, v těchto oblastech vedeme," uzavírá Igor Afanasjev.