Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla Ukrajině bránící se ruské invazi poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.

Fiala po jednání novinářům řekl, že během nadcházejícího českého předsednictví v EU bude Ukrajina prioritou. Česko podle něj hodlá dál podporovat ukrajinskou armádu zbraněmi, kromě toho ale nabízí i technickou podporu a výcvik.

„Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ uvedl premiér. V této souvislosti zmínil, že Německo nedávno slíbilo darovat Česku tanky Leopard 2A4 jako kompenzaci za předání českých těžkých zbraní Ukrajině.

Severoatlantická aliance již dva roky připravuje novou společnou deklaraci s EU, která má vymezit budoucí spolupráci obou bloků posilujících vlastní obranu kvůli ruské agresi. Český premiér po setkání se Stoltenbergem vyjádřil naději, že by mohla být podepsána v říjnu v Praze, kde se chystá české předsednictví uspořádat neformální unijní summit.

Společné prohlášení obou organizací mělo být podepsáno již loni, unijní státy však nebyly jednotné v hodnocení významu vojenské spolupráce v rámci NATO. Zatím poslední společné prohlášení EU a NATO se datuje do roku 2018.

Good meeting with PM @P_Fiala to prepare for our #NATOSummit in Madrid. The #CzechRepublic makes important contributions to #NATO, including by leading our new battlegroup in Slovakia, and by countering CBRN threats. At the Summit, we will continue adapting for the future. pic.twitter.com/OxztUQcsyV

— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) June 23, 2022

Šéf NATO po krátké schůzce uvedl, že s Fialou mluvil také o nadcházejícím summitu aliance v Madridu, kde se bude jednat i o tom, zda se obranná organizace brzy rozšíří o dva nové členy - Finsko a Švédsko. Český premiér řekl, že ČR členství severských zemí podpoří.

Návrh zatím čelí odporu Turecka, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. „Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit,“ řekl k tomu Stoltenberg.

V Madridu by měl být schválen balíček pomoci a podpory pro Ukrajinu, která už čtvrtý měsíc čelí ruské invazi. Ten by měl konkrétně pomoci s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky či dělostřelecké a raketové systémy.