Nejbouřlivější debata se podle všeho povede právě kolem dění na Blízkém východě, ke kterému zastávají členské státy EU rozdílné postoje. Česku, ale i Rakousku či Německu, vadily některé formulace v připravených společných závěrech jednání, kde se hovoří například o podpoře vyhlášení takzvané humanitární pauzy, nicméně téměř bez jakéhokoli kontextu. Text byl za poslední dny několikrát přeformulován a podle českých zástupců „již jde tím správným směrem“.

V prvotním návrhu nebylo podle Česka dostatečně zdůrazněno, kdo celý konflikt začal. A nebylo tam vůbec zmíněno, že Evropská unie odsuzuje Hamás za jeho útoky a podporuje právo Izraele na sebeobranu. Zda bude prohlášení vyhovovat všem členským státům EU, ukáže jednání, které začne dnes odpoledne a potrvá do pátečního odpoledne.

Hlavy států a vlád nynější sedmadvacítky se budou rovněž zabývat situací na Ukrajině. Přes videohovor by se s nimi měl spojit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Očekává se, že státníci znovu odsoudí ruskou agresi a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Předseda Evropské rady Charles Michel by chtěl, aby se premiéři a prezidenti členských zemí zabývali zejména způsoby, jak urychlit vojenskou podporu Ukrajině. Snahou EU je uvolnit osmou tranši z vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou od května blokuje Maďarsko.

Summitu se poprvé ve staronové funkci zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda byla jmenována teprve ve středu. Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový ministerský předseda už nepošle Ukrajině „ani jeden náboj“ na pomoc proti ruské agresi. Očekává se tedy, jaké bude prezentovat postoje po svém uvedení do funkce.

Dalšími tématy dvoudenního jednání budou hospodářství a konkurenceschopnost EU či téma migrace.