Zatím poslední podnět radním ČTK se týká Krameriových cen. Ty letos v červnu už počtvrté rozdala Asociace nezávislých médií, která sdružuje některé dezinformační weby. Mezi oceněnými byli i letos lidé, kteří v podobných médiích působí – například zakladatel slovenského internetového rádia Slobodný vysielač Boris Koróni.

"Vážení členové Rady, chtěl bych Vás požádat o zpětnou reakci na dotaz, jak Česká tisková kancelář referovala o předávání novinářských Krameriových cen. To se konalo 11. června 2019. Jako člověk nemající přístup do servisu ČTK nejsem schopen dohledat, zda tato událost byla zpravodajsky pokryta. Ptám se i proto, že jiné novinářské ceny agentura do servisu zařadila – letos to například byla Novinářská cena K. H. Borovského nebo Novinářská cena OSF, kterou sponzoruje nechvalně známý spekulant George Soros," stojí v podnětu, jímž se Rada ČTK musí ze zákona zabývat. O vyjádření již požádala generálního ředitele ČTK Jiřího Majstra.

Proč se o tom neinformuje? 

Vloni se na Krameriovy ceny ptal osobně generálního ředitele tehdy nově zvolený radní Petr Žantovský (zvolen byl za ANO v únoru 2018), spolupracovník Parlamentních listů. Jak popsal HlídacíPes.org, už den po udílení cen poslal Žantovský SMS generálnímu řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi a vyzval ho, aby agentura zpětně Krameriovy ceny zmínila ve svém zpravodajství.

"To, že to vyhodnotil jako zprávu pro ČTK bezcennou, jsem na zasedání Rady ČTK označil za – podle mého názoru – chybu a diplomatický lapsus. Za tím si stojím," odepsal vloni Žantovský na dotaz HlídacíPes.org s tím, že řediteli nic nenařizoval, "jen jsem mu dal k úvaze, zda by nebylo vhodné", aby agentura o akci informovala. Žantovský je zároveň jedním z organizátorů Krameriových cen.

To, že se dají očekávat tlaky prostřednictvím "čtenářských dotazů, podnětů a stížností", podobně jako se to děje v případě Českého rozhlasu a České televize, avizovaly zdroje zevnitř ČTK právě již vloni. Nyní se to potvrzuje.

Vedle tématu Krameriových cen od pisatele, který "nemá přístup k ČTK" je to třeba stížnost podepsaná Monikou Hlouškovou, která si stěžuje "na nečinnost ČTK kvůli nezveřejnění tiskové zprávy poslance Volného, ve které informuje o podání trestního oznámení na Českou televizi". Pisatelka v textu místy přechází do mužského rodu.

Celkem je za polovinu letošního roku stížností a podnětů zatím pět. Za celý rok 2018 přišlo osm stížností. V roce 2017 byly Radě ČTK doručeny jen dvě připomínky či stížnosti na zprávy tiskové agentury. V roce 2016 to bylo 11 připomínek a stížností, v roce 2015 sedm.

Podle bývalého člena Rady ČTK, který se už ke svému působení nechce vracet, a nepřál si být citován, byla "za posledních pět let" jen jedna stížnost, která byla skutečně oprávněná.

Šlo o stížnost tenisty Tomáše Berdycha (respektive jeho právníků) na vydání zprávy o tom, že přední český tenista figuruje v databázi Panama Papers.

"Tato informace se nezakládala na pravdě a došlo tak podle advokátní kanceláře KŠD LEGAL s.r.o. k závažnému poškození dobrého jména tenisty Tomáše Berdycha. Rada ČTK si vyžádala veškeré podklady a jednoznačně konstatovala, že došlo ze strany ČTK k porušení pravidel a k pochybení," popisuje i výroční zpráva ČTK za rok 2016.

Jen pět hlasů stačí 

Zítra, ve středu 19. června, mají poslanci volit dva nové kandidáty na uvolněná místa radních ČTK.

Před dvěma týdny dostal v tajném hlasování sněmovny o nových členech Rady ČTK nejvíce hlasů nominant SPD Michal Semín (83 hlasů), muž, který o novinářích běžně píše jako o presstitutkách a mediálních hyenách.

O jeden hlas méně pak získal bývalý redaktor deníků Blesk a Super David Soukup nominovaný za ANO. V počtu hlasů převážili nad vysokoškolským pedagogem a ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josefem Šlerkou (72 hlasů) nominovaným společně Piráty a KDU-ČSL a bývalým předsedou Rady ČTK Tomášem Mrázkem (36 hlasů) nominovaným ODS.

Žádný z kandidátů nedostal nadpoloviční většinu hlasů, proto musí proběhnout nové hlasování.

Před novou volbou poměrně překvapivě veřejně vystoupil předseda ČSSD Jan Hamáček s tím, že zvolení Michala Semína do Rady ČTK za SPD s pomocí hnutí ANO by "bylo obrovským problémem", který by mohl vyústit až k ukončení vládní spolupráce. 

Radních ČTK je ze zákona sedm. K případnému odvolání ředitele je zapotřebí pět hlasů a radní své rozhodnutí nemusejí nijak zdůvodňovat.

Pokud by do rady nakonec prošli dva noví kandidáti za ANO a SPD, měli by všichni nominanti těchto dvou stran celkem právě pět hlasů.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky