Z dat vyplývá, že Češi se za dobu konání výzkumu ještě nikdy necítili tak šťastně jako nyní. Počet lidí, kteří o sobě prohlásili, že jsou velmi šťastní, podle sociologů roste stabilním tempem a rozdíl mezi léty 1991 až 2017 je dokonce víc než dvojnásobný, ze sedmi stoupl na 18 procent.

Součet procentuálního počtu lidí, kteří se cítí být celkem šťastní i velmi šťastní, dokonce dosáhl 90 procent.

Pocit štěstí vědci srovnali i mezi jednotlivými regiony a věkovými skupinami. Mladá populace je nejšťastnější na Moravě. Zatímco v Praze se za velmi šťastné označilo pouze 14 procent lidí, na Moravě to byl dvojnásobek. O něco šťastnější jsou na Moravě také senioři, jejichž hodnoty jsou však napříč regiony srovnatelné.

"Je to dobrá zpráva o české společnosti, která se z tohoto hlediska řadí k podobně subjektivně šťastným zemím, jako je Norsko, Francie, země Beneluxu nebo Švýcarsko, jež vykázaly při podobném měření v roce 2008 obdobné hodnoty," uvedl vedoucí Ústavu populačních studií FSS MU Ladislav Rabušic.

Ideální Česko

Z výzkumu pozitivně vyšla také míra pocitu spokojenosti s vlastním životem. I ta od roku 1991 zaznamenala podstatný nárůst. Výsledky mezi jednotlivými regiony a věkovými skupinami se však tentokrát poněkud liší. Mladá generace je suverénně nejspokojenější v Praze. Za spokojené se v hlavním městě prohlásilo 80 procent respondentů. Obecně jsou však lidé na Moravě spokojenější než v Čechách a senioři jsou nejvíce spokojeni opět na Moravě.

Výsledky podle Rabušice nejsou nijak překvapivé. "Když si vezmeme v úvahu všechny okolnosti, tak Česká republika je skutečně dobré místo k životu. Nemáme tu žádné výrazné ekonomické problémy nebo výrazné rozdíly mezi bohatými a chudými. Je to země, která je z hlediska kriminality velmi bezpečná, země, která se zatím nepotýkala s žádnými teroristickými útoky. Navíc jsme v období ekonomického růstu. To všechno vytváří velmi dobrý pocit nejen štěstí, ale i spokojenosti," uzavřel sociolog.