Trump rozvrtává Evropu. Kdo ho klepne přes prsty?
Do Bílého domu nastoupí excentrik, který bude dělat "Ameriku velkou" a Evropu – co nejmenší.
Donald Trump, americký prezident s pořadovým číslem 45, je poslem velkých a skvělých zpráv.
Ameriku "udělám zase velkou", slíbil a s tímhle prorockým sloganem (ukradeným z kampaně Ronalda Reagana) vyhrál volby. Teď se věštec z New Yorku obrátil k Evropě a v rozhovoru pro britské Timesy a německý Bild vzkázal: "Nakonec se ukáže, že brexit je skvělá věc". K tomu přidal soud, že Evropskou unii opustí po Británii další země.
Rozhovor vyšel krátce poté, co Anthony Gardner, odcházející zástupce USA v Evropské unii, vypověděl, že lidé z Trumpova týmu po britském referendu telefonovali do Bruselu a ptali se, který další stát půjde za ostrovní monarchií. "Byl jsem ohromen telefonáty příští administrativy do evropských institucí, v nichž první otázkou bylo, které další země budou následovat Británii," citovaly Financial Times amerického diplomata.
Pozoruhodnou aktivitu Trumpových lidí ponechala Evropa bez odpovědi. Vcelku pochopitelné, k pokleskům spojenců se někdy sluší zachovat zdrženlivost.
Oko za oko…
Jenže představte si, že by místo Angely Merkelové řídil Německo podobně prchlivý chlapík jako Donald. Řekněme, že by se jmenoval Franz.
Kancléř Franz, vyznávající stejně jako Donald zásadu "oko za oko, zub za zub", by to americkému prezidentovi osladil. Pověřil by svůj "Mannschaft", aby zjišťoval odštěpenecké nálady ve "spojeneckých" Spojených státech.
Franzovi lidé by tedy volali secesionistickým hnutím do amerických států. A nezůstalo by u telefonátů. Kancléř Franz by hostil v Berlíně vůdce kalifornských, texaských, vermontských nebo havajských hnutí za nezávislost.
Proč ne? Vždyť prvním zahraničním politikem, kterého Trump přijal po volbách, byl Nigel Farage, bojovník za brexit. A málem ho pasoval na britského velvyslance v USA. Nakonec ale musel uznat, že do obsazení míst v britské diplomacii má také co mluvit britská premiérka.
Amerika se od Evropy neliší tolik, jak si myslíme. Někteří Američané mají s Washingtonem obdobný problém jako Evropané s Bruselem. Je jím příliš vzdálený (z kalifornského Sacramenta do hlavního města USA to je vzdušnou čarou 3820 kilometrů, z havajského Honolulu dokonce 7680 kilometrů). Bílý dům, vláda a kongres tak leckterému Američanovi připadají jako mimozemská civilizace.
Proto můžete v Americe zaslechnout heslo "pryč z náruče strýčka Sama".
Procento sem, procento tam
Trump v rozhovoru pro Timesy oznámil, že chce rychle uzavřít dohodu s Británií (a Putinovým Ruskem). Dohoda s Brity by ostrovnímu království měla pomoci překonat období do brexitu.
Jasný vzkaz zbytku Evropské unie – ve dvou bodech:
- Kdo odejde z Bruselu, může počítat s naší pomocí. (Tak neváhejte.)
- O dohodu s Evropskou unií nestojím. (S liberalizací obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií nepočítejte. Na Transatlantické obchodní a investiční partnerství, zkratkou TTIP, zapomeňte.)
Kancléřka Merkelová není fiktivní kancléř Franz a na Trumpovu podporu všem "exitům" reagovala uměřeně: "Myslím, že my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukou," řekla. To je přirozeně část "A" sdělení. Každý si může domyslet nevyřčenou část "B": "Evropské státy mohou z unie vystoupit. Mají to zaručeno smlouvou. Americké státy od strýčka Sama odejít nemohou. Nedovoluje jim to americká ústava."
A ještě jeden Trumpův vzkaz Evropanům se patří zaznamenat. V rozhovoru pro Bild příští prezident pohrozil, že na vozy BMW uvalí dovozní tarif ve výši 35 procent, pokud bavorská automobilka postaví továrnu v Mexiku a bude z ní vyvážet auta do USA.
Celá věc má pointu: Donald nezná zákony své země. Z nich vyplývá, že prezident může vyhlásit na dovážené zboží maximálně 15procentní tarif, a to jen na dobu 150 dnů. Upozornil na to v reakci na Trumpův rozhovor v Bildu profesor mezinárodního obchodu na švýcarské Univerzitě Gallen Simon Evenett.
Je v tom byznys
Trump má evropské kořeny – jeho dědeček pochází z Bavorska (stejně jako BMW), z městečka Kallstadtu. Tvrdí, že je na svůj původ hrdý. Sentimentem ovšem netrpí. O Evropě se často vyjadřuje opovržlivě. "Jen se jeďte podívat do Bruselu. Byl jsem tam před dvaceti lety, Brusel byl takový krásný. Teď to tam ale vypadá jako ve špinavé díře," řekl v rozhovoru pro televizi Fox Business Network.
Za jeho nevraživostí k Evropské unii je zjevně obchodní motiv. Trump chce "dělat Ameriku velkou" a ve sjednocené Evropě (stejně jako v Číně) vidí nevítanou konkurenci.
Donald neuvažuje jako politik, ale jako byznysmen. Proto na něj nechoďte s nějakou geopolitikou.
Amerika je teď jeho firma. On jako její šéf hlásá: Amerika patří na první místo (America first) a zastává názor, že víc slabších konkurentů za severním Atlantikem je pro Ameriku lepší varianta než jeden silný. Věří, že rozdrobenou a slabší Evropu snáz převálcuje, že s jednotlivými státy udělá výhodnější obchody, než se silným ekonomickým blokem.
Bylo by bláhové doufat, že svůj názor změní. Donald Trump bude rozvrtávat (až balkanizovat) Evropu, seč mu síly budou stačit.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.12.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,110 | 25,190 |
USD | 24,020 | 24,140 |