Katalánské separatistické strany, které 14. února opět získaly většinu v parlamentu tohoto autonomního regionu, rapera Pabla Haséla hájí, stejně jako jedna ze stran španělské vládní koalice, radikálně levicová Podemos.

Hásel byl odsouzen za podporu teroristických skupin na sociálních sítích a urážku královské rodiny k devíti měsícům vězení. Mnozí verdikt soudu ale považují za porušení svobody slova. Hasél nicméně nebyl odsouzen poprvé a ve svých textech a tweetech nabádal i k zabíjení policistů a politiků a zatím nepravomocný trest dostal i za vyhrožování svědkovi v jiném procesu.

Katalánští separatisté ale vidí v odsouzení rapera „další represe“ španělského státu poté, co v roce 2019 španělský nejvyšší soud odsoudil k dlouholetým trestům vězení několik členů bývalé regionální vlády za vzpouru kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska.

Po násilnostech v Barceloně, při nichž někteří radikálové rozbíjí výlohy obchodů, někteří z nich i kradou zboží a na policisty házejí kameny, i někteří katalánští ministři postoj zmírnili.

„Zpočátku bylo evidentní, že jde o protest za svobodu vyjadřování, ale vyvinulo se to v činy čirého vandalismu,“ řekl v neděli katalánský ministr vnitra Miquel Sámper ze separatistické strany Společně pro Katalánsko (Junts per Catalunya). Minulý týden si totiž vysloužil kritiku od opozice, že se nedostatečně staví za katalánské policisty.

Sámpera kritizoval i španělský exministr zdravotnictví Salvador Illa, lídr kandidátky socialistů. Ti volby v Katalánsku vyhráli co do počtu hlasů, ale nemají šanci vládu sestavit bez podpory dalších stran, včetně separatistické. „Ten, kdo se nepostaví za katalánskou policii, tudíž za bezpečnost a veřejný pořádek v Katalánsku, podle mě nemůže vládnout,“ vzkázal Illa šéfovi nejsilnější separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) Peremu Aragonésovi.

Úřadující katalánský premiér Aragonés vede jednání o nové vládě zejména se stranou Junts a radikální stranou Kandidátka lidové jednoty (CUP), obě ale nyní kritizují katalánskou policii za zásahy při protestech za propuštění Haséla a požadují policejní reformu. Demonstrace kvůli Hasélovi se konaly minulý týden i v dalších španělských městech, včetně Madridu.

Výtržnosti při demonstracích v Barceloně odsoudily vládní i opoziční strany s výjimkou Podemos španělského vicepremiéra Pabla Iglesiase. „Vždycky, když se v ulicích upozorní na demokratickou abnormalitu, média se soustředí na nepokoje, aby se nechala stranou podstata problému,“ napsala v neděli na twitteru strana Podemos.

„Demonstrující sami o sobě nic nedělají, problémem jsou některé skupiny, které jednají odděleně, a musí se vzít v úvahu i to, jak se chová policie,“ vysvětlují pro El País Núria a Francesc, kteří se o víkendu pohybovali okolo míst demonstrací. „Je tu hodně neštěstí a nerovností. Mladí nemají práci a měli by být vyslyšeni.“

El País komunikoval také s protestujícími. „Je tu spoustu nahromaděné nespravedlnosti a problémů, kterým mladí lidé čelí, ale které se rozšířily i do zbytku společnosti,“ popisuje Alex Cantón z Valencie. „Přišli jsme na protest, ale Hásel byl jen další záminka,“ vysvětlila pro El País čtyřicetiletá Laura těsně před páteční demonstrací v Barceloně.