Od Jahod až po Erotiku

Zdeněk Troška, sám rodák z Hoštic u Volyně, stvořil s přáteli, známými a místními obyvateli trilogii, která se navždy zapsala do české popkultury:

• Slunce, seno, jahody (1983): V tomto díle se seznámíme s výzkumem krmení krav, Blaženou, Škopkovou i studovaným Honzou. Vesnická klasika, kterou známe zpaměti.
• Slunce, seno a pár facek (1989): Blažena je těhotná, JZD se reformuje, vesnice řeší hysterii, pohlaví dítěte i první pomoc. A přitom to pořád působí jako běžné úterý v Hošticích.
• Slunce, seno, erotika (1991): Družstvo chce spolupracovat s Italy, jede se k moři. Výprava s typickým humorem a nekonečnou improvizací.

Co jste možná nevěděli, nebo dávno zapomněli:

Zdeněk Troška říkal, že nepotřebuje herce, ale originály, tak komparz filmu tvořili skuteční obyvatelé Hoštic a okolí. Veronika Kánská dostala roli Blaženy náhodou – všiml si jí na konkurzu a okamžitě ji vybral. Výprava byla skromná, zato autentická – oblečení si herci i neherci často přinášeli sami z vlastních skříní. Natáčelo se pouze v létě a když pršelo, netočilo se. Sám režisér si střihnul roli kuchaře a pokud si vybavíte, kdy je Škopková na hřbitově a chystá se na mši, tak píseň znějící z kostela zahrál sám Troška na varhany. Při psaní scénáře vycházel ze svých vzpomínek na dětství a když si jeho maminka přečetla scénář, poznamenala: “No, taky jsi tam o nás všechno psát nemusel.”

Helena Růžičková, která v dětství účinkovala jako baletka v souboru Národního divadla, se i přes studium zubní laborantky dostala k divadlu a herectví. Zpočátku jako osvětlovačka, ale její talent nemohl zůstat bez povšimnutí. Byla géniem okamžiku, královnou nezapomenutelných hlášek, které vznikaly bez scénáře. Během natáčení bydlela u Troškových a pes Pinďa byl její vlastní, jmenoval se ve skutečnosti Fredy. Stanislava třísku (Škopka) si vybrala do filmu sama Helena.

Krávy a jahody

Jedná se o jediný film série, ve kterém zaznělo křestní jméno Škopka – Vladimír. Vykřikne ho Škopková ve chvíli, kdy se s babičkou hádá o „hovně“ v ruce.

Film kvůli režimu neměl oficiální premiéru, v celé Praze běžel jen v jediném kině.

Když facka bolí i po letech

Facka, kterou Helena Růžičková uštědřila Veronice Kánské, byla skutečná. Prý snad proto, že neměla ráda mladé a štíhlé holky. [Zdroj: nasregion.cz]

Helena si při závěrečné rvačce, kdy se mlátí celá vesnice, přivodila zranění při pádu, který je ve filmu vidět.

Právě tento díl svým ziskem zachránil krachující Barrandovská studia.

Erotika u moře

Scény se natáčely částečně u moře v italském Gatteu a Mare, kam celý štáb odcestoval. 

Marie Švecová, představitelka Kelišky, si přivezla do Itálie vlastní zásoby jídla na celý týden. Italskou kuchyni ochutnala jen jednou a poté se pozvracela. Ze šoku utekla a přivezla ji až policie. [Zdroj: revue.idnes.cz]

Jaroslava Hanušová (paní učitelka) si při natáčení přivodila otřes mozku pádem na dlažbu — tento záběr tvůrci ve filmu ponechali.

Při striptýzu u řeky nebyl kromě štábu nikdo přítomen, tleskající lidé byli natočeni samostatně.

Tyto filmy milujeme dodnes

Jsou upřímné, zemitě vtipné a neomlouvají se za to. Troška v nich zachytil koktejl českého humoru, maloměšťáctví, selský rozum i nešvary. A ačkoliv můžeme mít někdy pocit, že to trochu drhne, stále to celé drží pohromadě.