Miloš Zeman má sen za stovky miliard. Je jím velkolepé vodní dílo, kanál Dunaj-Odra-Labe.

Splní mu ho Číňané? A požehná jim k tomu česká vláda?

Miliarda sem, miliarda tam

Český prezident je velkým popularizátorem díla, jehož projekt by měla vláda projednávat na podzim. Už před dvěma lety při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku oznámil analytickou spolupráci s Číňany na přípravách kanálu.

"Stejně tak, jako má čínský prezident touhu obnovit hedvábnou stezku, mým snem je otevřít vodní koridor Dunaj-Odra-Labe," pravil tehdy vrchní velitel.

Pod Zemanovou a Siovou kuratelou byla v Praze podepsána dohoda o analytické přípravě kanálu mezi českou společností DOE Europe SE a čínskou státní firmou Sinohydro.

Při své letošní cestě do Číny se pak český prezident svěřil s dalším snem – o tom, jak se Česko stane "bankovním hubem Číny pro Evropu". Takže pokud se mu sen splní, ani úvěr pro vodní megastavbu by neměl být problém.

Tím spíš, když vrchní velitel naznačuje, že by se spokojil se skromnější verzí vodního díla, propojující Dunaj s Odrou.

Zvažované trasy kanálu | zdroj: Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe

Podle studie proveditelnosti ministerstva dopravy (ke stažení zde) by Zemanův velký sen, projekt Dunaj-Odra-Labe, potřeboval investici 582 miliard korun. Na malý sen, kanál Dunaj-Odra, by postačilo 'pouhých' 281 miliard.

(K tomu se patří poznamenat: 'Zlatý voči', u velkých investičních projektů organizovaných státem bývá původní rozpočet překročen zpravidla o desítky procent.)

Je každopádně nad slunce jasnější, že z unijních dotací kanál nepostavíme a na stamiliardový úvěr z Evropské investiční banky sotva dosáhneme.

Čínské banky jsou však jiné, vstřícnější. Pokud mají souhlas státostrany, s návratností úvěru si hlavu nelámou a půjčují, co hrdlo věřitele ráčí. Jejich přístup se dá shrnout do věty: Jedno, zda si to můžete dovolit, my vám to zaplatíme!

Samo sebou za tím není nezištnost. Souhlas čínského vedení by patrně byl podmíněn tím, že se na stavbě bude podílet čínská firma.

Vodní svět za čínský úvěr

Své zkušenosti s čínským přístupem mají třeba Ekvádorci, kterým Číňané stavěli a úvěrovali velkolepou přehradu na řece Coca. Úvěr poskytla Čínská exportní a importní banka a o technickou stránku díla se postarala právě Sinohydro.

Elektrárna Coca Codo Sinclair je největším vodním dílem v šestnáctimilionové rovníkové zemi. Vznikla jako součást čínské iniciativy 'Going Out' (nebo také 'Going Global'), latinskoamerické verze Nové hedvábné stezky. V provozu je tři roky, Ekvádorci se jí však nechlubí. Neoslavuje ji ani prezident s nejhezčím křestním jménem pro levicového politika – Lenín (příjmení Moreno).

Elektrárna, kvůli níž Ekvádorci vykáceli kus panenského deštného pralesa, je poruchová, zanášejí ji naplaveniny a není schopna dodávat plánovaný výkon. Elektřinou měla zásobovat tři čtvrtiny státu. Její kapacita 1500 megawattů se však pro technické problémy využívá jen z poloviny (detailně popsáno třeba zde).

Experti pokládají gigantickou stavbu za nebezpečnou. Nejen proto, že stojí v seizmicky aktivní oblasti, ale i proto, že v jejím strojním zařízení zjistili inspektoři více než sedm tisíc prasklin vinou nekvalitní oceli a špatných svarů.

Strojní zařízení přitom dodala Sinohydro a montovali ho čínští technici.

Coca Codo Sinclair, megaconstrucción que impulsa la soberanía energética. #CooperaciónYProgreso pic.twitter.com/Tta6tSCAFh

— Min Interior Ecuador (@MinInteriorEc) 18. listopadu 2016

Přehrada (na ptačím pohledu z propagačního snímku k návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Ekvádoru) nebyla za pakatel, vyšla na víc než 2,6 miliardy dolarů. Čínská banka poskytla půjčku 1,7 miliardy. Dnes ji Ekvádor spolu s dalšími dluhy vůči čínským bankám splácí nejen z rozpočtu, ale i ropou.

A když v rozpočtu na letošní rok nenašla vláda v Quitu finance na splátky dluhu, nezbylo jí, než požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, který jí v březnu za tvrdých podmínek schválil půjčku 4,2 miliardy dolarů.

"Teď už víme, že bychom se bez přehrady obešli," cituje deník New York Times technika Leopolda Gómeze, který na stavbě pracoval.

Zemanovi nesvítí kontrolka

Jistě, Ekvádor není Česko. Jeho investičně-vodní příběh by však měl nabádat k opatrnosti, varovat před nepromyšlenými úvěry i optimistickými prognózami návratnosti investic a budoucích zisků. Byť opatrnost ještě v tomto případě neznamená, že bychom nad kanálem měli zlomit hůl.

K tomu, aby provoz kanálu byl ekonomický, musí jím proplout nákladní lodě. To znamená stavět vysoké mosty | zdroj: Profimedia

Samotná myšlenka není hloupá. Dnes lodě z Asie obeplouvají Evropu z jihu, aby se dostaly do největších přístavů v Hamburku a Rotterdamu. Pokud by používaly průplav, stalo by se Česko důležitým logistickým centrem.

Návratnost a ziskovost takových megaprojektů je však sporná, kalkulace vycházejí z předpovědí budoucích obchodních toků, které bývají nepřesné a zatížené nejistotami. Čínské finance (čínský přístup k úvěrování) a také čínský podíl na projekci a na vlastní stavbě – to vše může nejistoty jen zvýšit.

České angažmá čínské Sinohydro, která se nesmazatelně zapsala do ekvádorské historie, na Hradě samo sebou s nikým nepohne. Na ministerstvu dopravy a průmyslu, stejně jako na ministerstvu financí či v sídle Andreje Babiše ve Strakově akademii by však u Sinohydro měla svítit červená kontrolka.