Milánští prokurátoři otevřeli jednu z nejzarážejících kauz posledních let. Podle shromažďovaných důkazů měli v první polovině 90. let bohatí lidé z Itálie a dalších západních zemí platit obrovské sumy za možnost odjet do obleženého Sarajeva a střílet na tamní civilisty. Scénář, který by v jiném kontextu vypadal jako pokleslý thriller, se nyní vyšetřuje jako čin úmyslné vraždy s polehčující motivací krutosti. Podnět podal novinář a spisovatel Ezio Gavazzeni, jenž léta pátral po stopách příběhu, který se v Itálii objevil už v 90. letech, tehdy však působil jako nepotvrzená senzace.

Podle jeho závěrů se během obléhání Sarajeva uskutečnily organizované výjezdy do kopců kolem města, kde měli zahraniční návštěvníci používat civilisty jako snadné cíle. Někteří zaplatili údajně až 70 000 liber, což v přepočtu představuje zhruba 2,1 milionu korun. Jiní si měli kupovat speciální „balíčky“, jejichž cena se lišila podle toho, jestli šlo o střelbu na muže, ženu či dítě. Zaznívá i částka 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun. Některé zdroje uvádějí také sumu 90 000 dolarů, zhruba 2,1 milionu korun.

Civilisté v ulicích Sarajeva během válkyzdroj: Profimedia.cz

Šokující výpovědi, trasy přes Terst a tichá organizace celeho provozu

Gavazzeni tvrdí, že movití střelci pocházeli nejen z Itálie, ale i z Německa, Francie, Velké Británie a dalších západních zemí. Popisuje je jako osoby fascinované zbraněmi, pro které byl válečný chaos atrakcí a způsobem, jak si „změřit“ vlastní schopnosti v podmínkách, jež si jinak mohou dovolit nanejvýš prostřednictvím drahých safari v Africe.

Podle svědectví bosenského vojenského důstojníka se bosenské orgány o těchto aktivitách dozvěděly koncem roku 1993 a informace předaly italské službě Sismi na začátku roku 1994. Ta po několika měsících odpověděla, že veškeré výjezdy byly zastaveny, a podle dostupných informací skutečně do dvou či tří měsíců ustaly. Zprávy dále popisují, že turisté často přilétali do Terstu, pokračovali do Bělehradu a odtamtud na pozice nad Sarajevem, které kontrolovala armáda bosenských Srbů.

Ulice Sarajeva během válkyzdroj: Profimedia.cz

Součástí Gavazzeniho podkladů je i výpověď důstojníka bosenské rozvědky, který měl mít přístup k primárním informacím o tehdejších transportech. Gavazzeni předal prokuratuře sedmnáctistránkový spis obsahující také zprávu bývalé starostky Sarajeva Benjaminy Karić, jež podporuje verzi o existenci takového „válečného turismu“.

Krvavé kulisy celého příběhu jen podtrhují hrůznost obvinění. Sarajevo bylo mezi lety 1992 a 1996 neustále ostřelováno a terorizováno odstřelovači. Více než 11 000 lidí při obléhání zahynulo, mezi nimi stovky dětí. Selimovićův bulvár, kterým bylo nutné jezdit k letišti, se stal jedním z nejnebezpečnějších míst města a získal přezdívku Alej odstřelovačů. Vyšetřovatelé tvrdí, že identifikovali několik lidí italské národnosti, kteří se měli výjezdů zúčastnit, a ti mají být v nejbližší době vyslechnuti. Pokud by byla jejich účast potvrzena, čekalo by je obvinění z úmyslné vraždy.

S postupující kauzou se znovu objevila i stará nahrávka ruského spisovatele a politika Eduarda Limonova, natočeného v roce 1992, jak střílí ze zbraně směrem na Sarajevo v doprovodu Radovana Karadžiće. Limonov sice neplatil, protože přijel z politických důvodů, ale ukázka přispívá k obrazu atmosféry, v níž se něco podobného mohlo odehrávat. Někteří svědci však vyvolávají pochybnosti. Britští vojáci, kteří sloužili v Sarajevu v 90. letech, tvrdí, že o takových praktikách nikdy neslyšeli. Podle nich by bylo extrémně obtížné prolomit síť kontrolních stanovišť a nenápadně dopravovat na frontu civilisty ze zahraničí. Někteří vojáci proto označují příběh o zahraničních lovcích lidí za městskou legendu.

Rozpor mezi svědectvími a skeptickými hlasy kauzu ještě víc podněcuje. Pokud se však obvinění potvrdí, půjde o jeden z nejděsivějších příkladů toho, jak se lidská krutost dokáže spojit s penězi a válkou do bizarní, odporné podoby, která nemá v moderních evropských dějinách mnoho obdoby.