V Česku ve čtvrtek začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz polského hovězího masa. Příjemci ho musí nechat vyšetřit v akreditované laboratoři na bakterie salmonely a žádnou zásilku nesmějí uvést na trh dříve, než dostanou vyhovující výsledky. Statistiky testů za první den veterináři ještě nemají.

Provoz Státních veterinárních ústavů podle Vorlíčka testy neparalyzují, stále se tak provádějí i na drůbeží maso z Brazílie, které také před otestováním nesmí na český trh. Testy se dělají na poddruh bakterie Salmonella enterica subspecies enterica, což je jediný známý poddruh, který je patogenní pro člověka. Onemocnění způsobují i některé další poddruhy, rozšiřování testů se však nyní neplánuje, protože patogenní nejsou.

Cena vyšetření je podle mluvčího mezi 400 a 600 korunami, pokud je výsledek vyhovující. V opačném případě se dělají další testy.

Na aféru zareagovali někteří tuzemští obchodníci. Řetězec Makro přestal odebírat hovězí maso z Polska. Firma Animalco z holdingu Agrofert, která kontaminované maso dovezla, přerušila spolupráci se svým polským dodavatelem a čeká na výsledky kontrolních testů. Nevylučuje přitom, že spolupráci s polským partnerem ukončí. Podle polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského se problémy s polským jídlem zveličují.

České hovězí od sousedů  

Polsko je po Německu druhým největším vývozcem agrárního zboží do ČR. Loni za tři čtvrtletí vyvezlo těchto komodit za 28 miliard korun, meziročně to bylo o půl procenta méně. U hovězího masa šlo loni za tři čtvrtletí o 739,6 milionu korun. Polský vývoz vzrostl mezi lety 2014 a 2015 o deset miliard korun, v posledních letech se snížil, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.

České zpracovatelské kapacity podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny nejedou naplno. "V tuto chvíli lze říct, že dostupné zpracovatelské kapacity v České republice bohužel nejedou na plný výkon. Na maso je ale třeba nahlížet jako na neznačkovou komoditu. Český farmář přirozeně hledá pro svá zvířata, která chová, nejlepší možnou cenu, za kterou je může prodat. To je vidět na příkladu skotu, který se od nás vyváží ve větších počtech v živém do zahraničí," uvedl Katina. Zákazníci si tak čas od času mohou koupit maso z českého chovu dovezené z Rakouska nebo Německa.

Výrobci v produkčně silných státech jsou na tom díky vyšší kupní síle obyvatel lépe, mají větší produkci a nadprodukci nabízejí i v ČR. "Těmto podnikům u nás řada porážek a masných provozů nemůže konkurovat cenou, musí mít navrch v kvalitě zboží a úrovni dodavatelského servisu. Konkurence zejména ze západní Evropy je velká, tamní produkce jsou mnohem větší, a zpracovatelské firmy mají větší úspory z rozsahu. Navíc realizují odbyt i do třetích zemí, zejména do Asie," dodal.

Schodek agrárního zahraničního obchodu ČR se loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun a dosáhl 40,3 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek. Do Česka se v minulém roce dovezlo agrární zboží za 228,6 miliardy korun, což je meziroční navýšení o přibližně dvě miliardy korun, naopak vyvezlo za 186,1 miliardy korun, což je meziročně méně o zhruba deset miliard korun. Podle Zemědělského svazu ČR se tak ukazuje závislost ČR na zahraničních výrobcích. Podle ministerstva zemědělství se prohloubila hlavně bilance se státy EU, meziročně o 43 procent na 24,2 miliardy korun.