Představte si, že otevřete starověkou hrobku – a místo zakázaných svitků či zbraní moci najdete recept na rýži. Zní to jako zápletka historického románu, ale tohle se skutečně stalo v Číně. V provincii Hunan objevili archeologové v hrobce generála Wu Yanga, významného politika z období dynastie Chan, bambusový rukopis nazvaný Shi Fang. Uvnitř byl mimo jiné i návod na přípravu rýžového pokrmu starého přes 2 000 let.

Skupina jedenácti studentů z Hunanské univerzity a Čínské zemědělské univerzity v Pekingu se rozhodla tento dávný recept nejen přeložit, ale skutečně i uvařit. Nebyla to jen historická výzva – byla to vášeň, mise, a především cesta časem. Studenti z různých oborů – historie, filozofie, potravinářství, muzeologie i designu – spojili síly a pustili se do překladu poškozených bambusových proužků, jejichž jazykový výklad komplikoval vývoj čínštiny.

Magazín

Nevyhazujte starší chléb! Naučíme vás recept, který si zamilujete vy i každá vaše návštěva

Navíc chyběly zásadní informace jako teploty či doby vaření. Nešlo o přesný návod, ale spíš hádanku. Aby svůj experiment přiblížili co nejblíže historické realitě, přizvali si mistra kuchaře He Juxiana. Ten zvolil jednu z více než 40 000 známých odrůd rýže – nelepkavou, aromatickou variantu, která se podle historických záznamů pěstovala v oblasti Hunan za dynastie Chan. Společně provedli sérii pokusů, v nichž se snažili zrekonstruovat dávný postup. Rýže se máčela půl hodiny, pak se vařila 20 minut, nechala se oschnout a nakonec se ještě 15 minut napařovala. Namísto vzácné historické nádoby yan použili venkovský dřevěný pařák zongzi a hliněné nádoby – náčiní, které se dodnes používá v některých čínských vesnicích.

A výsledek? Překvapivě výtečný. Rýže byla podle všech přítomných sypká, pružná, přirozeně nasládlá a s nízkým obsahem cukru. Ideální pro dnešní zdravý životní styl. Americký profesor Peter Brian Ditmanson, který projekt sledoval, ji přirovnal k "jídlu pro duši" – jednoduchému, ale hluboce uspokojujícímu pokrmu. Mistr kuchař He prohlásil, že výsledek by mohl inspirovat novou vlnu moderní čínské gastronomie, založené na dávných principech. Zajímavé je, proč vůbec generál Wu Yang recept do hrobky ukládal. Podle listu China Daily chtěl zajistit, aby budoucí generace nezapomněly na kulinářské tradice. Věřil, že i obyčejné jídlo nese kulturní hodnotu a že recepty jsou stejně důležité jako myšlenky. A měl pravdu.

Dnes, dvě tisíciletí po jeho smrti, jeho oblíbený pokrm nejen znovu ožil – ale také ukázal, že tradice a chuť mají trvalou sílu. Studenti už plánují oživit další recepty z Shi Fang. Pokud první rýže měla takový úspěch, co asi skrývá zbytek? Možná jsme právě svědky začátku gastronomické revoluce, která nezačala v moderní kuchyni, ale v zaprášené hrobce.