Když slavil Václav Klaus mladší v polovině září v pražském pivovaru Kolčavka 50. narozeniny, sešla se hezká řádka přátel, politických podporovatelů Trikolóry i lidí z ulice.

Sám Klaus říká, že podle vydaných "pivenek" jich bylo přesně 243. Byl mezi nimi i Jan Kopal, podle Antify matador české neonacistické scény, k jehož největším "zásluhám" patří, že jako první dokázal přivést jednotlivá autonomní radikální uskupení pod jednotnou hlavičku. Šlo o Národně sociální blok a na přelomu tisíciletí bylo Kopalovým snem pod něj začlenit ultrapravicová uskupení včetně neonacistického Národního odporu.

Dnes už podle serveru Antifa.cz Kopal žije ze své dávné "slávy". "Tak alespoň vytrvale obráží snad všechny pochybné ultrapravicové akce, na které mu na Facebooku přijde pozvánka," píše Antifa. Ke Kopalovým minulým i současným aktivitám se ještě vrátíme.

Klaus: Nevím, o koho jde

Šéf Trikolory na dotaz HlídacíPes.org uvedl, že Kopala nezná. Vyfotil se s ním stejně jako s řadou dalších lidí, kteří mu přišli popřát.

"Nikoho jsme nekádrovali a nelustrovali (nevím o koho jde). Většinu lidí jsem neznal osobně a většina lidí si dělala fotky," uvedl Václav Klaus.

Jan Kopal se rozepsal šířeji. Po úvodních tradičních „seznamovacích“ frázích („Nevím, čím jsem si vysloužil zájem senzacechtivého bulvárního novináře s dřívější afiliací k nechvalně proslulé dezinformační televizi.“ – myšlena ČT, pozn. red.) přejde k podstatě. Šlo o dotaz, zda se chystá angažovat v hnutí Trikolóra.

"Coby historik se zaměřením na soudobé dějiny a dějiny českého politického stranictví vidím jako přirozenou součást odborného zájmu, že se nacházím mezi gratulanty k 50. narozeninám budoucího českého prezidenta. Národně konzervativně smýšlející lidé nemají moc velký výběr, proto kvituji vznik nového hnutí Trikolóra," píše Kopal.

V Trikolóře vidí další pokus o vznik "klausovské" strany, na němž se již jednou podílel: "Kdyby Vaše znalosti nebyly povrchní a povědomí se neomezovalo na Vaši sociální bublinu, tak byste věděl, že jsem se již účastnil spolu s Janou Bobošíkovou a dalšími prvního pokusu o etablování klausovské strany s projektem Hlavu vzhůru již v roce 2013."

Podpora Klause staršího

Ve sněmovních volbách v roce 2013 Kopal kandidoval na pátém místě volebního bloku Hlavu vzhůru v Libereckém kraji. Nominovala ho jako svého člena strana Suverenita – blok Jany Bobošíkové. Strana neuspěla – celkově získala 0,42 % hlasů, v Libereckém kraji oslovila jen kolem osmi stovek voličů.

Klaus starší tehdy stranu skutečně výslovně podpořil, vystupoval s Bobošíkovou i na předvolebních mítincích. "Jsem tu, abych podpořil Janu Bobošíkovou a celé uskupení Hlavu vzhůru. Moc bych jim přál, aby uspěli," řekl exprezident v polovině září 2013 na mítinku na pražském Andělu. "To jejich heslo – Hlavu vzhůru – je moc důležité. Už zase tu hlavu skláníme a způsobujeme si to sami," citovaly tehdy Klause Lidové noviny.

Už tehdy se řešila otázka, zda jméno Jana Kopala na kandidátce vadí, či nikoli. "Já pana Kopala neznám a nevím, že je na nějaké kandidátce. Ale já vidím spoustu pro mě velmi nepřijatelných osobností na kandidátkách všech politických stran," prohlásil tehdy exprezident Klaus.

K Okamurovi a zase ven

Po neúspěchu projektu Jany Bobošíkové se Kopal přimkl k SPD Tomia Okamury. Jeho angažmá ale nemělo dlouhé trvání.

Jan Kopal ještě jako člen SPD. | zdroj: Repro Facebook

Vše v roce 2017 odstartoval analytik mapující prokremelskou scénu Roman Máca, který na svém blogu upozornil na Kopalovu minulost. Konkrétně šlo o informaci, že Kopal v roce 2001 schvaloval teroristické útoky na USA.

"Země jako jsou Spojené státy, která v minulosti napáchala tolik zla, podporovala mezinárodní terorismus a sama se zúčastnila akcí jako byla Jugoslávie, kde nešlo o nic jiného než vraždění civilních obětí, tak si nic jiného nežli takovýto útok nezaslouží," řekl tehdy Kopal.

Tehdejší tajemník sněmovního klubu SPD Jaroslav Staník (sám byl letos v dubnu nepravomocně odsouzen za nenávistné výroky vůči homosexuálům, Romům a židům) uvedl, že Okamurova strana nemá možnost detailně zkoumat minulost několika tisíc svých členů. "V případě pana Kopala jsme jeho postoje a minulost ověřovali. Kopal doposud podobná obvinění odmítal. Vzhledem k tomu, že se tyto informace potvrdily, byl pan Kopal z hnutí SPD vyloučen," citoval Staníka server iDNES.cz.

V poslední době se Kopal angažuje ve spolku Hej, občané, který patří k protievropským hnutím pořádajícím demonstrace například proti politice Angely Merkelové. Vůdčí osobností spolku je Žarko Jovanovič, který je jedním z "naháněčů" komparsu v pořadech Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. V nich se Kopal angažuje rovněž.

Jan Kopal (uprostřed v triku s podobiznou Miloše Zemana) ve studiu TV Barrandov. | zdroj: Antifa.cz

Spolek Hej, občané se loni v únoru podílel na pořádání demonstrace "Ukradené Kosovo". Aktivity spolku Antifa.cz popisuje jako "propagaci poblázněného nacionalismu a šíření všech druhů dezinformací — pokud jsou v zájmu Ruska. Tito lidé se zároveň podílí na šíření hoaxů prostřednictvím stránky Freedom for Europe — Welcome to Reality, ale také na šíření homofobní a rasistické propagandy".

Snímek z demonstrace "Ukradené Kosovo". Kopal vpravo je označen číslem 1, třetí zleva je pak poslanec Jaroslav Foldyna. | zdroj: Hlídací Pes

Letos v srpnu se Jan Kopal jako jeden z mnoha zúčastnil vlasteneckého setkání na zámku v Příčovech, které pořádal Spolek bílého heterosexuálního muže. Společnost mu tam dělali například Jaroslav Foldyna, někdejší tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl nebo protiislámský aktivista Martin Konvička.

Blízko má též k hnutí "identitářů". Byl například hostem přednášky zástupců ultrapravicového hnutí Generace identity a protiislámského aktivisty Petra Hampla, která letos v lednu do Prahy přilákala směsku známých postav z české neonacistické scény. Proklamovaným cílem identitárních hnutí je podle Wikipedie ochrana identity, regionální, národní či civilizační. Německá tajná služba v roce 2019 po tříletém monitorování označila krajně pravicové Identitární hnutí za extremistickou organizaci. I české ministerstvo vnitra ho několik let zmiňovalo ve svých výročních zprávách o extremismu.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky