Dnes je pátek 16. dubna 2021., Svátek má Irena
Počasí dnes 6°C Zataženo

Svět se nechává svádět autoritářským pokušením. Vrací se do starých časů?

Svět se nechává svádět autoritářským pokušením. Vrací se do starých časů?
Vladimír Putin a Viktor Orbán jsou asi nejviditelnějšími představiteli autoritářských vůdců | zdroj: Profimedia

Před čtyřiadvaceti lety zatkli sovětští zastánci tvrdé linie Michaila Gorbačova. Zavedli stanné právo a doufali, že se jim tak podaří zastavit příchod demokracie. V reakci na to se v ulicích Moskvy objevily miliony demonstrantů a to jenom urychlilo pád Sovětského svazu.  Svět dneška jakoby se ovšem pomalu začal vracet do dob, ve kterých vládly autoritativní režimy. Co za touto proměnou stojí? 

I když byly ekonomické podmínky v SSSR katastrofální, lidé byli ochotni bojovat za změny, které vedli k demokracii. V prvních letech přechodu k novému režimu, Rusové vzdorovali populistům, kteří jim slibovali lepší zítřky.

Rusové tak např. odmítli nacionalistu Vladimira Žirinovského a upřednostnili Borise Jelcina, který byl hlavní postavou neúspěšného puče z roku 1991. Nešlo ovšem jenom o Rusko, ale o celý bývalý sovětský blok. V Rumunsku tak např. prohrál demokratické volby extrémista a básník Corneliu Vadim Tudor.

Od těch dob jakoby se svět obrátil vzhůru nohama. Na jednu stranu se stal život jednodušší, ale na druhou stranu lidé cítí, že nejsou uspokojována jejich očekávání. Možná i proto mnoho voličů s post-totalitních států upřednostňuje neo-autokraty, kteří slibují, že je ochrání před tou či onou hrozbou.

Francouzský filosof Jean-François viděl ve vzestupu násilných diktatur ve dvacátém století jakési totalitní pokušení. Koneckonců jediná věc, kterou mají nový autoritářští vládci společnou, je pohrdání právním státem, které může část veřejnosti fascinovat. 

Jednou z příčin tohoto posunu směrem k autoritářským režimům je to, že mnohé země dlouhou dobu vzhlížely ke Spojeným státům jako „majáku stability“ a k zemi prosperity. Putinovo prohlášení o tom, že demokratizace je vlastně americkým spiknutím, které má za cíl získání jednostranných výhod, rezonovalo ve společnosti ještě v době katastrofální invaze do Iráku nebo v době kauz amerických odposlechů.

Nejméně 70 procent Rusů souhlasí s Putinem v tom, že jakákoli forma „řízené demokracie“ je lepší než chaotické politické zřízení, které je na Západě. Téměř polovina Maďarů považuje setrvání svého státu v liberální EU za zbytečné. A více než 70 procent Turků má negativní vztah k USA. V těchto třech státech vládne autoritářský režim, kterému je nakloněna většina obyvatel. 

Politologové ale zároveň upozorňují na to, že okouzlení autoritářskými režimy není věčné. Pokud totiž budou chtít všichni ti Putinové, Orbánové a Erdroganové něco ekonomicky vytěžit z otevřeného mezinárodního prostoru, nemohou si v budoucnu tvořit svá vlastní pravidla. 

Zdroje:
www.project-syndicate.org