František Palacký se snažil Čechy v dobách nadvlády Habsburků povzbudit myšlenkou: "Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!" Kdyby žil "Otec národa" dnes, mohl by obdobně reagovat na bruselský summit NATO: "Byli jsme v NATO před Donaldem Trumpem, budeme v něm i po něm!"

Ačkoli – věřili byste tomu?

Vždyť Trump systematicky zpochybňuje vazby, na kterých desítky let spočívá bezpečnost Evropy, a vyhrožuje, že je zpřetrhá.

Fanoušci a nepřátelé

Profesor mezinárodních vztahů Ivan Krastev v deníku The New York Times o Trumpovi píše, že dělí své okolí na dvě kategorie – a) na fanoušky, b) na nepřátele (konkurenci).

Trefné hodnocení. Zkuste si tipnout, do které ze zmíněných kategorií velkého amerického blondýna patří NATO, potažmo státy, jež ho tvoří.

Pokud i po aliančním summitu v Bruselu vsadíte na a), jste nenapravitelný optimista.

Americký prezident s pořadovým číslem 45 je neomalený alfa samec. Způsobem, jakým prosazuje své záměry v NATO, připomíná mafiána vybírajícího výpalné.

Tento týden v Bruselu vyrukoval na "spojence-nepřátele" s požadavkem, aby do ledna (!) zvýšili své výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). A potom rovnou na čtyři! "Nepřijatelné, všechny státy musí splnit svůj dvouprocentní závazek, který musí nakonec dosáhnout čtyř procent," cituje prezidenta agentura Reuters.

Pro srovnání: Česko v minulých letech dávalo na obranu lehce přes procento HDP. Letošní rozpočet ministerstva obrany počítá s 58,9 miliardy korun. To je o 6,4 miliardy víc než loni.

Splnit Trumpovo přání by vyžadovalo tuto částku téměř zdvojnásobit – na stovku miliard. A potom hurá na dvousetmiliardový rozpočet.

Jenže tady by se měl Donald chytit za nos: Čtyři procenta HDP na obranu nedávají ani Američané, byť se k nim s 3,7 procenty blíží.

Výdaje na zbrojení v procentech HDP nato.int | zdroj: NATO

Nemít armádu? Nevadí

Požadavek, aby Evropané investovali do obrany víc peněz a nespoléhali pouze na Spojené státy, není nový. Američané už při vzniku Severoatlantické aliance upozorňovali, že nebudou jejími finančníky.

Senát amerického Kongresu přijal v roce 1949 jak Severoatlantickou smlouvu, tak doplňující rezoluci, do které zakotvil zásadu, že americké příspěvky společné obraně "musí doplňovat, ne nahrazovat úsilí spojenců".

Tuhle rezoluci připomínali Američané spojencům také za prezidentů George Bushe juniora a Baracka Obamy. Výsledkem jejich úsilí o rovnoměrnější sdílení obranných nákladů byla zmínka v usnesení summitu NATO ve velšském Newportu v roce 2014. Šéfové států a vlád se tam dohodli, že alianční země by do deseti let měly na obranu věnovat aspoň dvě procenta HDP.

Dnes tento cíl plní kromě Spojených států Řecko, Británie, Estonsko a blíží se k němu Polsko.

Agentura Reuters píše, že Trump svůj požadavek, aby státy dávaly na obranu dvě procenta HDP už od ledna, doplnil výhrůžkou "jinak bude peklo".

Jaké peklo má na mysli? Buď může Ameriku stáhnout z NATO, anebo prohlásit, že se necítí být vázán obrannými závazky vůči státům, které tohoto podílu obranných výdajů na ekonomickém výkonu nedosahují.

Není divu, že nejvíc rozesmátá byla na summitu islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir. Její stát žádnou armádu - ba ani ministerstvo obrany - nemá a po ostrovním státu to Američané ani nechtějí.

Kupujte Made in USA!

Trump udělal ze summitu NATO obchodní zasedání. V Bruselu se nedebatovalo o hrozbách a způsobech, jak jim předejít, anebo jak se s nimi vypořádat. Americký prezident rozhodl, že se bude mluvit o financích. Vzal si od generálního tajemníka Jense Stoltenberga slovo, zkoušel šéfy vlád, zda vědí, kolik jejich vlády vydávají na obranu, a vyzvídal, zda to myslí se dvěma procenty vážně.

Co za Trumpovým tlakem vězí? Starost o obranné schopností evropských států? Kdepak. Donaldovi jde o byznys.

"Kupujte naše (Made in USA) zbraně, jsou nejlepší (a nejdražší – poznámka autora). Zvýšíte tak své obranné výdaje," vyzval prezident-neotesanec bez obalu partnery.

Slováci jeho obchodní motivaci prohlédli už před summitem. A tak se rozhodli pro nákup stíhaček F-16 od americké korporace Lockheed Martin. Dali jim přednost před švédskými gripeny.

Také Poláci Donalda potěšili, když podepsali kontrakt s americkou zbrojovkou Raytheon o dodávce protivzdušných střel Patriot.

Předpokládám, že na tyto dva státy americký prezident už tlačit nebude. Zato na Němcích si zgustne. Trnem k oku mu je plynovod Nord Stream 2, který bude oklikou kolem Polska a Ukrajiny přivádět ruský plyn na pobřeží Baltu.

What good is NATO if Germany is paying Russia billions of dollars for gas and energy? Why are there only 5 out of 29 countries that have met their commitment? The U.S. is paying for Europe’s protection, then loses billions on Trade. Must pay 2% of GDP IMMEDIATELY, not by 2025.

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 11. července 2018

 

Polechtáme Donalda Temelínem?

"Máme vás chránit před Ruskem, ale vy platíte miliardy dolarů Rusku za plyn," vyčetl na summitu německé kancléřce Angele Merkelové. A už před příjezdem do Bruselu Němcům spílal v tweetech za to, že obchodují s Rusy. 

Takový argument má svou váhu. Vždyť v závěrečném usnesení summitu se píše, že spojenci "jsou připraveni na obranu před agresivním postupem Ruska". Pokud by však Trump tuhle strategickou úvahu dával na první místo, musel by Slovákům vynadat za nákup amerických stíhaček.

Americká firma je může dodat nejdřív v roce 2022. Do té doby budou Slováci závislí na dodávkách náhradních dílů z Ruska pro své obstarožní migy. Gripeny by přitom mohli dostat hned. A patrně i levněji.

Kdepak, Trump neuvažuje strategicky, ale obchodně, což platí i v případě plynovodu. Rád by vozil do Německa tankery (dražší) americký plyn z břidlic.

Dokážete si představit, jak by vznětlivý prezident povykoval, kdyby česká vláda svěřila dostavbu Temelína namísto americké firmě Westinghouse ruskému Rosatomu?