Ukrajinský prezident si nemyslí, že se Putin odhodlá k použití jaderných zbraní proti Ukrajině, nedokáže to ale vyloučit. „Nemyslím si, že svět připustí, aby nasadil tyto zbraně,“ řekl Zelenskyj. Přesto podle něj existují rizika, neboť „do hlavy tomuto člověku nevidíme“.

Vyhrůžkám se však Ukrajina nepodvolí a bude „krok za krokem“ postupovat podle svých plánů a osvobodí své území, dodal Zelenskyj. „Zítra může Putin říct: Chceme kromě Ukrajiny také část Polska, jinak použijeme jaderné zbraně. Na takovéto kompromisy nelze přistoupit,“ řekl.

Putin dnes ráno vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci. Prohlásil, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Kyjev již dříve uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace svědčí o tom, že Moskvě nevycházejí válečné plány.

Ruský prezident podpořil také konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Podle Zelenského „pseudoreferenda“, která by se měla konat již tento týden, „90 procent států neuzná“.

Vyhlášení částečné mobilizace podle Zelenského ukazuje, že má Rusko „problémy s důstojníky“ a dalšími armádními příslušníky a že jeho jednotky na Ukrajině „utíkají z boje“. „Naše tajné služby a naši spojenci to již říkali. Mobilizaci prováděl (Putin) celý poslední měsíc,“ dodal ukrajinský prezident.

Dále uvedl, že pravděpodobnost jednání s Putinem o konci války na Ukrajině se po dnešku snížila. Zopakoval, že rozhovory budou možné teprve poté, co Rusko stáhne z Ukrajiny všechny své vojáky. S Putinovým režimem lze vyjednávat jen z pozice síly, proto musí být ukrajinská armáda podle Zelenského v první řadě silná na bitevním poli. Ochota ruského vedení uznat výsledky referend ale podle něj ukazuje, že válka nyní diplomatické řešení nemá. Vyzval také spojence k pokračování dodávek zbraní, především západních tanků, které jsou podle něj pro Ukrajinu otázkou přežití.

Podpora Ukrajiny neochabne, shodli se lídři EU a Británie

Evropská unie zůstane pevná ve své podpoře Ukrajiny, reagoval předseda Evropské rady Charles Michel na eskalaci války, kterou v dnešním projevu oznámil Vladimir Putin. Mluvčí unijní diplomacie pak obvinil Moskvu z nebezpečného jaderného hazardu a vyzval mezinárodní společenství, aby vytvářelo na Putina tlak s cílem zastavit jeho lehkovážné chování. Putinovo rozhodnutí nařídit částečnou mobilizaci dnes za známku slabosti označily předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britská premiérka Liz Trussová, které se sešly na okraj Valného shromáždění OSN.

Kremlin announces mobilization on the #internationaldayofpeace2022 while at #UNGA countries work for cooperation, security and prosperity.

In this war, there is only one aggressor, Russia, and one aggressed country, Ukraine.

EU’s support to #Ukraine will remain steadfast.

— Charles Michel (@CharlesMichel) September 21, 2022

„Kreml oznámil mobilizaci v mezinárodní den míru, zatímco země při UNGA (Valném shromáždění OSN) usilují o spolupráci, bezpečnost a prosperitu,“ napsal na twitteru Michel. „V této válce je pouze jeden agresor - Rusko - a jedna napadená země - Ukrajina. Podpora Ukrajiny ze strany EU zůstane neochvějná,“ dodal.

„Ruská invaze selhává,“ uvedly ve společném prohlášení von der Leyenová a Trussová. Zdůraznily, že EU ani Británie nesleví ze svého společného závazku dále podporovat Kyjev.

Putin’s announcement of sham referenda, partial military mobilisation & nuclear blackmail are a grave escalation

Threatening with nuclear weapons is unacceptable & a real danger to all

The international community must unite preventing such actions

World peace is in jeopardy

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) September 21, 2022

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru uvedl, že hrozba využití jaderných zbraní naznačená Putinem představuje skutečné nebezpečí pro všechny. „V sázce je světový mír,“ napsal Borrell, podle něhož se musí světové společenství sjednotit, aby naplnění této hrozby předešlo.

Členské státy EU podle něj diskutují o společných krocích v reakci na poslední vývoj války na Ukrajině. „Členské státy EU již měly koordinační setkání, na němž diskutovaly o reakci EU na pokračování válečné agrese vůči Ukrajině,“ řekl Borrellův mluvčí Peter Stano. „To zahrnuje všechny aspekty agrese, zločiny, které byly spáchány, referenda, odhalení masových pohřebišť,“ dodal mluvčí. Falešná a ilegální referenda, jak Západ označuje hlasování o připojení okupovaných oblastí k Rusku, podle něj nebudou uznána.

Moskva se chystá zorganizovat hlasování v samozvaných republikách v Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny již tento víkend. Jejich uznání podle analytiků brání zejména to, že nemají oporu v mezinárodním právu. „Narychlo organizovaná referenda nesplňují mezinárodní standardy a probíhají na vojensky okupovaných územích,“ sdělil ČTK expert na vztahy EU s Ruskem Zachary Paikin z bruselského think tanku CEPS. Problémem je podle něj i fakt, že Ukrajina nedala s konáním referend na svém mezinárodně uznávaném území souhlas. 

Ze schvalování ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 40 lidí

Ze schvalování ruské invaze na Ukrajinu obvinila česká policie zatím 40 lidí. Celkem eviduje 76 takových případů. Nahlášených případů proti jarním měsícům ubylo. Serveru iROZHLAS.cz to řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Ruská armáda zahájila vpád na Ukrajinu letos 24. února.

„Schvalování ruské agrese a ospravedlňování postupu ruské armády, tam máme 76 zahájených případů s tím, že ve 40 případech došlo ke sdělení obvinění konkrétní osobě,“ uvedl Moravčík. O možnosti stíhat schvalování ruského útoku na Ukrajinu informoval krátce po jeho začátku nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Poukázal při tom na paragrafy schvalování trestného činu a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

„Do současnosti evidujeme 267 případů, které máme označené příznakem Ukrajina,“ doplnil Moravčík. Podle něj se mezi tyto případy řadí také trestné činy majetkového charakteru, sprejerství nebo vyjadřování nenávisti vůči uprchlíkům. Z Ukrajiny jich do Česka před válkou utekly stovky tisíc, zejména žen a dětí.

Oznámení o možném spáchání trestného činu v souvislosti s Ukrajinou přibývá denně po desítkách, uvedl Moravčík už dřív. Policisté je vyhodnocují postupně, některá oznámení končí bez postihu. Proti jarním měsícům se ale počet hlášených případů snížil, ještě v březnu jich policie evidovala zhruba dvojnásobek, píše server.

Třeba počátkem srpna radnice v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku ohlásila policii, že někdo napsal křídou na pomník padlým azbukou „smrt Ukrajině“ a nakreslil trikoloru v barvě ruské vlajky. Pražská policie minulý týden informovala o zadržení padesátiletého muže, který je podezřelý z toho, že zničil akumulátorovou vrtačkou a vrtákem pneumatiky u dvou desítek ukrajinských aut zaparkovaných v Praze 8 a 9.

S pokutou 45 000 korun odešel minulý týden od soudu bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay, který v únoru napsal na facebook, že Rusko odzbrojí „ukrofašisty“ a že by mělo na Ukrajinu shodit vodíkovou bombu. Komunální politik, který nyní už do zastupitelstva nekandiduje, se proti trestu odvolal. Případ výroků bývalého poslance Lubomíra Volného (Volný blok) ohledně ruské invaze na Ukrajinu policie odložila, podle kriminalistů nebyly trestné.