Jen jedna vyšetřovací verze

V kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 existuje jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Na dnešní tiskové konferenci ČSSD to řekl předseda strany, vicepremiér Jan Hamáček.

Prezident Miloš Zeman v nedělním projevu uvedl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. „Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl v neděli Zeman. „Pokud vím, tak v kauze existuje jedna vyšetřovací verze, a ta je spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155,“ reagoval dnes Hamáček.

Ve čtvrtek ministerstvo zahraničí rozhodlo o zastropování počtu pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze na stejný počet, jako má Česko na ambasádě v Moskvě. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka jde o sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků.

Agentura TASS v pátek s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí uvedla, že kromě toho ke konci května na každém zastupitelském úřadě zůstane po 19 zaměstnancích najatých na místě. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 českých občanů. Ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK nereagovalo.

Zemanův projev byl podle Hamáčka takový, že si v něm každý včetně Ruska našel „to svoje“. Hlava státu se ne úplně šťastně rozhodla pokusit se složitou kauzu převyprávět českým občanům v několika minutách, míní.

„Vycházeli jsme z informací, které nám byly dodány nejen Bezpečnostní informační službou, ale i policií a státním zastupitelstvím. Na základě těchto informací jsme zareagovali velmi tvrdě jako Česká republika, tudíž je evidentní, že důkazy byly přesvědčivé,“ řekl Hamáček.

Stejné důkazy následně obdrželi spojenci, Poslanecká sněmovna či Senát a podle Hamáčka nezazněly žádné pochyby. „Skutečnosti byly natolik závažné, že vysvětlují bezprecedentní konání české vlády a obrovskou podporu, které se nám dostává od spojenců,“ dodal.

Jmenování Koudelky generálem

Navrhnout jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky generálem má podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka smysl navzdory odmítavému postoji prezidenta Miloše Zemana. Hamáček novinářům řekl, že se jedná o výraz podpory a důvěry vlády v práci kontrarozvědky. Kabinet dnes odpoledne pravděpodobně navrhne povýšení Koudelky, v předchozích pěti případech Zeman nevyhověl.

Zeman o víkendu uvedl, že k povýšení Koudelky do hodnosti brigádního generála zatím nevidí důvod. V pořadu Partie televize Prima ale naznačil, že by Koudelku mohl povýšit příští rok po vyšetření výbuchů ve Vrběticích. Zeman dosud nevyhověl pěti návrhům na Koudelkovo povýšení. Naposledy jej opomenul při jmenování loni v říjnu. Proti Koudelkovi i kontrarozvědce má výhrady dlouhodobě.

Vláda Koudelkovo jmenování generálem zdůvodňuje vysokými profesními a osobními kvalitami a také velmi dobrými výsledky dosahovanými BIS. Podle Hamáčka má smysl návrh schválit i přes Zemanův postoj. „Je to výraz ocenění ze strany vlády. Už jen to samotné navržení je výraz důvěry a podpory v práci. Konečné slovo má prezident, ale to neznamená, že by měla vláda na to úsilí rezignovat,“ řekl Hamáček. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) chce práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost ocenit a navrhla, aby Koudelka obdržel státní vyznamenání. Udělování vyznamenání rovněž patří mezi pravomoci prezidenta.

Solidarita s ČR

Na znamení solidarity s ČR již minulý týden vypověděly ruské diplomaty Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, dnes vyhoštění jednoho diplomata oznámilo Rumunsko.

V hlavních městech zemí EU pokračují rozhovory o vyhoštění dalších ruských diplomatů na výraz solidarity s ČR, píše dnes zpravodajský web EUobserver s odkazem na diplomatické zdroje. „Jsme připraveni přijmout opatření, případně i na úrovni EU, a diskuse o této otázce mezi členskými státy pokračují,“ řekl v neděli webu EUobserver unijní činitel. Podle jiného unijního zdroje zastoupení EU v Moskvě pomáhá koordinovat plánování.

„Stovky ruských agentů jsou v EU akreditovány jako diplomaté a působí také zde v Bruselu. Zvážní představitelé EU a EEAS (Evropské služby vnější akce), projeví odvahu a vyloučí alespoň pár z nich?“ tázal se vysoce postavený unijní diplomat.

Spojené království podle EUobserver pomáhá českým diplomatům přesvědčit spojence, že ruští agenti vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku, podobně jako se v Anglii v roce 2018 pokusili zabít bývalého ruského tajného agenta Sergeja Skripala. Na dotaz, zda se také Londýn chystá vyhostit Rusy, britský činitel EUobserver v neděli odpověděl, že Británie „bude nadále reakci na nepřátelské kroky Ruska koordinovat s celou řadou mezinárodních partnerů“. Přijmout vůči Rusku rázná opatření nicméně podle unijního zdroje není ochotno mnoho západoevropských států.

Bulharsko, Německo, Itálie, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené státy v uplynulých měsících v souvislosti s jinými případy špionáže také vyhostily řadu ruských diplomatů. Za použití chemických zbraní k atentátům EU také zapsala řadu Rusů na černou listinu.