Současný kabinet v programovém prohlášení slíbil, že nejpozději v roce 2025 splní letitý slib Severoatlantické alianci vydávat dvě procenta českého HDP na obranu. Znamenalo by to v následujících dvou letech každoroční růst obranného rozpočtu asi o 30 miliard korun. „Mluvili jsme dnes znovu o tom, že naším společným cílem je dosáhnout toho už v roce 2024,“ řekl Fiala. Připustil, že to bude ambiciózní a ne úplně snadné z hlediska rozpočtu a kapacit ministerstva obrany. „Víme, co je potřeba udělat, budeme na tom pracovat a snažit se to stihnout,“ doplnil.

Posilování bezpečnosti je klíčovým zájmem Česka, uvedl premiér. „Dávat peníze do obrany je prioritou vlády. Žádnou konkrétní částku nebudu potvrzovat, ani vyvracet. Čeká nás ještě jednání vlády o rozpočtu a jednotlivých kapitolách,“ řekl k rozpočtu na další roky. Ruská agrese na Ukrajině podle něj jen potvrdila, že kabinet se v programovém prohlášení správně rozhodl klást na obranu důraz.

Fiala uvedl, že za minulých vlád trpěla armáda dlouhodobě podfinancováním, patřila mezi první kapitoly, kde se šetřilo. Pod nynějším vedením se podle něj podařilo řadu věcí rozhýbat a armáda směřuje k modernizaci a zvýšení české obranyschopnosti. „Vláda Petra Fialy je první vláda, která může na hmatatelných důkazech ukázat, že to s modernizací armády myslí vážně,“ konstatovala Černochová.

Černochová: Bez vojenských darů na Ukrajinu by hrozilo, že Putin bude pokračovat dál na západ

Další prioritou Česka je pomoc Ukrajině, uvedli Fiala s Černochovou. „Velmi držím zástupcům Ukrajiny palce a jsem velmi ráda z toho vývoje. Ukazuje se, že pomoc je efektivní, ruští vojáci prchají z Ukrajiny a Ukrajina přebírá jedno území za druhým,“ řekla Černochová. Věří v brzký konec konfliktu. Česko dosud podle Fialy poslalo Ukrajině vojenský materiál za zhruba 3,8 miliardy korun.

Tato pomoc Ukrajině nijak neohrožuje bezpečnost a obranyschopnost ČR, uvedla Černochová. „Už teď jsme v plusu v tom, co jsme na Ukrajinu poslali a co jsme od našich spojenců dostali,“ zdůraznila ministryně. Nebyl to záměr vlády, ale nakonec to tak je, doplnila. Bez vojenských darů na Ukrajinu by podle ní naopak hrozilo, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho vojáci budou po Ukrajině pokračovat dál na západ.

V posledních letech armáda uzavřela několik významných akvizičních projektů, nejvýznamnější zakázky ministerstvo ale teprve čekají. Vláda již v létě rozhodla, že bude jednat napřímo se Švédskem o nákupu více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty a se Spojenými státy o pořízení nadzvukových letounů F-35. Oba tendry budou mít hodnotu vyšších desítek miliard korun.