Schválená novela energetického zákona stanovuje pouze obecné obrysy tarifu. Někteří senátoři proto říkali, že schvalují vládě bianco šek, a chtěli od ministra znát podrobnosti tarifu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři pouze umožňují vládě, aby příspěvek na ceny energií ve formě nařízení přijala. Položil například otázku, na základě čeho vláda nařízení spustí a kdy ho naopak vypne. Poukazoval na to, že stát by musel platit příspěvky, i kdyby ceny energií klesly.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou dodavatelům elektřiny, plynu a tepla. Vládní předloha stanovuje jeho horní hranici na 30 000 korun. Podrobnosti však nakonec určí vláda ve svém nařízení, půjde například o výši příspěvku. Síkela řekl, že vláda může takovýchto nařízení vydat víc. To první, které by mělo být ještě před podzimní topnou sezonou, bude podle ministra počítat s částkou 30,5 miliardy korun. Pokud jde o konkrétní výši příspěvku v rámci úsporného tarifu, odkázal na příklady uvedené na webu ministerstva průmyslu.

Síkela ke zvolené formě pomoci řekl, že vláda se snažila, aby nikdo nemohl využít tuto částku jinak než na energie. Síkela se vyslovil proti zastropování cen energií. Poukázal na státy, například na Španělsko, které zastropovaly ceny, a tamní spotřeba energií naopak vzrostla. Uvedl, že tento postup jde proti úsporám a vybraly si ho nejzadluženější země EU.

Členské země se v úterý v Bruselu na mimořádném jednání ministrů pro energetiku zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Síkela řekla, že pokud státy EU dokážou tento podíl spotřeby ušetřit, pak budou schopné vydržet příští zimu i bez dodávek plynu z Ruska.