Koncem 80. let minulého století byly pouliční gangy v ruské autonomní republice nechvalně proslulé. Výrostci si rozdělili hlavní město Tatarstánu Kazaň pod dohledem starých kriminálníků. Ti, co se přidali ke gangům, si říkali „pacani“ (v žargonu kluci, mladí muži, řadoví členové gangu) a měli jakousi ochranu. Ti, co to neudělali, se stali čušpany (podivíni, lúzři, netěšící se žádnému respektu) a byli terčem často extrémního násilí.

Osmidílný seriál režiséra Žory Kryžovnikova je nesentimentálním pohledem na rozklad Sovětského svazu v pozdním stadiu, cynismus a sadismus. Jeho vysoké kvality a neochvějná dramatičnost z něj udělaly hit téměř hned poté, co se v listopadu dostal na obrazovky. V Rusku se stal název seriálu nejhledanějším výrazem ve vyhledávačích - a na Ukrajině nezůstal pozadu. Seriálová hudba, ke které nejsou v titulcích přiřazena jména, protože hudebníci jsou proti válce, vede žebříčky v obou zemích.

Ukrajinští úředníci se obávají, že seriál slouží jako ruská propaganda; financuje jej státní agentura, jejímž úkolem je prosazovat „vlastenecký obsah“. Ukrajinské ministerstvo kultury 7. prosince varovalo občany, aby nesledovali nejmenované „v Rusku vyrobené seriály“, které „propagují násilí“. Státní filmová agentura označila veřejné promítání seriálu za protizákonné. To má ale malý dopad na stahování z pirátských platforem, které jsou mimo dosah regulátorů.

Pokud je Slovo pacana kremelskou propagandou, ruská vláda to asi neví. Ruští byrokraté brojí proti předkládání násilí v romantickém hávu a jako alternativy k úřadům. Šéf Tatarstánu Rustam Minnichanov slíbil, že požádá Kreml, aby seriálu dal stopku, a jeho zmocněnkyně pro lidská práva se pozastavovala nad tím, zda jde o dílo cizích agentů.

Nejtemnější epizody, plné uřezaných uší, znásilnění a vražd, dávají jasně najevo, že nejde o žádnou oslavu násilí. Seriál natočený ještě před ruskou invazí na Ukrajinu je střízlivým zkoumáním dějin. Ale skýtá také alegorie se současností, pokud jde o naprostou bezmoc občanů v nemožných situacích, říká ukrajinsko-ruský režisér a producent Oleksandr Rodňanskyj: „Ukrajinský stát má problém s tím, že takové seriály ukazují Rusy jako normální, živé lidi.“