Přijatý zákon zakazuje „propagandu ruského nacistického totalitního režimu“ a používání symbolů ruské vojenské invaze „Z“ a „V“. Právní akt zároveň hodnotí Ruskou federaci jako teroristický stát.

V podmínkách válečného stavu má armáda rozšířená práva a řadu pravomocí mají také úřady. Kapacity podniků a institucí včetně jejich pracovní síly mohou být využity k obranným účelům a může být zavedena pracovní povinnost. Úřady mohou také rozhodnout o zákazu vycházení, demonstrací nebo jiných hromadných událostí a omezit svobodu pohybu.

Návrh ponechat obě opatření v platnosti předložil poslancům uplynulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident vyhlásil válečný stav 24. února pár hodin po ruském útoku, a poté jej nechal dvakrát prodloužit vždy o 30 dní. Naproti tomu všeobecná mobilizace platila okamžitě na 90 dní.

Podle Zelenského nelze zrušit zákaz odjezdu ze země, když denně umírá až 100 lidí

Zelenskyj dnes odmítl výzvy zrušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny. Argumentoval podle listu Ukrajinska pravda tím, že denně v bojích na východě země umírá 50 až 100 lidí. Kyjev se zdržuje vyčíslení ztrát ukrajinských sil ve válce proti Rusku, která dnes pokračuje 88. dnem. Rusko od začátku bojů podle ukrajinského velení přišlo už o více než 29 000 vojáků.

Zelenskyj během tiskové konference se svým polským protějškem Andrzejem Dudou dostal od jedné novinářky otázku ohledně petice, požadující povolit mužům vycestovat ze země. Pod peticí se shromáždilo 25 000 podpisů.

„Nevím, komu by měla být ta petice určena. Možná mně. Možná by ale měla být adresována rodičům, kteří přišli o své syny, bránící za cenu svého života tu či onu oblast, to či ono město? A víte, že to většinou nebyla jejich města, ve kterých se narodili,“ řekl.

Ukrajinská vojenská hlídka v Záporožské oblasti | zdroj: Profimedia

„Dneska nejméně 50 až 100 lidí denně může umírat na nejtěžším směru (ruské ofenzívy), na východě. Brání náš stát, naši nezávislost,“ prohlásil prezident. „Když se na mne obracejí s peticí, aby naši muži směli během válečného stavu odjet z našeho státu, soudím, že ta petice vůbec není určena mně,“ dodal s tím, že tolik o petici z lidského hlediska. A z právního hlediska zákon stanoví lhůtu, dokdy se má na jakoukoli petici odpovědět.

Polský prezident promluvil v ukrajinském parlamentu - jako první nejvyšší představitel jiného státu od zahájení ruské invaze

Podle polského prezidenta je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. Andrzej Duda dnes v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí. Ukrajinský prezident Zelenskyj na druhé straně oznámil, že hodlá navrhnout zákon o zvláštním statusu polských občanů na Ukrajině.

„Podle mého hlubokého přesvědčení nadešel čas podepsat novou dohodu o dobrém sousedství, která zohlední to, co jsme v našich vztazích přinejmenším v posledních měsících vybudovali,“ prohlásil Duda podle agentury Ukrinform. Jeho projev byl prvním vystoupením nejvyššího představitele jiného státu v ukrajinské Nejvyšší radě od zahájení ruské invaze 24. února.

Polský prezident, odměněný bouřlivým potleskem ukrajinských zákonodárců, v proslovu rovněž odmítl „hlasy“ naznačující, že by Ukrajinci měli přistoupit na kompromisy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Jen Ukrajina má právo rozhodnout o svém osudu,“ prohlásil. Kyjev by podle něj měl pokračovat v politice „nic o nás bez nás“.

Andrzej Duda a Volodymyr Zelenskyj | zdroj: Profimedia

„Pokud by byla Ukrajina obětována z ekonomických důvodů nebo kvůli politickým ambicím, pokud by byl obětován byť jen centimetr jejího území, byla by to obrovská rána nejen pro ukrajinský lid, ale pro celé západní společenství,“ zdůraznil Duda.

Zopakoval přitom, že Polsko nadále podporuje přísné sankce uvalené na Rusko. Své hostitele současně ujistil, že Varšava důrazně podpoří Ukrajinu na její cestě do Evropské unie a že on sám si nedopřeje klidu, dokud se Ukrajina nestane jejím členem.

Ke vzájemným vztahům polský prezident mimo jiné poznamenal, že ruská agrese ukázala nedostatečnost současné sítě silničního, železničního a infrastrukturního propojení mezi Ukrajinou a Polskem. Polsko-ukrajinská hranice „by měla spojovat, ne rozdělovat“, řekl. Podle něj by známkou dobrých vztahů bylo vybudování rychlého železničního spojení mezi Kyjevem a Varšavou.

Zelenskyj za přítomnosti polského prezidenta poslancům sdělil, že má v úmyslu předložit návrh zákona o postavení polských občanů na Ukrajině, který bude obdobný zákonu schválenému pro Ukrajince polským Sejmem.

„Jde o bezprecedentní rozhodnutí, na jehož základě naši občané, kteří byli kvůli ruské agresi nuceni odjet do Polska, získají téměř stejná práva a možnosti jako polští občané. Legální pobyt, zaměstnání, studium, lékařská péče a sociální zabezpečení. To je velký krok a šlechetné gesto, jaké je schopen jen velký přítel Ukrajiny. A tento krok nezůstane jednostranný,“ prohlásil Zelenskyj.