Tip na výlet: Jiřetínská zastavení a severní Čechy, jak je neznáte

- Magazín autor: Helena Kalendová

Severní Čechy a dovolená? Toto spojení asi nezní příliš lákavě. Opak je však pravdou. Český Sever už dávno neznamená zničené lesy a nevábnou přírodu. Malé a nepříliš známé Lužické hory jsou toho důkazem. Třeba takový Jiřetín pod Jedlovou.

Křížová hora

Křížová hora,zdroj: Helena Kalendová

Půvabné městečko založil saský šlechtic Jiří ze Šlejnic v polovině 16. století. První osadníci sem ale přicházeli podstatně dříve. Lákalo je nerostné bohatství i hluboké lesy, které už ve středověku dodávaly dřevo několika sklárnám.

Krajem prochází tektonická porucha zvaná lužický zlom, takže staří prospektoři zde nacházeli zásoby barevných kovů včetně stříbra a zlata.

Renesanční stříbrná horečka sem přivábila i pana Jiřího, který v městečku usadil horníky. Očekávání však bylo přehnané, stříbrné žíly nebyly z nejbohatších a osadníci museli brzy hledat další zdroje obživy. Ovšem kutací pokusy neustaly a čas od času byly obnovovány.

Kdo by chtěl spatřit stříbrnou štolu na vlastní oči, může navštívit Sv. Jana Evangelistu na konci městečka. Stříbro v ní už ale nenalezne.

Další štoly, ovšem nepřístupné, se nacházejí na Křížové hoře a pod zříceninou Tolštejna. Míšeňský důl je zmiňován už v 17. století Bohuslavem Balbínem. V "Rozmanitostech z historie království českého" nazývá Tolštejn "zlatonosným kopcem s pramenem, kde vyvěrají zlatá zrnka".

Nedaleká osada Lesné otevřela naučnou stezku údolím Milířky. Zdejší štola ukrývala tělo místního podivína Breiteho, ztraceného koncem 19. století. Nalezli jej až koncem století dvacátého - o celých sto let později. Jeho příběh zhudebnil písničkář Petr Linhart.

Strážní hrad Tolštejn tvoří spolu s Jedlovou horou dominantu kraje. Mezi majiteli se vystřídaly rody Vartenberků, Berků z Dubé, Šlejniců a dalších, doba slávy však skončila roku 1642 dobytím Švédy. Vhodný stavební materiál využili místní obyvatelé, takže leckteré stavení v okolí ukrývá nějaký ten  tolštejnský stavební prvek.

Tolštejn

Tolštejn,zdroj:Helena Kalendová

Hradní zkázu ukončilo 19. století. Doba přála romantickým výletům a umožnila i vznik hradní restaurace, kterou vystavěl r. 1866 jiřetínský rodák J. J. Münzberg, zakladatel proslulého rodu tolštejnských hostinských. Jeho neobyčejná osobnost i vybavení hostince historickou zbrojnicí, "rytířem ve vězení", jakož i opičkami, hadem a ochočeným ptactvem lákalo k návštěvě mnohé.

A samozřejmě zdejší bílá paní Svanhilda, která prý otrávila krutého manžela i sebe číší vína a jejíž obraz visel na čestném místě. Často se zjevovala v hradních ruinách, čemuž nenápadně napomáhal veselý hostinský. Dnes se na hradě občerstvíte jídlem i pitím, ale z Münzbergů už tu nikoho nenaleznete.

O nevšedním rodu se však můžete dočíst v útlé knížce s výstižným názvem Münzbergové na Tolštejně.

Tolštejn hostil mnoho slavných návštěvníků. Básníka Rilkeho, Františka Fedinanda d´Este, Envera Pašu a císaře Josefa II. Ten vystoupil i na Jedlovou, třetí nejvyšší vrchol Lužických hor (774 m). Jedlová je oblíbeným turistickým cílem od poloviny 19. století.

Horský spolek tu vybudoval nádhernou rozhlednu a kníže Kinský restauraci. Obě stavby bohudík spatříte i dnes, přestože za socialismu se nacházely v troskách. Malý zázrak.

A zázrakem se dostáváme ke Křížové hoře. Zdejší poutní místo vzniklo v 17. století. Tehdy žilo v Jiřetíně sedm synů Dontových. Jako luteráni měli na výběr přestup na katolickou stranu či odchod ze země. Rozhodli se pro druhou možnost. V noci měli všichni stejný sen. Kristus na kříži jim kynul rukou a volal je zpátky.

Křížová hora

Křížová hora,zdroj:Helena Kalendová

Po bratrské poradě se navrátil nejmladší nemocný bratr. Na svém pozemku postavil kříž a vroucně se modlil o uzdravení.  Stalo se a na budoucí Křížovou horu začali přicházet poutníci. Slepá dcera žitavského kupce tu nabyla zraku a z kapličky se stal poutní kostelík.

Jeho věžičku připomínající hrad uvidíte už zdálky. Vedle stojí tzv. boží hrob i studánka se sochou Panny Marie. Na vrchol vede barokní křížová cesta, kterou jste mohli vidět ve filmu Máj, natočeném podle slavné Máchovy básně. Pod horou spí kamenní apoštolové a Kristus se modlí v zahradě Getsemanské.

Modlí se i řádové sestry, které už mnoho let vedou zdejší klášterní penzion. V padesátých letech byly v kraji soustředěny dominikánky, karmelitky a další řeholnice. Teprve po sametové revoluci jim byl umožněn návrat do vnitrozemí. Domov sester vincentinek naproti vlídnému kostelíku Nejsvětější Trojice dnes využívá azylový Dům sv. Máří Magdalény.

A nějaký suvenýr z cest? V místním informačním středisku nabízejí nejen pohlednice a publikace, ale také Vildovy kapky aneb lužickohorský bylinný likér. Velmi vhodné pro zdejší horské túry.

Tagy: Česko domácí hobby a volný čas turistika a cestovní ruch dějiny a fakta

Zdroje: Vlastní