Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Tlak na vedení ČTK roste. Přibyla stížnost na Krameriovy ceny či na ignoraci poslance Volného

Tlak na vedení ČTK roste. Přibyla stížnost na Krameriovy ceny či na ignoraci poslance Volného
Ilustrační snímek | zdroj: ČTK

Položka "připomínky a stížnosti" je tradičně prvním bodem pravidelných jednání Rady ČTK. Až donedávna se stížností na to, co ČTK produkuje, či čeho si naopak nevšímá, mnoho nescházelo. Nyní jich však přibývá. Jak ukazuje zkušenost z Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, stížnosti veřejnosti jsou způsobem, jak dostat vedení veřejnoprávní instituce pod tlak, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Zatím poslední podnět radním ČTK se týká Krameriových cen. Ty letos v červnu už počtvrté rozdala Asociace nezávislých médií, která sdružuje některé dezinformační weby. Mezi oceněnými byli i letos lidé, kteří v podobných médiích působí – například zakladatel slovenského internetového rádia Slobodný vysielač Boris Koróni.

"Vážení členové Rady, chtěl bych Vás požádat o zpětnou reakci na dotaz, jak Česká tisková kancelář referovala o předávání novinářských Krameriových cen. To se konalo 11. června 2019. Jako člověk nemající přístup do servisu ČTK nejsem schopen dohledat, zda tato událost byla zpravodajsky pokryta. Ptám se i proto, že jiné novinářské ceny agentura do servisu zařadila – letos to například byla Novinářská cena K. H. Borovského nebo Novinářská cena OSF, kterou sponzoruje nechvalně známý spekulant George Soros," stojí v podnětu, jímž se Rada ČTK musí ze zákona zabývat. O vyjádření již požádala generálního ředitele ČTK Jiřího Majstra.

Proč se o tom neinformuje? 

Vloni se na Krameriovy ceny ptal osobně generálního ředitele tehdy nově zvolený radní Petr Žantovský (zvolen byl za ANO v únoru 2018), spolupracovník Parlamentních listů. Jak popsal HlídacíPes.org, už den po udílení cen poslal Žantovský SMS generálnímu řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi a vyzval ho, aby agentura zpětně Krameriovy ceny zmínila ve svém zpravodajství.

"To, že to vyhodnotil jako zprávu pro ČTK bezcennou, jsem na zasedání Rady ČTK označil za – podle mého názoru – chybu a diplomatický lapsus. Za tím si stojím," odepsal vloni Žantovský na dotaz HlídacíPes.org s tím, že řediteli nic nenařizoval, "jen jsem mu dal k úvaze, zda by nebylo vhodné", aby agentura o akci informovala. Žantovský je zároveň jedním z organizátorů Krameriových cen.

To, že se dají očekávat tlaky prostřednictvím "čtenářských dotazů, podnětů a stížností", podobně jako se to děje v případě Českého rozhlasu a České televize, avizovaly zdroje zevnitř ČTK právě již vloni. Nyní se to potvrzuje.

Vedle tématu Krameriových cen od pisatele, který "nemá přístup k ČTK" je to třeba stížnost podepsaná Monikou Hlouškovou, která si stěžuje "na nečinnost ČTK kvůli nezveřejnění tiskové zprávy poslance Volného, ve které informuje o podání trestního oznámení na Českou televizi". Pisatelka v textu místy přechází do mužského rodu.

Celkem je za polovinu letošního roku stížností a podnětů zatím pět. Za celý rok 2018 přišlo osm stížností. V roce 2017 byly Radě ČTK doručeny jen dvě připomínky či stížnosti na zprávy tiskové agentury. V roce 2016 to bylo 11 připomínek a stížností, v roce 2015 sedm.

Podle bývalého člena Rady ČTK, který se už ke svému působení nechce vracet, a nepřál si být citován, byla "za posledních pět let" jen jedna stížnost, která byla skutečně oprávněná.

Šlo o stížnost tenisty Tomáše Berdycha (respektive jeho právníků) na vydání zprávy o tom, že přední český tenista figuruje v databázi Panama Papers.

"Tato informace se nezakládala na pravdě a došlo tak podle advokátní kanceláře KŠD LEGAL s.r.o. k závažnému poškození dobrého jména tenisty Tomáše Berdycha. Rada ČTK si vyžádala veškeré podklady a jednoznačně konstatovala, že došlo ze strany ČTK k porušení pravidel a k pochybení," popisuje i výroční zpráva ČTK za rok 2016.

Jen pět hlasů stačí 

Zítra, ve středu 19. června, mají poslanci volit dva nové kandidáty na uvolněná místa radních ČTK.

Před dvěma týdny dostal v tajném hlasování sněmovny o nových členech Rady ČTK nejvíce hlasů nominant SPD Michal Semín (83 hlasů), muž, který o novinářích běžně píše jako o presstitutkách a mediálních hyenách.

O jeden hlas méně pak získal bývalý redaktor deníků Blesk a Super David Soukup nominovaný za ANO. V počtu hlasů převážili nad vysokoškolským pedagogem a ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josefem Šlerkou (72 hlasů) nominovaným společně Piráty a KDU-ČSL a bývalým předsedou Rady ČTK Tomášem Mrázkem (36 hlasů) nominovaným ODS.

Žádný z kandidátů nedostal nadpoloviční většinu hlasů, proto musí proběhnout nové hlasování.

Před novou volbou poměrně překvapivě veřejně vystoupil předseda ČSSD Jan Hamáček s tím, že zvolení Michala Semína do Rady ČTK za SPD s pomocí hnutí ANO by "bylo obrovským problémem", který by mohl vyústit až k ukončení vládní spolupráce. 

Radních ČTK je ze zákona sedm. K případnému odvolání ředitele je zapotřebí pět hlasů a radní své rozhodnutí nemusejí nijak zdůvodňovat.

Pokud by do rady nakonec prošli dva noví kandidáti za ANO a SPD, měli by všichni nominanti těchto dvou stran celkem právě pět hlasů.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje: