Tip na výlet: Okolím Přeštic aneb kam za sv. Vojtechem, Haydnem i Dvořákem

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Vrch s podivným jménem Ticholovec naleznete na jižním Plzeňsku v Příchovicích nedaleko Přeštic. Podle pověsti je na vině omyl. Když se koncem 10. století zdejším krajem vracel svatý Vojtěch z Říma, spatřila ho žena s dětmi a spletla si ho s lovcem. "Ticho, děti, lovec," zašeptala a legenda byla na světě. 

Sv. Vojtěch na Ticholovci

Sv. Vojtěch na Ticholovci,zdroj: Profimedia.cz

Sice lehce nepřesvědčivé vysvětlení, ovšem památek na putování českého patrona je v okolí opravdu hodně. Kaple, studánky i kameny sv. Vojtěcha. A Vojtěchova skála na Ticholovci. Na ni kdysi dopadl světcův stín a už tam zůstal, občas neuměle obnovován.

Ve 20. století se malby ujali hned dva akademičtí malíři. Jednou za války a poté při poslední přemalbě roku 2009. Tehdy byl nad skalkou umístěn přístřešek a vznikla zvláštní lesní kaple. Vysvětil ji plzeňský biskup Radkovský, a kdo by měl zájem, může se v ní nechat i oddat.

Vojtěchův obraz je působivý, v životní velikosti. Světec hledí na poutníka a zvedá ruku. Na kameni je připevněna destička se zápisem legendy a začátek písně Hospodine, pomiluj ny.

Na místo se dostanete po naučné stezce nazvané příznačně "Po stopách svatého Vojtěcha".  Měří okolo dvaceti kilometrů a jednotlivá zastavení jsou označena oranžovým šnekem, značícím vršek poutnické hole.

Na Ticholovec si lidé chodili i pro léčivou vodu a navštěvovali zdejší malé lázně, vzniklé koncem 18. století. Jejich správce bratr Martián obýval nedalekou poustevnu. Po vanách na koupání, plněných vodou smíchanou s jehličím, zbylo dnes jen několik prohlubní v lese.

Pod vrchem se choulí malá barokní kaple sv. Anny, stíněná košatou lípou. V dobách bojů o rakouské dědictví tu pochovali sedm francouzských vojáků. Velitel stihl ještě ukrýt vojenskou pokladnu s penězi, kterou vyoral až po mnoha letech místní sedlák. Z peněz byla postavena kaplička, od níž se otevírá krásný výhled na nedaleké Přeštice.

Příchovičtí se mohou pochlubit i barokním zámkem. Po válce se v něm usídlila vojenská posádka a setrvala na místě až do roku 1993. Dnes zdejšími sály zaznívají namísto vojenských povelů tóny hudby. Slavnosti pivoněk a festival Josefa Haydna.

Haydnovo jméno je spojeno i s Dolní Lukavicí. Na tomto zámku totiž složil svou vůbec první symfonii coby kapelník hraběte Morzina. Nazval ji Lukavická.

Jižně od Přeštic leží Lužany, neodmyslitelně spjaté s jiným slavným jménem. Architekt a mecenáš Josef Hlávka, zakladatel nejstarší české nadace a tvůrce staveb jako Vídeňská opera či Zemská porodnice U Apolináře, zakoupil zámek na sklonku 19. století. Když ke zdejším budovám přibyla i nová kaple, složil k jejímu vysvěcení Antonín Dvořák Mši D - Lužanskou.

Z okruhu Dvořákových hudbymilovných přátel pocházela také Hlávkova druhá žena Zdenka. Její jméno nese i altánek v zámecké zahradě se vzácnými dřevinami jako třeba liliovník tulipánokvětý či jinan dvoulaločný, dožívající se prý neuvěřitelných 2000 let.

Nejen Antonín Dvořák jezdíval k Hlávkovým na návštěvu. Scházely se u nich významné osobnosti tehdejší české společnosti. Myslbek, Mařák a Švabinský, Hynais, Vrchlický či Zeyer. I jemu patří jeden zahradní altánek. A samozřejmě Antonínu Dvořákovi.

Komu se nechce zamířit na jih k Chudenicím a Bolfánku či na vodní tvrz Švihov, může zvolit hrad bližší – Roupov. Ten není proslulý svou rozlohou, ale - komínem. Ano, v hradních ruinách se dochoval nepřehlédnutelný komín černé kuchyně z 16. století.

untitled (1 of 1)

Roupov,zdroj:Helena Kalendová

Zdejší majitelé hrad zčásti zpřístupnili a pečlivě se o něj starají. Zadním vchodem se dostanete dovnitř na nádvoří a po hradním schodišti ke komínu. Roste tu i vzácný tis červený, starý 350 let. Nejkrásnější je ovšem Roupov na jaře, když kvetou šeříky. Jsou doslova všude a celým hradem se vznáší fialová vůně.

Na závěr se vraťme do neprávem opomenutých Přeštic. Městečko září do dáli svým červenobílým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Ano, opět Kilián Ignác Dientzenhofer.

Monumentální kostel stojí v místech bývalého hradiště, náležejícího rodu Drslaviců a později řádu benediktinů. Zdejší zázračný obraz Panny Marie Divotvůrkyně proslul široko daleko. Právě pro množství přicházejících poutníků, hledajících uzdravení a pomoc, bylo nutno přistoupit k náročné barokní přestavbě.

Přeštice působí vlídným a upraveným dojmem, příjemná změna oproti dobám předlistopadovým. Z těch tu zůstalo bizarní sousoší vepříků u hlavní silnice do Klatov. Takzvaný přeštický strakáč, jehož najdete i na turistickém razítku, je však staršího data.

Každý rok na podzim se na zdejším náměstí koná tradiční zabijačková akce s pěkným názvem "Přeštický kanec", ostatně stejnou přezdívkou jsou prý místní častováni dodnes. A malé bronzové kanečky naleznete i v kašně na náměstí.

A kde zakončit prohlídku? Kde jinde než ve skvělé cukrárně V Háječku, v níž vám nabídnou nejen neskutečný výběr dortů všech chutí a barev, ale i pravý mandlový marcipán. A k tomu přívětivý úsměv.

Tagy: Česko domácí kulturní památky tipy na výlet hobby a volný čas turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura

Zdroje: Vlastní