Dnes je čtvrtek 11. srpna 2022., Svátek má Zuzana
Počasí dnes 27°C Oblačno

Vláda schválila armádní mise, k východní hranici NATO by mohlo jet až 1200 vojáků

Vláda schválila armádní mise, k východní hranici NATO by mohlo jet až 1200 vojáků
Ilustrační snímek | zdroj: iDNES.cz / Profimedia

Vláda dnes schválila návrh mandátu na působení české armády v zahraničních operacích do roku 2024. Počítá mimo jiné s nasazením až 1200 vojáků na východní hranici NATO. Na twitteru to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mandát musí schválit parlament.

Návrh naopak podle ministerstva obrany neobsahuje působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Důvodem je, že o budoucnosti těchto misí se v EU nyní diskutuje. Pokud by armáda i nadále v těchto misích působila, ministryně předloží na podzim dodatečný návrh. Celkem navrhla, aby v misích v roce 2023 i 2024 mohlo celkem působit až 1362 vojáků.

„Jasnou prioritou je posílení východní hranice NATO, pro které vyčleníme až 1200 osob. Členství v alianci a bezpečnostní situaci bereme vážně a chceme být spolehlivými spojenci!“ uvedla k rozhodnutí vlády ministryně.

Současné mise jsou platné do konce letošního roku. „Návrh nového mandátu vychází ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině,“ sdělilo ČTK ministerstvo obrany. Připomnělo, že dosud na východě aliance Česká republika působí v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá s až 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší například kvůli možnosti rotace.

Nově ministerstvo navrhlo, aby čeští vojáci chránili českou ambasádu na Ukrajině. Ochranný tým by měl mít do 20 osob. Podobně v minulosti čeští vojáci chránili velvyslanectví v afghánském Kábulu.

Vláda také rozhodla o ostatních zahraničních operacích. Ty budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu, operace EU Irini ve Středomoří, mise MFO na Sinaji, mise OSN MINUSMA v Mali a UNDOF na Golanských výšinách. Mírné navýšení se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.

Předpokládá se, že Česko vyjde působení Armády ČR v zahraničí v roce 2023 na přibližně 1,43 miliardy korun. Odhad pro rok 2024 činí asi 1,46 miliardy korun. Mandát, který vláda a parlament schválily před dvěma lety, počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun. Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila v souvislosti se stažením spojeneckých sil před rokem. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské agresi na Ukrajině, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.

Součástí předkládaného návrhu je pobyt spojeneckých vojáků na českém území. Ministryně tuto přítomnost navrhla zastropovat na maximálně 800 vojáků. „Jedná se pouze o pojistku pro případ větších cvičení nebo přesunů kontingentů, které jsou očekávány v souvislosti se situací na východní hranici aliance a na které by nemusel stačit 48 hodinový limit stanovený zákonem pro průjezd spojeneckých sil,“ sdělil ČTK Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany. „Netýká se trvalého pobytu ozbrojených sil členských států aliance na našem území, ani zřizování jejich vojenských základen,“ dodal.

České letectvo pomůže s ochranou slovenského nebo od září do konce roku 2023

České letectvo pomůže od září minimálně do konce roku 2023 s ochranou slovenského vzdušného prostoru. Nasazení českých stíhacích letounů Gripen na dnešním zasedání projednala vláda, materiál kabinetu předložila ministryně Černochová. Projednání materiálu potvrdil premiér Petr Fiala, který už dříve avizoval, že Česká republika slovenskou žádost vyslyší.

Detaily nasazení gripenů upřesní společná deklarace mezi Českem, Slovenskem a Polskem, které se na tzv. Air Policingu bude také podílet.

O pomoc při střežení slovenského vzdušného prostoru Českou republiku požádal v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Podobná žádost směřovala i do Polska. Obě země výpomoc přislíbily. Zapojení českého letectva umožňuje smlouva, kterou uzavřelo se Slovenskem v roce 2019.

Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16. Původně se počítalo s tím, že první stroje Bratislava dostane letos a zbytek o rok později, nakonec tomu tak bude podle dostupných informací až za dva roky. Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.

Zdroje: