(AKTUALIZOVÁNO) „Jsem pro přípravu nových sankcí, pro přidání konkrétních osob,“ prohlásil německý ministr zahraničí Heiko Maas, který však zároveň zdůraznil, že unie musí s Ruskem pokračovat v dialogu. O konkrétních jménech dnes politici nemluvili, podle diplomatů by však postihy mohly zasáhnout vedle zmíněného prokurátora také vrchního vyšetřovatele či šéfa ruských věznic.

Sankce se nedotknou ruských oligarchů blízkých Kremlu, jejichž potrestání jako účinný tlak na prezidenta Vladimira Putina navrhoval sám Navalnyj. Na potrestání zámožných spojenců šéfa Kremlu, k němuž spolu s Navalným vyzval i Evropský parlament, nedošlo. Krok neměl mezi ministry podporu mimo jiné proto, že se někteří obávali možných soudních pří, které by oligarchové kvůli sankcím vedli.

(15:04, původní zpráva) Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který se v Moskvě marně snažil apelovat na Navalného propuštění. Patrně nejznámější kritik Kremlu má strávit v trestanecké kolonii 2,5 roku za porušení pravidel dřívějšího podmíněného trestu za zpronevěru. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc volil vůči Borrellovi a EU ostrá slova a Moskva v době návštěvy vykázala tři diplomaty unijních zemí.

„Mrzí mě, že Rusko se nám svými kroky i nadále vzdaluje. I proto jsem dnes podpořil rozšíření sankcí,“ řekl po dnešním jednání novinářům v Bruselu český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na rozdíl od lednového ministerského zasedání se tentokrát pro přípravu sankcí vyslovili ministři jednohlasně, zatímco minule byly proti například velké země jako Německo či Francie.

Borrellův úřad bude nyní pracovat na prověření toho, zda budou osoby z navrhovaného seznamu potrestány zákazem cest do EU a zmrazením majetku na území unie oprávněně. Nové postihy by mohl definitivně schválit březnový summit EU, na němž se prezidenti a premiéři budou zabývat zhoršujícími se vztahy s Moskvou.

Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Opozičník se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu, letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.

Podle členských států EU bylo odsouzení Navalného kvůli údajné zpronevěře motivováno politicky a je v rozporu s ruskými závazky ohledně dodržování lidských práv.