Opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by podle Babiše nyní proti epidemii covidu-19 nebyla dostatečná. Vláda plánuje jejich zpřísnění. Odpoledne budou ministři jednat s opozicí, zaměstnavateli i odboráři či Národní ekonomickou radou vlády (NERV), doplnil premiér.

Babiš řekl, že situace je „extrémně vážná“ a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od loňského 1. března, kdy stát oznámil první potvrzené případy covidu-19 v Česku. Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara, konkrétní být Babiš zatím nechtěl. Večer je předloží ministerstvo zdravotnictví. „Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli,“ uvedl.

Premiér řekl, že se bude odpoledne opozici snažit přesvědčit, aby souhlasila s dalším pokračováním nouzového stavu. Ten musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. „Dnes bude další vláda ve 20:00, která projedná žádost o prodloužení nouzového stavu, který končí v sobotu. Ta opatření, která nám povoluje pandemický zákon, jsou podle našeho názoru nedostatečná,“ uvedl Babiš.

Kabinet je podle premiéra přesvědčený, že opatření je nutné zpřísnit. „Pokud to neuděláme, tak příští dva tři týdny nás čekají obrovské problémy v našem zdravotnictví, které funguje na pokraji sil,“ uvedl. Lidé se podle Babiše musejí znovu omezit, minimalizovat vzájemné kontakty a vydržet, než bude naočkovaný dostatek občanů. „Než budeme moci znovu začít uvažovat o rozvolnění, není jiné řešení,“ konstatoval.

Lidé se podle premiéra musejí znovu omezit, minimalizovat vzájemné kontakty a vydržet, než bude naočkovaný dostatek občanů. „Než budeme moci znovu začít uvažovat o rozvolnění, není jiné řešení,“ konstatoval. Odmítl odpovědět na to, kdo za současnou situaci může. „To bych nechal na média a experty,“ uvedl.

Školy se neotevřou

Studenti se do škol začátkem března nevrátí, podle premiéra Andreje Babiše to není možné. Premiér to řekl po jednání vlády. Babiš uvedl, že žádné další datum možného návratu dětí do škol říkat nebude. Mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Situace je podle premiéra vážná, vláda chce zpřísnit opatření.

Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, které na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky. Později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, která se na dálku často nedá vůbec nahradit. Počítalo se i s návratem žáků devátých tříd, které v dubnu čekají přijímací zkoušky na střední školy. Podmínkou byla dosud distribuce antigenních testů a platnost pandemického zákona.

Premiér uvedl, že současná epidemická situace je extrémně vážná. „Byl předpoklad, že 1. března se vrátí maturanti nebo poslední ročníky do škol, ale vzhledem k této situaci, když antigenní testy dorazí, to zkrátka není možné,“ řekl Babiš. Návrat žáků podle něj nepřichází v úvahu ani od 3. března, od kdy by školy podle úterního vyjádření ministra školství Roberta Plagy (za ANO) měly být připraveny k testování na covid-19. Babiš zároveň odmítl jmenovat datum, na které by se mohlo otevření škol odsunout. „Já určitě žádná data nechci říkat, protože my si něco přejeme, ale potom to nenastane a potom samozřejmě jsme obviňováni, že jsme něco slíbili a jsme to nesplnili,“ řekl.

Stát bude přispívat na testování ve firmách

Vláda večer rozhodne o příspěvku státu na samotestování ve firmách. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Andrej Babiš. Předpokládá, že příspěvek bude ve výši 60 korun až na čtyři testy měsíčně.

Vláda ohledně testování dostala dva návrhy. První předložil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Firmy by si podle něj mohly při testování zaměstnanců odečíst z odvodů na zdravotní pojištění 80 korun za jeden antigenní test. Měsíčně by stát takto proplatil čtyři testy na osobu. Havlíček předpokládá měsíční náklady asi 600 milionů korun, vyplývá z návrhu, který má ČTK k dispozici. Ministr odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů.

Hospodářská komora, která větší motivaci firem k testování vítá, v úterý upozornila, že snížení odvodů ze zdravotního pojištění by prohloubilo deficit veřejného zdravotního pojištění. Druhý návrh pro vládu vypracovalo ministerstvo zdravotnictví. To navrhlo, aby na testy zdravotní pojišťovny přispívaly z fondu prevence. Hradily by maximálně 60 korun za jeden test a nejvýše čtyři testy za měsíc.

Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že firmy by měly u testování zaměstnanců preferovat stávající antigenní testy, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění a které může člověk absolvovat každé tři dny. Tyto testy by přímo ve firmě mohl dělat závodní lékař nebo by se firma mohla domluvit s externím poskytovatelem zdravotních služeb. Podle ministerstva je možné využít i nynější síť odběrových center a ordinací lékařů, kteří testy dělají.

Vyšetření pomocí samotestů má být podle ministerstva spíše doplňkové. Zaměstnavatelé totiž nemají přístup do systému Chytré karantény a nemohou řádně vyplnit hlášení o testování. Pokud by někdo ze zaměstnanců měl pozitivní výsledek testu, musely by to firmy bezprostředně nahlásit závodnímu nebo ošetřujícímu lékaři, který by zaměstnanci vystavil žádanku na potvrzující PCR test. Firma by také byla povinná zajistit likvidaci použitých testů, které mohou být infekční.

Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje opozice, požadují ho například Piráti a Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. Posílení testování opakovaně požadovali také zaměstnavatelé.