V Jerevanu demonstranti opět volají po pomoci Arménům v Náhorním Karabachu
22. 9. 2023 – 13:00 | Zpravodajství | Tiscali.cz
V Jerevanu už několik dnů protestují lidé proti způsobu, jakým arménská vláda reaguje na krizi v Náhorním Karabachu. Tu v úterý vyostřila rozsáhlá vojenská operace Ázerbájdžánu, po níž se arménské síly v oblasti vzdaly.
Nevelké skupiny demonstrantů dnes v Jerevanu zablokovaly ulice a hrozily, že přeruší setkání kabinetu premiéra Nikola Pašinjana. Pokusily se prorazit policejní kordon u budovy vlády.
Protestující mimo jiné požadují, aby vláda pomohla Arménům žijícím v Náhorním Karabachu s evakuacemi, a žádají také premiérovu demisi. Policie dnes zadržela jednoho z organizátorů demonstrací, opozičního představitele Andranika Tevanjana.
Pašinjan ve čtvrtek řekl, že vláda podnikla přípravy k přijetí zhruba 40 000 rodin z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Lidé v Náhorním Karabachu by podle Pašinjana měli mít možnost zůstat v bezpečí ve svých domovech.
Potenciálnímu odjezdu Arménů z Náhorního Karabachu brání skutečnost, že Ázerbájdžán už od prosince blokuje Lačinský koridor, jedinou pozemní spojnici oblasti s Arménií. Za překážku evakuací to ve čtvrtek označil i Pašinjan.
Úřady neuznané karabašské republiky ve středu ani ne po 24 hodinách bojů s ázerbájdžánskými silami souhlasily s návrhem příměří a složily zbraně. Jerevan se do vyjednávání příměří navrženého ruskou misí nijak nezapojil, zdůraznil týž den Pašinjan. Během čtvrtečního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dal arménský premiér najevo, že si nepřeje další eskalaci konfliktu.
Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán.