V ohni umíraly celé rodiny. Masakr Čechů na Volyni je dodnes záhadou

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Tragédie Českého Malína není příliš známá, přitom se jedná o masakr, při němž za druhé světové války zahynuly téměř čtyři stovky volyňských Čechů. Před 75 lety tuto obec na území dnešní Ukrajiny vypálili nacisté. Dodnes není jasné, proč. 

Památník zavražděným rodinám z Českého Malína

Památník zavražděným rodinám z Českého Malína,zdroj: Wikipedia.org

Český Malín založili v 70. letech 19. století lidé ze Žatecka, Lounska a Rakovnicka. Na východ je přilákala především levná půda. Na cestu do oblasti, která v té době patřila carskému Rusku, se tak vydalo asi 20 rodin, které zde plánovaly hospodařit a začít nový život.

A že se jim dařilo. Obec díky bohatým zkušenostem osadníků i využití moderní zemědělské techniky značně převyšovala úroveň okolních vesnic. Vznikla tu česká škola, ochotnické divadlo i sbor dobrovolných hasičů. 

I přesto, že Český Malín prosperoval, jeho obyvatelé o svůj domov už za první světové války málem přišli. Vesnice byla těžce poničena a na nějaký čas ji dokonce museli opustit. Nakonec se však vrátili zpátky a ves po válce vzkvétala i v "nové zemi", neboť Západní Volyň roku 1921 připadla Polsku.

V meziválečném období byla obec elektrifikována, přibyl telefon. V roce 1939 ale nastala další velká změna: Oblast se nejdříve stala součástí Sovětského svazu, o dva roky později přišli nacisté. Český Malín se držel i navzdory těžkým sovětským zásahům a válečným útrapám. I za nacistů stále dokázal plnit požadované odvody.

Zároveň se Češi dlouhá léta vyhýbali zapojení do národnostních konfliktů, jež vedly k násilným střetům mezi Ukrajinci a Poláky - právě v roce 1943 vypukly krvavé události nyní známé jako Volyňský masakr.  O to nepochopitelnější tak pro Čechy byla hrůza, která na vesnici 13. července onoho roku udeřila. 

V ohni umíraly i děti

Toho dne brzy ráno vtrhly do vsi nacistické jednotky. Vyvedly obyvatele z domů a odvezly do nedalekého, už předtím obklíčeného, Ukrajinského Malína, kde oddělily muže od žen a dětí. Původně přitom vojáci Malíňanům tvrdili, že jde o pouhou kontrolu dokumentů. 

Později všechny muže a část žen nahnali do budov v Ukrajinském Malíně, které podpálili, zatímco zbytek lidí odvezli zpátky domů pod záminkou, že je propustí. I ty však v Českém Malíně nahnali do stodol a domů, které vzápětí schvátily plameny.

Nacisté byli nesmírně brutální. Přeživší svědci popsali střílení do lidí snažících se uprchnout z hořících budov i probodávání malých dětí. Někteří staří a pohybu neschopní obyvatelé obce zemřeli ještě předtím, než byla vesnice zapálena. Podle dochovaných svědectví však byli i vojáci, kteří Malíňany varovali a nabádali je, aby uprchli a nevěřili lžím, že se jim nic nestane. 

Masakr přežilo jen několik desítek obyvatel. Zpravidla muži, kteří se měli starat o majetek uloupený nacisty a podařilo se jim uniknout, a několik lidí majících to štěstí, že uprchli z plamenů i deště kulek. Zachránili se také ti, kteří v osudný den pobývali na poli nebo zcela mimo domov. 

Když se vrátili, naskytl se jim nepředstavitelný pohled na spálené ostatky svých nejbližších - pokud je vůbec našli. Zběsilé vraždění stálo život 374 Čechů žijících ve vesnici - 104 mužů, 161 žen a 105 dětí, zahynuli i čtyři Češi, kteří ve vsi nebydleli, a 26 Poláků. Ukrajinský Malín přišel o 132 obyvatel.

Volyňská záhada 

I po desetiletích však zůstává nevyřešená otázka, proč vůbec takové peklo vypuklo. Teorií je několik. 

Jedna z verzí, snažících se původ tragédie vysvětlit, říká, že Český Malín byl vypálen omylem, neboť nacisté chtěli původně zaútočit proti jiné obci, možná Ukrajinskému Malínu.

Dle jiné se jednalo o pokus Němců zapojit Čechy do národnostních spojů nebo trest za to, že je podezírali ze spolupráce se sovětskými partyzány, kteří se pohybovali v okolí.

Někteří tvrdí, že nacisté zapálili obec a brutálně vraždili "prostě po výstrahu". Těžko říct, zda se někdy historikům podaří dopátrat pravdy. 

Nový život v Československu 

Malínská tragédie iniciovala vznik odbojové skupiny Blaník, mnozí volyňští Češi, včetně těch přeživších z Českého Malína, nastoupili do československých jednotek Ludvíka Svobody při postupující Rudé armádě. Po válce také většina volyňských Čechů odešla do Československa. 

Početná komunita zamířila na Šumpersko, kde se tři desítky někdejších obyvatel Českého Malína usadily ve vesnici Frankštát. O něco později právě tam přišlo i dalších 120 volyňských Čechů a 13. července 1947, v den čtvrtého výročí vypálení volyňské obce, byla moravská ves přejmenována na Nový Malín. 

Tagy: Sovětský svaz zahraničí Polsko Ukrajina domácí masakr válečné zločiny druhá světová válka volyňští Češi nacistické Německo dějiny a fakta terorismus a násilí české dějiny války a ozbrojené konflikty

Zdroje: vlastní,www.irozhlas.cz,Post Bellum,Paměť národa,Valka.cz