Dnes je středa 8. května 2024.
Počasí dnes 9°C Zataženo

Rychlá západní podpora Izraeli uškodí podpoře pro Ukrajinu

Rychlá západní podpora Izraeli uškodí podpoře pro Ukrajinu
Následky izraelských náletů v Gaze | zdroj: Profimedia

Západní podpora izraelského odvetného útoku na Pásmo Gazy uškodila úsilí o dosažení shody s významnými rozvojovými zeměmi na odsouzení ruské války proti Ukrajině, varují někteří činitelé a diplomaté podle listu Financial Times (ZDE). Reakce na útok islamistické radikální skupiny Hamás na Izrael ze 7. října podle některých činitelů maří měsíce práce na vykreslení Moskvy jako globálního vyvrhele za porušování mezinárodního práva a vystavuje Spojené státy, Evropskou unii a jejich spojence obvinění z pokrytectví.

„Bitvu na globálním jihu jsme definitivně prohráli,“ prohlásil jeden z vysoce postavených diplomatů ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, kam patří USA, Kanada, Japonsko, Německo, Francie, Británie a Itálie. „Veškerá práce, kterou jsme s globálním jihem (v souvislosti s Ukrajinou) vykonali, je ztracena... Zapomeňte na pravidla, zapomeňte na světový řád. Už nás nikdy nebudou poslouchat,“ dodal.

V návalu mimořádných diplomatických návštěv, videokonferencí a telefonátů byli západní představitelé obviněni z toho, že ve svém spěchu, aby odsoudili útok Hamásu a podpořili Izrael, nehájili zájmy 2,3 milionu Palestinců, píší Financial Times.

V prvních dnech po útoku Hamásu se někteří západní diplomaté obávali, že USA dávají Izraeli bianko šek k útoku plnou silou na Gazu. To podle více než desítky západních představitelů podkopalo snahy - zahájené po ruské invazi na Ukrajinu - o dosažení konsensu s předními státy takzvaného globálního jihu, jako jsou Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika, ohledně potřeby udržovat světový řád založený na pravidlech.

V rozvojovém světě se zároveň upevnily zakořeněné pozice týkající se izraelsko-palestinského konfliktu, uvedli činitelé a varovali, že by to mohlo zmařit budoucí diplomatické úsilí ohledně Ukrajiny. Mnoho rozvojových zemí tradičně podporuje Palestince, protože situaci vnímají prizmatem sebeurčení. Jde také o snahu o potlačení světové dominance USA, nejdůležitějšího podporovatele Izraele, píší FT.

Mnoho Arabů na Blízkém východě má podle listu pocit, že USA a další západní velmoci nikdy nevedly Izrael k odpovědnosti za to, jak se chová k Palestincům, ani nevěnovaly dostatečnou pozornost brutálním konfliktům v Sýrii, Jemenu a Libyi. Rusko a jeho spojenec Čína mezitím pěstují vřelé vztahy s Palestinci. „To, co jsme řekli o Ukrajině, musí platit i pro Gazu. Jinak ztratíme veškerou důvěryhodnost,“ prohlásil diplomat z G7. „Brazilci, Jihoafričané, Indonésané: proč by měli věřit tomu, co říkáme o lidských právech?“ dodal.

Dvojí metr Západu

Pouhé čtyři týdny před útokem Hamásu na Izrael se vedoucí představitelé USA, EU a západní spojenci zúčastnili summitu skupiny G20 v Dillí a požádali rozvojové země, aby odsoudily ruské útoky na ukrajinské civilisty ve snaze prosadit respekt k Chartě OSN a mezinárodnímu právu, uvádí FT. Řada západních představitelů listu řekla, že od minulé neděle jim byl předložen stejný argument v požadavcích na odsouzení odvetného útoku Izraele na Pásmo Gazy a izraelské rozhodnutí omezit tam dodávky vody, elektřiny a plynu.

Arabské státy, zejména Jordánsko a Egypt, přitom podle deníku naléhají na západní představitele, aby přitvrdili v otázce ochrany civilistů v Pásmu Gazy. „Pokud označujete odříznutí od vody, potravin a elektřiny na Ukrajině za válečný zločin, pak byste měli totéž říct o Gaze,“ řekl jeden z arabských představitelů.

Rusko, které už 20 měsíců vede vojenskou agresi vůči Ukrajině, se v posledních dnech snažilo prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující násilí proti civilistům v izraelsko-palestinském konfliktu, aniž by zmínilo Hamás. Eskalace konfliktu mezi Hamásem a Izraelem se obává například Francie, která věří, že Moskva v něm vidí příležitost, jak odčerpat americké zdroje a odvést pozornost od Ukrajiny, píší Financial Times.

„Rusko má obrovský zájem na prodlužování tohoto konfliktu,“ míní nejmenovaný západní ministr zahraničí. „Řekněme si to na rovinu. Pro Rusko je to dar z nebes,“ dodal jeden z vysokých činitelů EU. „Rusko využívá krize a říká: ‚Podívejte se, globální řád, který byl vybudován po druhé světové válce, pro vás nefunguje‘, přičemž oslovuje jednu miliardu obyvatel na Blízkém východě nebo v arabském světě,“ poznamenal.

Financial Times zároveň upozorňují, že některé západní vlády v posledních dnech pozměnily tón. Evropská unie a Británie oznámily zvýšení dodávek pomoci do Pásma Gazy a britský ministr zahraničí James Cleverly ve snaze udržovat kontakt s různými zeměmi v uplynulých dnech hovořil se svými protějšky z Brazílie, Indonésie, Filipín, Maroka a Saúdské Arábie.

Ať už válka v Gaze dopadne jakkoli, Netanjahuův soudný den se blíží

Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyň“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.

Hněv veřejnosti kvůli přibližně 1400 izraelským obětem na životech ještě podpořila Netanjahuova sebeprezentace jako churchillovského stratéga, který předvídal hrozby pro národní bezpečnost. Roli hraje také rozdělení společnosti v letošním roce, kdy se Netanjahuova nábožensko-nacionalistická koalice pokoušela prosadit justiční reformu, která vyvolala odchod některých vojenských záložníků a vyvolala pochybnosti o připravenosti k boji, které se nyní podle některých potvrdily krví.

„Debakl v říjnu 2023“, zněl titulek v nejprodávanějším deníku Jediot Achronot, který měl připomenout izraelské selhání při předvídání dvojité egyptské a syrské ofenzivy v říjnu 1973, které nakonec vedlo k rezignaci tehdejší premiérky Goldy Meirové. Tento pád znamenal konec nadvlády Meirové středolevé Strany práce. Novinář a výzkumný pracovník Amoc Asa-El z jeruzalémského institutu Shalom Hartman Institute předpověděl podobný osud Netanjahuovi a jeho dlouho dominující konzervativní straně Likud.

„Nezáleží na tom, jestli bude vyšetřovací komise, nebo ne, nebo jestli přizná vinu, nebo ne. Záleží jen na tom, co si myslí ‚běžní Izraelci‘ - a to je, že jde o fiasko a že za něj nese odpovědnost premiér,“ řekl Asa-El. „Odejde a s ním i celý jeho establishment,“ dodal.

Průzkum veřejného mínění v deníku Maariv ukázal, že 21 procent Izraelců si přeje, aby Netanjahu zůstal premiérem i po válce. Šedesát šest procent uvedlo „někoho jiného“ a 13 procent nebylo rozhodnuto.

Osobní odpovědnosti se Netanjahu vyhýbá

Kdyby se volby konaly dnes, přišel by podle průzkumu Likud o třetinu křesel, zatímco centristická Strana národní jednoty Netanjahuova hlavního rivala Bennyho Gance by se o třetinu rozrostla - což by mu zajistilo nejvyšší vládní post.

Izraelci si však nyní hlasování nepřejí. Chtějí jednat, a protože protiofenzíva přerůstá v potenciální pozemní invazi, Ganc, bývalý vojenský velitel, odložil politické rozdíly a společně s Netanjahuem vytvořil mimořádný kabinet.

Netanjahu, zaneprázdněný jednáním s nejvyššími představiteli a zahraničními velvyslanci, omezil svá setkání s veřejností. Bez přítomnosti televizních kamer se setkal s příbuznými asi 200 rukojmí zajatých v Gaze. Uprostřed rostoucího rozhořčení navštívila jeho manželka jednu truchlící rodinu.

Netanjahu také dosud neučinil žádné prohlášení o osobní odpovědnosti - i když jeho nejvýše postavený generál, ministr obrany, poradce pro národní bezpečnost, ministr zahraničí, ministr financí a šéfové zpravodajských služeb přiznali, že nedokázali předvídat a zabránit nejhoršímu útoku na civilisty v dějinách Izraele.

Izrael získal pro svou protiofenzívu hlasitou podporu Západu. Ta se může vytratit, pokud pozemní invaze v Gaze ztroskotá na rostoucích palestinských obětech a vojenských ztrátách.

Válka by také mohla narušit dva pilíře Netanjahuovy zahraniční politiky: mír se Saúdskou Arábií, který je nyní u ledu, a krocení Íránu, který útok Hamásu oslavuje jako vítězství blízkovýchodní osy, která přísahala, že Izrael zničí.

Vojenští stratégové tvrdí, že válka v Gaze, jejímž deklarovaným cílem je zničení Hamásu, může trvat měsíce. Netanjahu by po dobu jejího trvání těžil z politického příměří, řekl Asa-El. Zda premiérovi vydrží zdraví, je jiná otázka. V červenci, kdy přibylo protestů proti justiční reformě, mu byl voperován kardiostimulátor. V sobotu mu bude 74 let.

Asa-El si povšiml pohrdání, které se sneslo na některé ministry kabinetu, a dodal, že se zdá, že ve vládní koalici se již objevují trhliny.

„Na ulici slyšíte lidi, kteří jsou přirozenými příznivci Likudu, jak o nich mluví s jednoznačným nepřátelstvím,“ řekl. „Hněv bude jen narůstat a tato zjevná Netanjahuova snaha vyhnout se vlastní odpovědnosti lidi jen rozčiluje. On se prostě nedokáže přinutit říct: ‚Podělali jsme to‘,“ dodal.

Zdroje: