K vánočním svátkům neodmyslitelně patří i vánoční příběhy, v dnešní době tedy především ve filmové podobě. Někdo se rád podívá na nějakou tu klasickou "sváteční" pohádku, jako jsou u nás Tři oříšky pro Popelku nebo Mrazík. Další mají rádi rodinné komedie, jako je třeba filmová série Sám doma. Jiní dávají přednost méně tradiční podívané a pustí si například první díl akční série Smrtonosná past, nebo zfilmovanou knihu spisovatele Terryho Pratchetta Otec prasátek o slavení fantasy obdoby Vánoc ve fiktivním světě Zeměplocha.

Mezi takovéto sváteční příběhy patří i Vánoční koleda od slavného anglického spisovatele Charlese Dickense. Ač zrovna u nás se z této krátké povídky a jejího svým způsobem jednoduchého příběhu o napraveném boháči nikdy nestal takový kult, v západní kultuře patří k jedněm z největších vánočních klasik.

Což ostatně dokazuje například i to, že Vánoční koleda je jedním z nejčastěji adaptovaných děl vůbec. Na motivy Dickensova příběhu vznikl nespočet divadelních představení a desítky filmů. Dílem se rovněž inspirovala řada seriálů nebo i počítačových her a různé odkazy na Vánoční koledu najdeme v popkultuře všude možně i nemožně.

Přitom toto legendární dílo vzniklo narychlo během pouhých šesti týdnů na konci roku 1843, když byl Dickens v nepříjemné finanční situaci, protože jeho předchozí román Martin Chuzzlewit se nesetkal s příliš velkým úspěchem, a hrozilo mu tak snížení měsíčních příjmů od nakladatelů. Žena v té době jednatřicetiletého autora navíc zrovna čekala páté dítě, a rodina si tak nemohla příliš dovolit přijít o pravidelný přísun peněz.

Zrod legendy

Těsně před vánočními svátky tak 19. prosince 1843 vyšla Dickensova Vánoční koleda, ač to nebylo úplně poprvé, kdy se podobný příběh v rámci autorova díla objevil. Předobraz Vánoční koledy se dá nalézt už ve starší knize Kronika Pickwickova klubu, kde jedna z postav vypráví historku o tom, jak zlého kostelníka Gabriela Gruba na Vánoce napraví návštěva duchů.

Ve stejném duchu vznikl právě i příběh o Ebenezeru Scroogeovi (u nás někdy překládaném jako Ebenezer Vydřigroš), hlavním "antihrdinovi" Vánoční koledy. Lakomého, mrzutého a zahořklého starce, který nesnáší nejen Vánoce, ale i lidi kolem sebe, zde přes noc k nepoznání změní návštěva tří vánočních duchů.

Ti mu postupně ukáží jeho minulost, kdy ještě nebyl takovým mrzoutem, následně přítomnost, kdy s druhým duchem tajně navštíví dům svého synovce Freda a svého chudého a vykořisťovaného písaře Boba Rastra. A nakonec třetí duch Scroogeovi představí temnou vizi budoucnosti, která ho čeká, pokud se nezmění.

Scrooge se tak po návštěvě duchů druhý den budí jako úplně nový člověk, odhazuje své staré lakotné a mrzuté já a stává se laskavým člověkem nadšeně slavícím Vánoce a mile jednajícím se svými blízkými i se svými zaměstnanci. Prostě happy end, jak má být.

Tento v podstatě jednoduchý vánoční příběh se stal hitem ihned po svém vydání. Šest tisíc výtisků z prvního nákladu z obchodů zmizelo po pár dnech ještě před 24. prosincem. Ač je třeba říct, že i přes úspěch u veřejnosti a kritiků a přes velkou poptávku po Vánoční koledě se Dickensova finanční situace příliš nezlepšila. Sám autor totiž nechal knihu vytvořit ve velmi propracovaném vydání s řadou zdobení a s bohatými ilustracemi. Velkou část peněz tak spolkly právě náklady na výrobu a na Dickense nezbyla ani čtvrtina částky, v jakou původně doufal. Přesto Vánoční koleda úspěšně zachránila Dickensovu spisovatelskou kariéru a ještě za jeho života se stala nedílnou součástí vánočních svátků ve Velké Británii.

Vánoční koleda stokrát jinak

Jak již bylo zmíněno výše, Vánoční koleda patří k jedněm z vůbec nejčastěji adaptovaných děl všech dob. Dočkala se nespočtu nejrůznějších zpracování, ať už jde o vážné příběhy, které se striktně drží předlohy a vyprávějí o viktoriánské Anglii, tak o díla, která Dickensovu povídku zasazují do úplně jiného prostředí a dost často při tom nešetří humorem a nadsázkou.

Vůbec první film podle Vánoční koledy vznikl už v roce 1901 v Anglii, nesl název Scrooge, or Marley's Ghost, měl pouhých šest minut a byl pochopitelně němý. Po něm rychle následovaly další němé filmy. V roce 1910 to byl například desetiminutový americký snímek od Jamese Dawleye, nazvaný podle originálu A Christmas Carol. V roce 1913 se zase objevil britský film pojmenovaný Scrooge podle hlavního hrdiny. Toho si tehdy zahrál Seymour Hicks, který se role mrzutého staříka chopil i o více než dvacet let později v roce 1935 v dodnes oblíbené adaptaci od Henryho Edwardse, opět pojmenované podle hlavní postavy.

Během dvacátého a následně i jednadvacátého století pochopitelně následovaly další a další filmové adaptace, někdy i v podobě filmových muzikálů. Z modernějších zpracování, které se snaží co nejvíce držet vánoční klasiky, stojí pak za zmínku například film z roku 1999 s oblíbeným hercem Patrickem Stewartem v hlavní roli. Případně zpracování z roku 2009 provedené ve 3D animaci, kde hlas Scroogovi propůjčil Jim Carrey.

Koleda pro každého

Vedle těchto klasických zpracování Vánoční koledy pak najdeme fůru těch, které vyčnívají zasazením do jiného fiktivního světa. Existuje tak například disneyovská verze Vánoční koledy, kde v jednotlivých rolích vystupují všem dobře známé animované postavičky jako myšák Mickey, kačer Donald nebo strýček Skrblík. Ten se pochopitelně objevuje právě v hlavní roli. Ostatně samotná postava chamtivého kačera strýčka Skrblíka, který se v originále rovněž jmenuje Scrooge, byla původně už při svém vzniku inspirována Dickensem.

V tomto duchu Vánoční koledu zpracovaly i další fiktivní světy, nejen Disney. Lze se tak podívat například na Looney Tunes verzi, kde vystupují postavy jako Bugs Bunny a kačer Daffy, nebo na Vánoční koledu odehrávající se v pravěkém světě Flintstonových. Svou obdobu Dickense - a to obecně velmi oblíbenou - mají i maňásci Mupeti známí ze Sezamové ulice, navíc je jejich verze plná opravdu povedených písniček. A to nejsou zdaleka všechny případy, existuje mnohem více amerických a britských pořadů, především pak animovaných seriálů, které jako vánoční speciály převyprávěly právě Vánoční koledu.

Existují ale i adaptace, které se Dickensovy povídky nedrží tak striktně a příběh si hodně upravují, přibarvují, berou si z něj jen určité motivy nebo ho výslovně parodují. Dobrým příkladem takové parodie je film Vánoční koleda u Černé zmije, který vychází z oblíbeného britského seriálu s Rowanem Atkinsonem v hlavní roli a jedná se vlastně o takovou Vánoční koledu naruby, kdy na začátku stojí přehnaně kladný hrdina Ebenezer Černázmije, který postupně zjistí, že být zlý nemusí být tak špatné.

V roce 1988 zase v USA vznikla ulítlá komedie Scrooged, u nás známá také pod názvem Strašidelné Vánoce. Místo mrzutého staříka se zde objevuje arogantní prezident televizní společnosti Frank Cross, kterého ztvárnil komik Bill Murray. Stejně jako Scrooge je i Cross navštěvován duchy, jen se všechno děje v poněkud absurdnějším a grotesknějším stylu, navíc v moderních kulisách filmařského prostředí. V případě Murrayho pak najdeme velmi podobnou roli i ve filmu Na Hromnice o den více z roku 1993, který sice přímo na Dickensovu Vánoční koledu neodkazuje, velmi podobná zápletka o napravení zlého chlápka díky zásahu vyšší moci je zde ale zřejmá.

Vánoční koledou se inspirovali i slavní komiksoví giganti Marvel a DC, a vznikla tak opravdu zajímavá díla. Marvel má na svědomí komiksovou minisérii Zombies Christmas Carol, kde je Londýn zasažen nákazou, která dělá z lidí chodící mrtvoly a Ebenezer Scrooge se musí za pomoci tří duchů odhodlat tomuto nebezpečí čelit a pomoci svým blízkým. DC zas Vánoční koledu v komiksu Batman: Noël zasadilo do Gothamu a místo Scrooge do hlavní role vyslalo netopýřího superhrdinu, který se snaží v boji se zločinem neztratit své lidství a místo tří vánočních duchů se potýká s Catwoman, Supermanem a Jokerem.

Podobně svérázným stylem Vánoční koledu zpracovává i britský sci-fi seriál Doctor Who?, který v jednom svém díle hlavní hrdiny postaví proti zahořklému boháči Kazranu Sardickovi, jenž ovládá planetu připomínající dickensovský Londýn (tedy odhlédnuto od toho, že tu vzduchem létají ryby a žraloci). Vesmírná loď s blízkými hlavního hrdiny je chycena v mracích obklopujících Sardickovu planetu a Doktorovi nezbývá nic jiného, než pomocí cestování časem boháče změnit, aby jeho přátelům pomohl a nenechal je s nezájmem umřít.

Vánoční koleda se dá zkrátka naroubovat opravdu na cokoliv, třeba i na politiku. Minulý prosinec takto v pořadu Saturday Night Live vznikla krátká parodická scénka, kde místo Scrooge vystupuje jako hlavní postava prezident USA Donald Trump a místo duchů je navštěvován politiky, jako je ruský prezident Vladimir Putin nebo Trumpova rivalka z prezidentských voleb Hillary Clintonová.

Dickensovo dílo zanechalo stopu i ve videoherním průmyslu. Na motivy koledy vznikla například logická hra Christmas Stories: A Christmas Carol. Dále pak tento prosinec vyšlo rozšíření k dystopické sci-fi hře Frostpunk, které se rovněž inspiruje Vánoční koledou a přidává hráči tematické úkoly.

Dickensova vánoční povídka je prostě i přes svůj úctyhodný věk 175 let stále živou součástí popkultury a nadále se dočkává nových a nových adaptací a stále inspiruje další díla. Navíc to nevypadá, že by fascinace Vánoční koledou jakkoliv ustupovala, a kniha tak působí jako skutečná nesmrtelná klasika. Kdo ví, jakých dalších zpracování tohoto tradičního příběhu se v budoucnosti dočkáme, určitě jich bude ještě mnoho.