„Se sousedními státy jsme hovořili a nyní jedno prodloužení v každém případě uskutečníme,“ řekla Faeserová. „Prodloužíme kontroly o 20 dní. Postup je takový, že nejdříve je to deset dní, pak 20 a poté budeme zvažovat prodloužení o tři měsíce. Záviset ale bude na aktuální situaci,“ uvedla.

Německo obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem 16. října a zároveň o dalších šest měsíců prodloužilo kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015. Kontroly nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných místech. V případě pomezí s Českem hlídkuje německá policie na dálnici mezi Prahou a Drážďany.

Faeserová ke kontrolám před týdnem řekla, že budou pružně reagovat na aktuální situaci, policisté tak mohou působit na jakémkoli úseku hranice. Slíbila také, že Německo bude usilovat o to, aby kontroly měly co nejmenší dopad na běžný život a přeshraniční dopravu. Přesto je nutné při cestách do Německa počítat se zpožděním.

Německá vláda schválila zrychlení a usnadnění deportací

Německá vláda schválila návrh zákona na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu, oznámila také Faeserová, která potřebu rychlejšího vyhošťování zdůvodnila mimo jiné současnou zátěží péče o migranty, která Německu komplikuje jeho humanitární závazky. Právní předpis nyní posoudí Spolkový sněm.

„Kdo nemá právo zůstat v této zemi, musí odejít,“ řekla Faeserová. „Je to důležité, abychom dál mohli poskytovat humanitární pomoc lidem, kteří na ni mají nárok a které musíme chránit před válkou a terorismem. Příkladem je 1,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků,“ uvedla.

Podle Faeserové je rovněž nezbytné co nejvíce omezit nelegální migraci, aby Německo právo na azyl ochránilo. Schválený návrh zákona počítá s tím, že maximální doba takzvané vyhošťovací vazby se prodlouží ze stávajících deseti na 28 dnů. Tato vazba slouží tehdy, pokud hrozí, že deportovaný se bude odjezdu vyhýbat.

Vláda chce také urychlit a zjednodušit deportace zločinců a převaděčů. Policie v takových případech získá více pravomocí, kdy bude moci například prohledat v bytech datové nosiče a dokumenty, aby zjistila státní příslušnost.

Cílem návrhu je i snížit zátěž úřadů, proto bude možné prodloužit pobyt v azylových zařízeních ze stávajících tří na šest měsíců.

Německá média nevylučují, že návrh v parlamentu projde změnami, neboť proti aktuální podobě mají výhrady koaliční Zelení. Důraznější deportační politiku naopak podporuje sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. „Musíme konečně vyhošťovat ve velkém,“ řekl v rozhovoru v magazínu Der Spiegel.

Od ledna do června bylo z Německa podle vládní bilance deportováno 7861 lidí, nejčastěji do Rakouska, Gruzie a Severní Makedonie. Vládní statistika z konce června uvádí, že k tomuto termínu muselo zemi opustit 279 000 lidí. Deportace ale skutečně hrozí jen části z nich, neboť zhruba 225 000 lidí je v takzvaném režimu strpění, kdy v Německu mohou dočasně zůstat.