Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření ekonomů a svazů, které oslovila ČTK. Pozitivní byl podle nich růst platů ve školství nebo investice do infrastruktury. Samotná dlouhodobá nízká nezaměstnanost spíše omezovala další růst ekonomiky kvůli nedostatku pracovníků. Na druhou stranu udržení nezaměstnanosti na nízké úrovni i během pandemie pomohl vládní program Antivirus, uvedli ekonomové.

Ekonomové: Nelze se vymlouvat na covid

„Světová pandemie zachvátila necelých 40 procent tohoto volebního období. Za více než 60 procent času tak může být vláda hodnocena napřímo. Většinový úsudek o ekonomických výsledcích této vlády můžeme získat zcela bez faktoru covid. To je do budoucna zásadní mít na paměti, právě proto, že se vládní činovníci budou vždy ohánět „imunitou“, že za výsledky své vlády nenesou odpovědnost „protože covid“. Není tomu tak,“ upozornil analytik Natland Petr Bartoň.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že hrubý domácí produkt v roce 2017 činil 5,1 bilionu korun a loni to bylo zhruba 5,7 bilionu korun. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele stouplo z 482 600 korun na 532 200 korun loni. V roce 2017 byla průměrná míra inflace 2,5 procenta, loni pak 3,2 procenta. Obecná míra nezaměstnanosti klesla z 2,9 na 2,6 procenta. Předloni přitom činila dvě procenta a dlouhodobě patří k nejnižším v EU.

„Vláda se ujala funkce v momentě, kdy byl růst 5,5 procentní. V jejím prvním čtvrtletí klesl na 4,2 procenta, a pak už se v žádném čtvrtletí nedostal nad 2,7 procent. Můžeme tak říci, že do covidu byl za této vlády hospodářský růst poloviční, než když se vlády ujímala. K dalšímu skokovému ochlazení navíc došlo na podzim 2019, ještě půlrok před covidem. Růst klesl pod dvě procenta a podle trajektorie vývoje během roku 2019 bychom nulového růstu i bez covidu dosáhli v létě 2020,“ upozornil Bartoň.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška přitom vláda neudělala v končícím volebním období téměř nic pro zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky. „Charakteristickým znakem činnosti vlády byla devalvace pojmu reforma na uskutečňování nákladných sociálních programů, které neřeší žádný z dlouhodobých problémů ekonomiky. Vysoký mzdový růst zaměstnanců placených státem, mimořádné valorizace důchodů, zrušení karenční doby u nemocenské jsou politiky, které mohou být bez potíží financovatelné jen za solidního růstu ekonomiky. Ten přitom před pandemií postupně zpomaloval, na čemž se podepsaly jak globální ekonomický cyklus, tak vyčerpanost tuzemského trhu práce s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti,“ uvedl. Na druhou stranu pozitivní je podle Sobíška v minulých čtyřech letech zvyšování investic do infrastruktury.

Problematické zadlužování státu

„V letech 2017 až 2019 vláda sice dramatickým způsobem ekonomice neškodila, pozitivní opatření se ale přijímat příliš nedařilo. Od začátku koronavirové krize je hodnocení vlády velice obtížné, jen těžko lze provést relevantní srovnání mimořádných opatření s jinými zeměmi. Nicméně za překonání ekonomicky těžkého období v letech 2020 až 2021 vděčíme především podnikatelům. Z opatření vlády z této doby lze vyzdvihnout především program Antivirus, a to i přes jeho dílčí nedostatky,“ řekla ČTK hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Program Antivirus pozitivně hodnotí i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle něj ale jedním z nejvýraznějších šrámů z krize, který bude mít celoekonomický dopad, je zvyšování zadlužení státu. „Už v letech 2017 až 2019 Svaz průmyslu vládu upozorňoval, že období konjunktury nebude trvat věčně a žádal, aby nevytvářela schodkové rozpočty. Po konjunktuře nastalo zákonité, ale velmi postupné ochlazení, na což státní rozpočet nebyl připraven, natož na rok 2020, kdy všechno obrátil vzhůru nohama covid,“ řekl ČTK Hanák.

Zatímco v roce 2017 byl veřejný dluh 34,2 procenta HDP a následující dva roky klesal, loni stoupl na 38,1 procenta a v roce 2024 by se měl podle ministerstva financí přiblížit 55 procentům HDP. Na pokles dluhu v poměru k HDP v letech 2017 až 2019 ale podle Kubelkové měl vliv především růst ekonomiky, nikoliv samotná vláda. „Ta promeškala období solidního růstu ekonomiky a cíleně se nesnažila o snížení absolutní výše dluhu,“ uvedla.

„Největším prohřeškem této vlády proti veškeré ekonomii byly pokračující schodky státního rozpočtu, navzdory objektivní konjunktuře. Vláda jistě doufala, že špatné časy přijdou až po jejím působení, tak se chovala takto nezodpovědně,“ uvedl Bartoň. Zároveň připomněl, že vláda před pandemií plánované schodky sice postupně snižovala a díky nečekaně vysokému růstu a účetním trikům se nakonec v roce 2018 těsně dostal výsledek rozpočtu do kladných čísel. V roce 2018 skončil rozpočet v přebytku 2,9 miliardy korun. „Vznikl v podstatě jako 'nehoda'. A tato absence jakékoli ambice vést rozpočet odpovědně i před covidem zůstane největším šrámem ekonomické pověsti této vlády,“ dodal.

Hlavní ekonoma Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že současná vláda až do vypuknutí pandemie vládla za nejpříznivějších ekonomických podmínek, které kdy české vlády zažily. „Solidní a až velmi dynamický růst ekonomiky, minimální nezaměstnanost doprovázená růstem mezd. Přesto veřejné finance, které mohly tvořit rezervy na horší časy – na nečekané výdaje v souvislosti s nečekanými přírodními pohromami a pandemiemi, se jen vezly na vlně růstu. Žádné úsilí o řešení dlouhodobých slabin české ekonomiky: stárnutí populace, nedokončené fyzické a digitální infrastruktury, problémy s exekucemi, nedostatkem bytů a domů,“ uvedla.

Nejpalčivěji se problémy podle ní projevily projevila na trhu práce v podobě nedostatku zaměstnanců a neschopnosti aktivovat ekonomicky neaktivní a přitom práceschopné obyvatelstvo, popřípadě přilákat pracovníky ze zahraničí. „Jsme nadále ekonomikou stále závislou na levné a dostupné práci a ne na technologiích, inovacích a službách,“ dodala.

Celé funkční období vlády včetně pandemie bylo i podle analytika České spořitelny Michala Skořepy ve znamení nezdravě napjatého trhu práce. Správné nastavení programu Antivirus podle něj ale udrželo vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na druhou stranu většina ostatních vládních programů na podporu ekonomiky v době koronakrize byla podle něj „zoufale nesystémová, nepředvídatelná, nepřehledná a neférová“.

Zároveň Skořepa upozornil, že vládu postihl největší výkyv makroekonomického vývoje. „V porovnání s těmito vlivy byl význam jejích rozhodnutí pro vývoj ekonomiky jen okrajový...Jednoznačně pozitivně je třeba hodnotit navyšování platů ve školství, které je základním pramenem dlouhodobé prosperity každé ekonomiky,“ uvedl.