Donald Trump je mimořádně bohatý. Obchodní impérium 45. amerického prezidenta Trump Organization zahrnuje stovky společností. Spadají do něj především hotely, golfové rezorty, reality, vinice a licenční smlouvy na značku Trump.

Magnát prohlašuje, že jeho majetek má hodnotu desíti miliard dolarů 242 miliard korun). Časopis Forbes ho ale nedávno odhadl na 3,7 miliardy dolarů (89,5 miliardy korun).

Kdo ví, Trump zatím veřejnosti daňové přiznání nepředložil. Ale i kdyby platila nižší suma (což se dá předpokládat, protože Donald je narcis a rád se chlubí), pořád by byl historicky nejbohatším americkým prezidentem.

Nebude však svůj byznys zatahovat do politiky? Amerika by mohla s Trumpem zažít exemplární střet zájmů.

Pravidla pro miliardáře

V něm se zhusta ocitá český ministr financí Andrej Babiš, historicky nejbohatší člen české vlády. Jmění majitele Agrofertu a politické firmy ANO odhaduje Forbes na 2,6 miliardy dolarů (66 miliard korun).

Pro srovnání: V žebříku nejbohatší lidí Forbesu je Trump 156., Babiš 688.

Platný zákon o střetu zájmů Babišovi nařizuje, aby před každým jednáním a hlasováním vlády o tématu, které se týká jeho byznysu, oznámil, že v něm může mít také zájem obchodní. V těchto případech ministr nehlasuje. HlídacíPes.org informuje, že v roce 2015 bylo takových témat sedmnáct. 

(Český parlament projednává úpravu zákona, která by mohla Babiše a další členy vlády v budoucnu odstřihnout od tištěných médií, veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek – zde. Americká pravidla pro střet zájmů jsou tady – můžete srovnávat.)

Trump, na rozdíl od Babiše, ale nebude jen jedním z hlasů výkonné moci. V klíčových věcech bude jediný hlas. Americký prezident v nich rozhoduje sám. Vrchní velitel se nemůže zdržet volby a vláda ho nemůže přehlasovat. Převedeno do českých reálií, má pravomoci premiéra i prezidenta a navíc není odpovědný parlamentu (kongresu), nemusí se tedy ucházet o jeho důvěru.

Zůstane to v rodině

V Americe, stejně jako v Česku, zákon o střetu zájmů pro prezidenta neplatí. Prezident tedy může řídit svoji firmu, anebo se v ní jinak angažovat, aniž by mu hrozil postih, a nemusí se omezovat v rozhodnutích, které se firmy týkají.

Američtí prezidenti si však vždy dávali pozor, aby na nich podezření ze střetu zájmů neulpělo. Proto vkládali svá aktiva do slepého trustu, který spravoval nezávislý manažer.

Označení "slepý" znamená, že do trustu klient nevidí, nezná jeho správce a neví, jak majetek spravuje. Dostává od něj pouze výroční zprávy.

Do takového trustu odklonili svá aktiva třeba oba Bushové (George Herbert Walker i jeho syn George Walker), Bill Clinton, Barack Obama, anebo Ronald Reagan, jehož slogan Make America Great Again  Trump ukradl pro svou kampaň.

Donald ale i v tomto případě dokazuje, že je originál. Obchodní impérium se chystá rozdělit na tři díly mezi své děti, dceru Ivanku a syny Donalda juniora a Erika (všichni pocházejí z jeho prvního manželství se zlínskou rodačkou Ivanou, rozenou Zelníčkovou). Potom chce aktiva vložit do "slepého trustu", do něhož bude jmenovat jak své potomky, tak své manažery.

Pochopitelně, že trust v takovém případě slepý nebude, byť o tom Trump ujišťuje. "Budu dělat Ameriku velikou. Nebudu na to (na obchod) mít čas. Odstřihnu se od toho (od firem), nebudu jim (dětem a manažerům) do toho mluvit, nebudu se s nimi bavit o politice," řekl zvolený prezident v rozhovoru pro televizi Fox News.

To by ale Donald musel s dětmi a manažery klábosit jen o vnoučatech, počasí nebo basketbalu. A takové pohádce se nedá věřit.

Babišova finta

Že vám Trumpův postup něco připomíná? Jistě, je to americká verze Babišova Čapího hnízda. Tuto farmu ve Středočeském kraji Babiš vyvedl ze své korporace a převedl ji na příbuzné. Dál ji však měl pod kontrolou, spravovali ji jeho právníci.

Finta umožnila miliardáři vyčerpat 50 milionů korun z evropských dotací pro malé (a chudé) firmy, na které by jinak nedosáhl. Potom zase projekt, který označil za "nejlepší nápad, jaký kdy měl", začlenil Babiš zpět pod křídla své korporace.

Trump o dotace z Evropské unie neusiluje. Může se však ucházet o zakázky své vlády. Plánuje, že plíživě rostoucí ekonomiku nakopne masivními vládními investicemi do infrastruktury. Chystá se prosadit federální rekonstrukční fond ve výši až bilion dolarů, z něhož by se čtyři roky modernizovaly dálnice, železnice, letiště a rozvodné sítě.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman vyjádřil v New York Times obavy, že na tomto programu se nakonec budou podílet především firmy z Trumpova impéria, banky blízké magnátovi a spřízněné společnosti. "Brzy můžeme vstoupit do éry korupční vlády, jakou Amerika nezažila," varoval Krugman.

Trump může svému byznysu pomoci také legislativou. Na svém webu upozorňuje, že chce zrušit daň z nemovitosti. Co jiného si může obchodník v realitách přát?

No a zrušit se Donald chystá pasáže z Doddova-Frankova zákona, které nutí banky,abyna sebe braly menší riziko než před krizí. Pokud by to prosadil, zlevnily by se investorům (tedy i Trumpovi) úvěry.

Král dlužníků

Trump má byznys na několika kontinentech. Některé hotely a rezorty jsou v zemích, se kterými má Amerika napjaté obchodní a diplomatické vztahy. Například v Rusku, Číně nebo v oblasti Perského zálivu.

V cizině má Trump, který o sobě říká, že je "král dlužníků", i několik úvěrů. Jeho největším věřitelem je Deutsche Bank. Americké ministerstvo spravedlnosti se přitom s Deutsche dohaduje o ceně za urovnání žaloby za prodej nadhodnocených cenných papírů v USA.

Pokud by cena za mimosoudní vyrovnání byla příliš vysoká, zabředla by banka do problémů. Neohrozilo by to Trumpovy investice do realit? A zůstal by v tomto případě Trump neutrální?

Další velké úvěry má Donald v Bank of China, kterou kontroluje čínská vláda. Tuto vládu chce přitom přitlačit ke zdi za to, že manipuluje s měnou.

"Většina prezidentových rozhodnutí v zahraniční politice bude mít dopad na jeho holdingy a na jeho příjem. Každé ráno při bezpečnostním brífinku se bude Trump dostávat do střetu zájmů," upozornil v televizi CNN analytik Norm Ornstein z American Enterprise Institute.

Donald Trump přitom kritizoval zkorumpovanost politických elit ve Washingtonu a propojení vysoké politiky se světem korporací. Představoval se jako "pan čistý", sliboval, že "vysuší močál", v Česku bychom nejspíš řekli "vyčistí chlév".

Neměl by začít sám u sebe?