Kdo si dostatečně prohlédne santiniovský kostel (v současnosti bohužel opravovaný) i klášterní areál, ochutná místní pivní speciality či se potěší kulturně na zdejší Letní škole barokní hudby, může se vydat do želivského okolí a pátrat třeba po zdejších kapličkách.

Nebo si zajet do nedalekého Humpolce, rodiště disidenta a básníka Ivana 'Magora' Jirouse, proslulého ovšem především nesmrtelným Hliníkem z filmu "Marečku, podejte mi pero". Jeho fiktivní postava má ve městě dokonce pamětní desku.

Pro děti i dospělé jsou dveře otevřeny v Muzeu dr. Aleše Hrdličky, kde zájemci naleznou indiánské hračky, hudební nástroje či rovnou samotné Indiány ve skutečné velikosti.

Ale zpátky k hlavní perle, želivskému klášteru. Původně benediktinský, později premonstrátský klášter byl založen knížetem Soběslavem I. počátkem 12. století. Noví bratři přišli z německého Steinfeldu v pohoří Eiffel, a to nejen sem, ale i na pražský Strahov.

Po období počáteční prosperity nastala doba husitských válek a klášter zažil krušné časy, ačkoliv (či právě proto) známý husitský kazatel Jan Želivský prý pocházel právě odsud.

Ani později se bratři nemohli vrátit, Želiv totiž zabrala tamní šlechta, jmenovitě čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy, jehož rod staví tzv. Trčkovský hrad.  Samostatnosti se klášter dočkal až v 17. století, zanedlouho byl však opět dobyt a pobořen, tentokráte pro změnu Švédy. Teprve počátkem 18. století přišel geniální stavitel J. B. Santini se svou barokní gotikou a Želiv získal svou dnešní podobu.

Ani 20. století nebylo pro bratry premonstráty klidným obdobím. Hned roku 1907 klášter opět vyhořel, a po těžkých časech dvou světových válek byl roku 1950 rovnou zrušen. Několik let sloužil coby internační tábor pro kněze a řeholníky, v želivských zdech byl mimo jiné vězněn i pozdější kardinál František Tomášek či arcibiskup Karel Otčenášek.

Jména internovaných pokrývají celou jednu stěnu klášterních ambitů.

Vězněné duchovní později vystřídali klienti pobočky psychiatrické léčebny z Havlíčkova Brodu. Pěkně o tom vypovídá český film z 80. let s Vladimírem Menšíkem a pozdějším místopředsedou slovenské vlády Kňažkem "Dobří holubi se vracejí".

Ostatně ještě nedávno vypadaly interiéry Trčkova hradu jako ustrnulé v dobách, kdy tu v rámci pracovní terapie šili pacienti protialkoholní léčebny ženské prádlo.