Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra Jana Chvojky z ČSSD celkem 330 tisíc korun místo nynějších 220 tisíc. Úprava by v prvním roce vyšla stát asi na 400 milionů korun navíc, v dalších letech by se rozpočtový výdaj snížil kvůli užšímu okruhu příjemců zhruba na 210 milionů korun.

O 150 korun měsíčně poroste i daňová sleva na první dítě, nově bude 15 204 korun. Tato změna stát vyjde na 2,1 miliardy korun ročně. Změnu navrhl šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. 

Nárok na přídavky na děti by měly podle dalšího schváleného koaličního návrhu, jenž předložil Sklenák, rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima místo nynějšího 2,4 násobku. Přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Rychlejší čerpání rodičovského příspěvku

Vládní novela ruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11 500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 tisíc korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Z předlohy ale vypadla pasáž, která by u rodičovského příspěvku zrušila sledování docházky dětí do školky. Nadále bude platit, že rodiče mohou dát dítě do školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.

Pravicová opozice dává zvyšování příspěvků do souvislosti s podzimními volbami. "Útok na mandatorní výdaje je nevídaný," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl předvolební období roku 2006 za vlády Jiřího Paroubka, kdy se také schvaloval růst zákonem daných výdajů. "Jdete po úplně stejné cestě," vzkázal Kalousek zejména sociálním demokratům. Jde podle něho o rozhazování bez odpovědnosti.

"Musím odmítnout, že by naše návrhy byly účelové a související s volbami," oponoval předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Sociální demokracie podle něho stále podporuje zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi. "Tohle je jeden z dalších kroků," dodal.

Přidáno dostanou i důchodci

Kritiku kabinet sklidil i za důchodovou novelu, která rovněž v úterý prošla sněmovnou. Poslanci schválili úpravu valorizačního vzorce a důchodový věk stanovili na 65 let. Opoziční TOP09 to označila za předvolební dáreček, který nic neřeší, ale do budoucna by mohl přinést problémy.

Důchody by se měly zvyšovat podle schváleného pozměňovacího návrhu sociálního výboru o polovinu místo nynější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři. Tato míra inflace by se využila pro výpočet v případě, pokud by byla pro penzisty výhodnější než současný obecný růst cen.

"Nebudou se tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem," argumentoval šéf vládních sociálních demokratů, kteří nový valorizační vzorec prosadili.

Pokud ho senát schválí, měsíční penze by se příští rok zvýšila podle odhadů v průměru zhruba o 500 korun místo asi 400 korun. "Řadě seniorů to nahradí minulá léta před rokem 2013, kdy byly valorizace hubené," podotkl premiér. Stát by dal na důchody podle dřívějšího vyjádření předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka příští rok asi o 2,2 miliardy korun navíc.

Do důchodu v 65?

Vládní novela sice stanoví hranici pro odchod do penze na 65 let, věk ale bude moci vláda časem upravovat podle doby dožití. Sněmovna podpořila úpravu poslance KSČM Miroslava Opálky, podle níž bude kabinet dostávat po případném rozhodnutí o úpravě věkové hranice další zpřesňující údaje, aby mohl verdikt přehodnotit.

Důchodový věk se nyní každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Takzvaný strop pro růst věku stanoven není.

Stanovení hranice je podle Sobotky signál silným populačním ročníkům narozeným v 70. letech. Bez ní by do penze odcházeli později. "Hranice by se neměla přehodnocovat, pokud k tomu nebudou vážné důvody," uvedl. Kritici namítají, že právě možnost přehodnocování lidem žádnou jistotu nedá.