Nejvyšší zadlužení v EU má nadále Řecko, kde to bylo 166,5 procenta HDP, následuje Itálie s hodnotou 142,4 procenta a Francie, kde zadlužení dosáhlo 111,9 procenta. Nad 100 procenty v poměru k výkonu ekonomiky je zadlužení celkem v šesti unijních zemích. Naopak nejnižší zadlužení mělo na konci druhého čtvrtletí Estonsko s hodnotou 18,5 procenta, dále Bulharsko a pak Lucembursko.

Státní dluh za celou EU se ke konci druhého čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,67 bilionu eur (více než 337 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,15 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl nad 3,15 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve přesahoval 2,79 bilionu korun.

Zadlužení EU se snížilo i proti konci prvního čtvrtletí, kdy činilo 83,4 procenta HDP. V České republice zadlužení ke konci března činilo 44,5 procenta. Co se pouze eurozóny týče, její zadlužení se ve druhém čtvrtletí snížilo na 90,3 procenta z hodnoty 90,7 procenta na konci prvního čtvrtletí a 93,5 procenta před rokem.

Deficit veřejných financí EU jako celku pak ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 3,2 procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,3 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 3,3 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.