Řešíme to přímo a hned. To byl jeden z nejviditelnějších billboardových sloganů ANO v letošních komunálních volbách. Jsou však věci, které tahle partaj neřeší ani nepřímo, natož hned. Třeba důchodový systém, který se krok za krokem blíží k propasti.

Pravda, vláda ANO a sociální demokracie ujišťuje, že reformu důchodů zařídí. Dočtete se to v jejím programovém prohlášení (bod 4). "Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí," píše se v něm. A totožné ujištění obsahoval už program první Babišovy vlády.

Je nicméně zjevné, že důchodovou reformu, která by se vypořádala se stárnutím populace, uvidí na konci volebního období pouze ti, kteří jsou obdaření nadprůměrnou mírou představivosti. A jen jako vzdálenou fatu morgánu.

Uděláme komisi, pane premiére

ANOisté a sociální demokraté tento týden oznámili, že vytvoří důchodovou komisi. Takže se bude makat?

Jenže "rady moudrých" zasedají k důchodům už od roku 2004 a všechna moudra jsou dávno obsažena v zápisech z jejich schůzí. Stačí si je přečíst a "jednoduše to zařídit".

Jachta, skvělá věc na penzi. Za státní důchod ji ale nepořídíte | zdroj: Profimedia

Postup téhle koalice připomíná metodu sira Humphreye Applebyho, tajemníka ministerstva pro administrativní záležitosti ze seriálového sitcomu Jistě, pane ministře: Pokaždé, když hrozila nějaká reforma, hrál o čas a skládal komise, které se na žádné změně nedohodly, a tak pomáhaly udržet status quo.

Mimochodem, názor, že důchodová komise je k ničemu, vyslovil před čtyřmi lety sám Andrej Babiš v Otázkách Václava Moravce. Na otázku, jak by řešil důchodovou reformu, odpověděl: "Řešení je jednoduché: buď budeme mít peníze, nebo nebudeme mít peníze. Komise jsou úplně na nic. Buď to vyřešíme, a já to řeším. Schodek bude nižší o třicet miliard."

Teď tedy Babiš jako šéf vlády na komisi přikývl.

Zapomeňte na reformu

Důchodová komise se však sotva může dobrat zásadního výsledku, když od vlády nebude mít jasné zadání – vizi budoucího systému. Tu nedostane, protože ji ANOisté, ani sociální demokraté nemají. Zjistíte to snadno z volebních programů – ANO zde, ČSSD tady.

Pokud se v důchodech něco změní, budou to jen parametry uvnitř nynějšího průtokového systému, do něhož ekonomicky aktivní jednotlivci sypou peníze, a ty obratem putují na účty důchodců.

Premiér to už nepřímo přiznal. "Důchodová reforma – to je velké slovo, které tu máme už pětadvacet let. Musíme nejdřív udělat revizi (nynějších penzí)," řekl agentuře ČTK. A Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních (v jejím případě spíš socialistických) věcí, označila za hlavní úkol srovnat penze mužů a žen. Babiš zase chce oddělit důchodový účet od státního rozpočtu.

Fajn. Jenže ani jedno nezajistí udržitelnost penzí v době, kdy do důchodu začnou odcházet Husákovy děti - v třicátých letech.

Řecký vykřičník

Pojmem "Husákovy děti" se označuje populační vlna, která se zvedla počátkem sedmdesátých let minulého století. Tehdy stranovláda skokově zvedla přídavky na děti a zavedla bezúročné novomanželské půjčky.

Aby Husákovy děti měly naději na slušnou státní penzi, musela by vláda nastartovat reformovaný systém už teď, anebo v příštích letech, aby se do něj dostaly nějaké finance. To se ale zjevně nestane.

zdroj: YouTube

A stane se to dřív než na svatého Dyndy? Pokud ne, pak platí "věštba" Národní rozpočtové rady, podle které vládní dluhy z nereformovaného systému do roku 2068 dosáhnou více než dvojnásobku ročního výkonu české ekonomiky. To je úroveň, na kterou kleslo (spíš propadlo) finančně zdevastované Řecko.

Mimochodem – víte, že Řecko stáhly do finanční propasti právě státní důchody? Řekové řešili reformu penzijního systému od roku 1990, jedna vláda ji předávala druhé a každá důchody vesele zvyšovala, než udeřila krize…

Nekecat a sekat

Pokud systém nezměníme a nedostaneme do něj další finance, Česko může skončit jako Řecko. Ledaže bychom se smířili s výrazně nižším poměrem státní penze vůči platům, anebo drasticky zvýšili odvody na sociální pojištění, případně posunuli věk odchodu do důchodu někam blízko ke kremaci.

Husákovy děti by každopádně na vládu (na žádnou, nejen na Babišovu) už neměli spoléhat, a pokud to ještě neudělali, rychle se zařídit po svém – na důchod si šetřit bez státu. Anebo mohou vzít za povděk radou exšéfa financí Ivana Pilného a na stará kolena nekecat, ale makat – sekat v parku trávu.