„Možná se teď někomu z vás zdá, že po řadě vítězství přišla určitá odmlka. Ale to není odmlka. Je to příprava na další řadu... protože Ukrajina musí být svobodná. Celá,“ řekl Zelenskyj.

„Izjum, Balaklija, Kupjansk a Charkovská oblast obecně - to jsou města a obce, které jsme osvobodili. Teď zní tato slova,“ jmenoval Zelenskyj místa, kde se v posledních dnech podařilo Kyjevu obnovit kontrolu. „Zní i Mariupol, Melitopol a Cherson, ale budou znít ještě častěji a hlasitěji, až je osvobodíme. Bude znít i Doněck, Horlivka a Luhansk. I Džnankoj, Jevpatorija a Jalta,“ načrtl Zelenskyj plány na znovudobytí jihu Ukrajiny, Donbasu a poloostrova Krym.

Biden zrazuje Putina od nasazení taktických jaderných zbraní na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden v nedělním rozhovoru pro americkou televizi CBS vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně.

Ukrajinské jednotky během protiofenzivy na severovýchodě země vytlačily ruské vojáky z území o rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních. Kvůli tomuto ústupu, o němž Rusko oficiálně mluví jako o přeskupení vojsk, se Putin dostal pod tlak ze strany nacionalistů, aby se znovu chopil iniciativy. Putin varoval, že pokud se situace bude vyvíjet jako nyní, ruská reakce bude vážnější. Svými výroky vzbudil obavy z možného nasazení prostředků, jako jsou taktické jaderné zbraně nebo chemické zbraně.

„Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války,“ odpověděl Biden na otázku moderátora pořadu 60 Minutes na CBS, co by vzkázal Putinovi, pokud uvažuje o nasazení takových zbraní. Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla „závažná“. Rusko by se podle něho „ještě více stalo ve světě vyvrhelem“.

Reuters uvádí, že ruští činitelé odmítají spekulace některých západních politiků a analytiků, že Moskva by mohla na Ukrajině nasadit taktické jaderné zbraně, nicméně na Západě nadále takové obavy přetrvávají.

Další možností pro Rusko by mohla být všeobecná mobilizace, nebo zákaz vývozu veškerých energetických surovin do Evropy s cílem jí v zimě znemožnit vyrábět teplo. Pak by evropští politici podle Kremlu mohli přinutit Ukrajinu uzavřít s Ruskem příměří.

Válku na Ukrajině kritizovala i známá ruská zpěvačka Alla Pugačevová 

Známá ruská zpěvačka Alla Pugačevová v neděli veřejně kritizovala válku, kterou vede Rusko na Ukrajině a která podle ní zabíjí vojáky pro iluzorní cíle, zatěžuje obyčejné lidi a mění Rusko v globálního vyvrhele. Pugačevová to uvedla na instagramu, který je v Rusku zakázaný.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února Rusko bojuje i proti kritikům ve vlastní zemi, umělci dostávají pokuty za protiválečná vyjádření a státní televize kritiky „speciální vojenské operace“, jak invazi Moskva nazývá, označuje za vlastizrádce.

Vladimir Putin a Alla Pugačevová na snímku z roku 2014 | zdroj: Profimedia

Třiasedmdesátiletá Pugačevová, která je stálicí ruského popu, ve svém vyjádření požádala Rusko, aby ji označilo za „zahraničního agenta“, stejně jako to udělali jejímu muži. Šestačtyřicetiletý televizní komik Maxim Galkin byl na seznam „zahraničních agentů“ zařazen 16. září.

„Žádám vás, abyste mě zařadili mezi zahraniční agenty mé milované země, protože jsem solidární se svým manželem,“ napsala zpěvačka. Jak uvedla, její manžel je jen vlastenec, který chce prosperující zemi, kde vládne mír a svoboda, a kde „už nebudou umírat naši chlapci pro iluzorní cíle“.

Rusko se podle ní stává „vyvrhelem“ a konflikt zatěžuje životy obyčejných Rusů. Pugačevová nepoužila slovo válka, ale ve svém komentáři dala jasně najevo svůj nesouhlas s tím, co Kreml označuje za speciální vojenskou operaci. Podobná kritika od jedné z největších ruských celebrit je vzácná a v nynějším Rusku potenciálně nebezpečná. Ukazuje nicméně, že válka znepokojuje i širší ruské elity.

Kreml označil obvinění ruských sil z páchání zločinů u Izjumu za lež

Kreml dnes označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky.

Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů.

„Je to stejný scénář jako v Buči. Je to lež a my samozřejmě budeme v tomto příběhu hájit pravdu,“ prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který tak reagoval na dotaz ohledně Zelenského vyjádření.

Kremelský mluvčí přitom zmínil město Buča v Kyjevské oblasti, odkud se ruské invazní jednotky stáhly na přelomu března a dubna a vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky během okupace a také o nálezech masových hrobů. Svět po osvobození Buče šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích.

Moskva i tehdy zodpovědnost popřela. Peskov tehdy prohlásil, že Kreml nevěří videozáznamům, na kterých jsou vidět zabití, přičemž Rusko záběry označilo za podvrhy. Moskva pravidelně popírá, že by se ve své vojenské agresi vůči sousední zemi dopouštěla zvěrstev nebo úmyslně útočila na civilisty.

Reuters mezitím napsal, že obyvatelé Izjumu pátrají po příbuzných v provizorním lesním hřbitově, kde minulý týden začala exhumace těl. Většina těl patří civilistům a většina z těch zatím exhumovaných nese stopy mučení, uvedl už dříve gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Starosta města Valerij Marčenko v neděli uvedl, že exhumace bude pokračovat nejspíš další dva týdny. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek nedávno, plánuje vyslat misi OSN.

Zelenskyj o víkendu prohlásil, že v osvobozené části Charkovské oblasti se po odchodu ruských jednotek našly v různých městech a obcích také mučírny, přičemž týrání lidí bylo podle něj na okupovaném území rozšířenou praxí.