Dnes je středa 1. prosince 2021., Svátek má Iva
Počasí dnes 2°C Občasný déšť

Vlastní med může vyrábět prakticky kdokoli. Díky včelímu hotelu

Vlastní med může vyrábět prakticky kdokoli. Díky včelímu hotelu
Lidé si koupí úl i s tříletým kompletním servisem. Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Mít vlastní med z vlastního úlu a zároveň nemuset péčí o včelstvo trávit dlouhé hodiny? Chorvatská rodina našla díru na trhu - provozuje „včelí hotel“ - zákazníkům prodá úl i s nabídkou kompletního servisu, o med se pak rozdělí. 

Domagoj Balja říká, že tento podnik je reakcí na rostoucí zájem lidí, kterým prodává med, o to, jak tento produkt vzniká. Děje se tak v době, kdy včelařství trpí celosvětovým úbytkem včelí populace.

„Často se nás ptali: ‚Je váš med skutečně domácí?‘ Jako zkušené včelaře nás to trochu naštvalo, ba urazilo,“ říká Balja, jehož rodina chová včely desítky let. „Pak nás s manželkou napadlo, že necháme lidi, aby se sami naučili chovat včely tím, že budou mít vlastní úly,“ dodává.

Lidem, kteří chtějí mít vlastní domácí med, nabízí rodina z města Garešnica na severovýchodě Chorvatska tříletou smlouvu za 2500 kun (asi 8500 korun). Po uplynutí tohoto období mohou majitelé přemístit své úly jinam, byť najít pro ně jiné místo nemusí být snadné.

Společné stáčení medu

„Mohou si u nás koupit úl, o který se jim poté postaráme. Během těch tří let je polovina produkce medu jejich,“ řekl. „Med vybíráme z úlu společně. V dobrých časech může jeden úl vyprodukovat asi 30 kilogramů medu (ročně),“ uvádí Balja.

Včely má na farmě v současnosti 25 zákazníků. Většina pochází z chorvatských měst, někteří jsou ale z daleké ciziny, včetně pilota z Dubaje či fotbalového trenéra ze saudskoarabské Džiddy.

„Tento aspekt naší práce ve skutečnosti není o hromadění zisků, ale o učení lidí chovat včely,“ říká Balja, jehož cílem je mít nakonec 40 „hotelových“ klientů.

Nena Salopeková si loni koupila úl, z nějž získala čtyři kilogramy medu. „Chutná výborně,“ říká a dodává, že ji však znepokojuje vliv změny klimatu na produktivitu včel.

Včely, které jsou nezbytnou součástí pěstitelství rostlin, ohrožuje intenzivní zemědělství, které ve velkém používá pesticidy a hnojiva. K úbytku včelstev přispívá také klimatická změna.

Podle Balji bude letošek z hlediska produkce medu nejhorší za poslední desetiletí, což je dáno mimo jiné množstvím sněhu a silným mrazem v jarních měsících. „Na jaře jsme museli včely dokrmovat, aby nepošly hlady, což se nám nikdy předtím nestalo,“ říká Balja.

Zdroje: