Vláda míří k demisi, místo důvěry dostala tvrdou kritiku

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 16. 1. 2018 17:28) - Aktuality autor: šar

Jednobarevná menšinová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v úterý nedostala důvěru sněmovny a bude muset podat demisi. Babišův tým ale bude vládnout dál do jmenování nového kabinetu. Prezident Miloš Zeman několikrát avizoval, že jeho sestavením pověří opět Babiše, jehož hnutí vyhrálo říjnové sněmovní volby.

Menšinová vláda Andreje Babiše důvěru sněmovny nedostala

Menšinová vláda Andreje Babiše důvěru sněmovny nedostala,zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Výsledek sněmovního hlasování o důvěře vládě se očekával. Podporu Babišovu kabinetu předem nedeklarovala žádná z dalších sněmovních stran.

Pro kabinet hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Zbývajících pět poslanců nebylo přítomných.

Žádost o vyslovení důvěry sněmovna rozjednala minulou středu, diskusi nedokončila.

Úterní debata trvala už jen asi půldruhé hodiny. Pak se hlasovalo po jménech od vylosovaného poslance, kterým byl Roman Kubíček (ANO).

Opozice se opřela do Babiše 

Premiér Andrej Babiš si vysloužil tvrdou kritiku od představitelů opozičních stran. Politici neúspěch vlády označili za Babišovo selhání a prohru. Prezident Miloš Zeman by podle nich měl buď s dalšími kroky vyčkat na výsledek druhého kola voleb hlavy státu, případně pověřit někoho, kdo se sestavování vlády zhostí odpovědně.

Předseda ODS Petr Fiala považuje vyslovení nedůvěry vládě za politické selhání a velkou prohru Babiše. Česko podle něj ztratilo tři měsíce od voleb.

"Od prezidenta očekávám, že se zdrží politických rozhodnutí do doby, než bude jasno o jeho dalším mandátu," napsal na twitteru s poukazem na nadcházející druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém Miloš Zeman usiluje o znovuzvolení.

"Předseda ANO by se měl probudit ze svého snu o jednobarevné menšinové vládě, měl by začít normálně pracovat na vládě s většinovou podporou ve sněmovně," řekl novinářům Fiala.

Babiš by si měl podle něj zjistit, zda existuje strana, které nevadí trestně stíhaná osoba v čele vlády. Pokud takovou nenajde, mělo by ANO najít někoho jiného, kdo by za něj kabinet sestavil. Sněmovní imunitní výbor v úterý doporučil komoře, aby Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka vydala kvůli případu Farmy Čapí hnízdo.

První pokus o sestavení vlády byl podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka zbytečný a promarněný.

Vyslovení nedůvěry vládě vnímá jako manažerské selhání Babiše a Zemana. Z Babišovy strany podle šéfa lidovců nebylo dostatečně důkladně vedeno vyjednávání. Ze Zemanovy strany považuje urychlené jmenování vlády bez předjednané důvěry za součást taktiky před prvním kolem prezidentských voleb.

Podle Bělobrádka měl Zeman už před prvním pokusem trvat na tom, aby mu Babiš předložil podpisy 101 poslanců, kteří vládu podpoří. Další vývoj bude záviset i na výsledku prezidentských voleb, řekl novinářům.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil na twitteru napsal, že Babiš při prvním pokusu o sestavení vlády propadl. "Miloš Zeman by mu teď neměl dávat reparát, ale pověřit sestavením vlády někoho, kdo se toho zhostí odpovědně," napsal europoslanec.

Šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík vyzval hnutí ANO, aby ve druhém kole začalo se smysluplným jednáním o vládě, která získá důvěru. Vyzval také kabinet, aby přestal s personálními čistkami na ministerstvech. Nevyslovení důvěry vládě je podle Gazdíka produktem vyjednávání ANO, program vlády označil za mix bohulibých slibů a populismu. "Skončila sranda, začíná realita," uvedl Gazdík.

Česko bylo podle předsedy poslanců STAN Jana Farského svědkem ztraceného času v režii Zemana a Babiše. Možnost vydávat zákony a spravovat zemi brzdí právě tito dva politici, dodal. Stačilo by podle něj, kdyby Zeman pověřil jiného člena ANO sestavením vlády, hnutí by mohlo vytvořit koalici s ČSSD a KDU-ČSL. "Zatím jsme svědky mocenských hrátek Babiše a Zemana, kteří se snaží maximálně udržet sebe u moci, ale není to ve prospěch občanů," uvedl.

Přehlídka ztraceného času 

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky byl první pokus o vznik kabinetu nestandardní. Babiš podle něj sestavil vládu bez konzultací s partnery, a proto ve sněmovně nedostal důvěru. "Tři měsíce od voleb považuji za přehlídku ztraceného času," řekl Chvojka novinářům.

"Pokud nás ANO osloví a poučí se z toho tříměsíčního martyria, které bylo k ničemu, jsme připraveni jednat," uvedl. ČSSD má pro vstup do vlády několik podmínek, mimo jiné požaduje, aby v kabinetu nebyl nikdo trestně stíhaný. Kromě toho ČSSD požaduje, aby vzhledem ke kauze Čapího hnízda ANO ve vládě nekontrolovalo ministerstva financí, spravedlnosti a vnitra.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš novinářům řekl, že v dalším procesu vytváření vlády bude hrát významnou roli prezident. "Věřím, že platí prezidentova informace, že bude požadovat 101 hlasů. Doufám, že do konce probíhajících voleb nebude dělat žádné kroky," uvedl Bartoš s odkazem na druhé kolo prezidentských voleb. Prezident by měl podle něj zajistit, aby se neopakovala situace, kdy Babiš předstupuje před sněmovnu s tím, že důvěru nedostane.

Piráti chtějí co nejdříve ve sněmovně projednat žádost policie o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. "Ve středu se pokusíme otevřít tento bod. Mandátový a imunitní výbor dnes po dvouměsíčním obstrukčním jednání vydal doporučení a není důvod to zdržovat na příští týden," připomněl Bartoš.

Výběr informací o hlasování Poslanecké sněmovny o žádosti nově jmenované vlády o vyslovení důvěry: 

  • Z 13 hlasování (první vláda samostatné ČR - první vláda Václava Klause (ODS) - byla jmenována ještě v době federace v červenci 1992) o žádosti nově jmenované vlády o vyslovení důvěry Poslanecká sněmovna důvěru nevyslovila třem vládám - první vládě Mirka Topolánka (ODS) v roce 2006, dočasné vládě Jiřího Rusnoka (nestraník) v roce 2013 a nyní vládě Andreje Babiše (ANO).
  • První nově jmenovanou vládou, které poslanci nevyslovili důvěru, byl menšinový kabinet sestavený tehdejším předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Pro tým tvořený devíti občanskými demokraty a šesti nestraníky 3. října 2006 hlasovalo 96 poslanců, proti jich bylo 99. Odmítnutí vlády Sněmovnou bylo výsledkem patové situace po volbách, kdy sociální demokraté a komunisté měli celkem 100 poslanců, tedy stejně jako potenciální vládní partneři z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Topolánek po neúspěchu menšinové vlády podal demisi a po opětovném jmenování premiérem představil začátkem roku 2007 novou koaliční vládu, utvořenou již s KDU-ČSL a Stranou zelených. Ta získala důvěru díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD, kteří se hlasování nezúčastnili, a kabinetu tak stačilo 100 hlasů koaličních poslanců.
  • Jako druhý nezískal důvěru kabinet Jiřího Rusnoka, který jmenoval prezident Miloš Zeman proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase (ODS). Pro vládu, složenou převážně z příznivců Miloše Zemana, zvedlo 7. srpna 2013 ruku 93 zákonodárců (zejména z někdejší opozice - ČSSD, KSČM, VV), 100 poslanců bývalé koalice (ODS, TOP 09, LIDEM) bylo proti. Rusnokova vláda podala demisi 13. srpna 2013, prezident vládu pověřil výkonem funkce do jmenování nového kabinetu. Vláda pak stanovila rekord vládnutí v demisi - 169 dní. Skončila 29. ledna 2014 jmenováním nového kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD).
  • Dosavadních 13 hlasování o žádosti o vyslovení důvěry nově jmenované vládě se pouze třikrát zúčastnilo všech 200 poslanců. Koaliční vlády vedené lídry ČSSD Stanislavem Grossem (v roce 2004) a Jiřím Paroubkem (2005) získaly důvěru nejtěsnějším poměrem 101:99. Všichni poslanci hlasovali také o vládě Petra Nečase (ODS) v roce 2010, pro důvěru se vyslovilo 118 z nich.
  • Nejméně hlasů, 73, stačilo pro získání důvěry vládě Miloše Zemana (ČSSD) v roce 1998. Díky opoziční smlouvě s ODS odešlo všech 63 občanských demokratů z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu.
  • Nejvíce hlasů získala dočasná vláda Jana Fischera (nestraník) v roce 2009, které vyslovilo důvěru 156 ze 194 přítomných poslanců. Při tomto hlasování byl také rekordně nízký počet hlasů proti návrhu, a to jeden.

Tagy: Česko domácí důvěra vládě hnutí Ano česká politika Poslanecká sněmovna ČR

Zdroje: ČTK